Jan Neplach: Porovnání verzí

Jan Neplach
Jan Neplach
Narození	23. února 1322; Hořiněves
Úmrtí	13. září 1371 (ve věku 49 let); Opatovice nad Labem
Povolání	spisovatel
Nábož. vyznání	římskokatolická církev
Funkce	opat
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 5. 7. 2024, 22:04

Jan Neplach (23. února 1322 Hořiněves – pravděpodobně 16. září 1371 Opatovice nad Labem) byl opatovický opat, kronikář a diplomat.

Život

Svůj životopis napsal Neplach v kronice sám. Podle něj se narodil v prostém domě ve vsi Hořiněvsi. V roce 1328 nastoupil do benediktinské školy v Opatovicích. 31. března roku 1332 byl přijat do noviciátu benediktinského řádu ve starém opatovickém klášteře a o dva roky později, v roce 1334 složil řeholní sliby. V roce 1340 byl poslán opatem Hroznatou na boloňskou univerzitu. Roku 1347 již s opatem pobýval u papežské kurie v Avignonu. Tam 11. února 1348 obdržel od papeže Klimenta VI. provizí opatství, za něž zaplatil vysokou taxu 500 zlatých a po Hroznatově rezignaci nastoupil na jeho místo. Vedle toho si získal přízeň Karla IV. Je doloženo jeho časté cestování v Karlových službách: počátkem roku 1353 jel do Avignonu k papeži Inocenci VI. s Karlovým pozdravným dopisem a několika žádostmi. Císaře doprovázel roku 1354 do Trevíru a do Met a roku 1355 na korunovační cestě do Říma. Cestoval i ve službách arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, například roku 1365 do Řezna, kde podepsal s klášterem dohodu o konfraternitě, a ve stejné záležitosti jel do opatství v Tynci u Krakova.

Dílo

Jediným známým literárním dílem je Stručný spisek kroniky římské i české, napsaný v latině pod titulem Summula chronicae tam Romanae quam Bohemicae. Pochází nejspíše z roku 1360 a je nepříliš velkého rozsahu, které nemá příliš velkou cenu po stránce literární a po stránce historické mají cenu pouze některé jednotlivé zápisy ze 14. století. Velkou část tvoří prosté analistické zápisy, obsahující chronologii římských císařů, papežů s doplňky o svatých, poněkud obsáhlejší chronologie českých panovníků, speciálně je potom pojednáno o období Karla IV.

Odkazy

Literatura

JEŘÁBEK, Miroslav. Kronika Neplachova. Časopis Musea království Českého. 1902, roč. 76, čís. 4, s. 496–509. Dostupné online.
Kroniky doby Karla IV.. Praha: Svoboda, 1987. Kapitola Neplachovo stručné sepsání kroniky římské a české, s. 582–585.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Díl 3/1: M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. Heslo „Jan Neplach", s. 491.

Externí odkazy

Autor Jan Neplach ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Neplach
Neplach ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Jan Neplach''' ([[23. únor]]a [[1322]] [[Hořiněves]] – pravděpodobně [[16. září]] [[1371]] [[Opatovice nad Labem]]) byl opatovický [[opat]], kronikář a diplomat.
 == Život ==
-Svůj životopis napsal Neplach v kronice sám. podle něj se narodil v prostém domě ve vsi Hořiněvsi.
+Svůj životopis napsal Neplach v kronice sám. Podle něj se narodil v prostém domě ve vsi Hořiněvsi.
-V roce 1328 nastoupil do benediktinské školy v Opatovicích. 31. března roku [[1332]] byl přijat do noviciátu benediktinského řádu ve starém  [[Opatovický klášter|opatovickém klášteře]] a o dva roky později, v roce 1334 složil řeholní sliby. V roce [[1340]] byl poslán opatem Hroznatou na [[Boloňská univerzita|boloňskou univerzitu]]. Roku 1347 již s opatem pobýval u papežské kurie v [[Avignon]]u. Tam 11. února [[1348]] obdržel od papeže Klimenta VI. provizí opatství, za něž zaplatil vysokou taxu 500 zlatých a po Hroznatově rezignaci nastoupil na jeho místo. Vedle toho si získal přízeň [[Karel IV.|Karla IV.]] Je doloženo jeho časté cestování v Karlových službách: počátkem roku 1353 jel do Avignonu k papeži Inocenci VI. s Karlovým pozdravným dopisem a několika žádostmi. Císaře doprovázel roku 1354 do [[Trevír]]u a do [[Mety|Met]] a roku 1355 na korunovační cestě do Říma. Cestoval i ve službách [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskupa]] [[Jan Očko z Vlašimi|Jana Očka z Vlašimi]], například roku 1365 do [[Řezno|Řezna]], kde podepsal s klášterem dohodu o [[Konfraternita|konfraternitě]], a ve stejné záležitosti jel do opatství v [[Benediktinské opatství v Týnci u Krakova|Tynci u Krakova]].
+V roce 1328 nastoupil do benediktinské školy v Opatovicích. 31. března roku [[1332]] byl přijat do noviciátu benediktinského řádu ve starém [[Opatovický klášter|opatovickém klášteře]] a o dva roky později, v roce 1334 složil řeholní sliby. V roce [[1340]] byl poslán opatem Hroznatou na [[Boloňská univerzita|boloňskou univerzitu]]. Roku 1347 již s opatem pobýval u papežské kurie v [[Avignon]]u. Tam 11. února [[1348]] obdržel od papeže Klimenta VI. provizí opatství, za něž zaplatil vysokou taxu 500 zlatých a po Hroznatově rezignaci nastoupil na jeho místo. Vedle toho si získal přízeň [[Karel IV.|Karla IV.]] Je doloženo jeho časté cestování v Karlových službách: počátkem roku 1353 jel do Avignonu k papeži Inocenci VI. s Karlovým pozdravným dopisem a několika žádostmi. Císaře doprovázel roku 1354 do [[Trevír]]u a do [[Mety|Met]] a roku 1355 na korunovační cestě do Říma. Cestoval i ve službách [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskupa]] [[Jan Očko z Vlašimi|Jana Očka z Vlašimi]], například roku 1365 do [[Řezno|Řezna]], kde podepsal s klášterem dohodu o [[Konfraternita|konfraternitě]], a ve stejné záležitosti jel do opatství v [[Benediktinské opatství v Týnci u Krakova|Tynci u Krakova]].
 == Dílo ==
-Jediným známým literárním dílem je ''Stručný spisek kroniky římské i české'', napsaný v latině pod titulem ''Summula chronicae tam Romanae quam Bohemicae''. Pochází nejspíše z roku [[1360]] a je nepříliš velkého rozsahu, která nemá příliš velkou cenu po stránce literární a po stránce historické mají cenu pouze některé jednotlivé zápisy ze [[14. století]]. Velkou část tvoří prosté analistické zápisy, obsahující chronologii římských císařů, papežů s doplňky o svatých, poněkud obsáhlejší chronologie českých panovníků, speciálně je potom pojednáno o období Karla IV.
+Jediným známým literárním dílem je ''Stručný spisek kroniky římské i české'', napsaný v latině pod titulem ''Summula chronicae tam Romanae quam Bohemicae''. Pochází nejspíše z roku [[1360]] a je nepříliš velkého rozsahu, které nemá příliš velkou cenu po stránce literární a po stránce historické mají cenu pouze některé jednotlivé zápisy ze [[14. století]]. Velkou část tvoří prosté analistické zápisy, obsahující chronologii římských císařů, papežů s doplňky o svatých, poněkud obsáhlejší chronologie českých panovníků, speciálně je potom pojednáno o období Karla IV.
 == Odkazy ==