Období Meidži: Porovnání verzí
m různé významy |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Období Meidži''' ({{Vjazyce|ja}}: {{Cizojazyčně|ja|明治時代}}, ''Meidži džidai'', ''éra osvícené vlády'', [[23. říjen]] [[1868]] – [[30. červenec]] [[1912]]) je období [[Dějiny Japonska|japonských dějin]], během kterého [[Japonsko]] zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností. |
'''Období Meidži''' ({{Vjazyce|ja}}: {{Cizojazyčně|ja|明治時代}}, ''Meidži džidai'', ''éra osvícené vlády'', [[23. říjen]] [[1868]] – [[30. červenec]] [[1912]]) je období [[Dějiny Japonska|japonských dějin]], během kterého [[Japonsko]] zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností. |
||
V roce [[1876]] vešla v platnost vyhláška [[Haitorei]], která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu [[samuraj]]ů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl |
V roce [[1876]] vešla v platnost vyhláška [[Haitorei]], která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu [[samuraj]]ů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto vzpouru ([[1877]]), která byla potlačena hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední bitvě u [[Širojama|Širojamy]] byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) - sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce revoluce Meidži [[Takamori Saigó]] byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal [[seppuku]]. |
||
Zánik třídy samurajů a [[industrializace]] Japonska jsou nejzásadnějšími atributy období Meidži. |
Zánik třídy samurajů a [[industrializace]] Japonska jsou nejzásadnějšími atributy období Meidži. |
||
Verze z 15. 7. 2009, 10:48
Období Meidži (japonsky: 明治時代, Meidži džidai, éra osvícené vlády, 23. říjen 1868 – 30. červenec 1912) je období japonských dějin, během kterého Japonsko zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností.
V roce 1876 vešla v platnost vyhláška Haitorei, která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu samurajů se všemi jejími výsadami. Náhradou za to jim byl slíben státem vyplácený důchod, ten však byl mnohem nižší, než bylo původně slíbeno a vedl samuraje k nutnosti prodat dědičné pozemky a většina z nich rychle zchudla. Samurajové chtěli hlavně dodržení slibů vlády a udržení své životní úrovně, většinou se však uvádí lépe znějící zachování tradic a nezávislosti Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto vzpouru (1877), která byla potlačena hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední bitvě u Širojamy byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů z armády 40 tis. samurajů) - sám vůdce povstání a dřívější spolutvůrce revoluce Meidži Takamori Saigó byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal seppuku.
Zánik třídy samurajů a industrializace Japonska jsou nejzásadnějšími atributy období Meidži. Pro formální označení potomka samurajů se do roku 1945 používal termín „šizoku“.