Přeskočit na obsah

Jan Syrový: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlep
Řádek 62: Řádek 62:
}}</ref>
}}</ref>


V Třebíči následně absolvoval obecnou a měšťanskou školu, střední školu však vystudoval již v Brně. Tehdy nastoupil do oboru stavební technik na Českou vyšší průmyslovou školu v Brně.<ref name="osobnosti-177" /> V době, kdy nepobýval v Brně se v průběhu studií aktivně zapojoval do činnosti třebíčského [[Sokol (spolek)|Sokola]]. Třebíčské zastoupení této organizace tehdy jakožto náčelník vedl [[Jan Máchal]], absolvent [[Gymnázium Třebíč|třebíčského gymnázia]], který se později podílel na celonárodní činnosti Sokola. Roku 1903 do třebíčského Sokola vstoupil také pedagog vyučující na třebíčské novodvorské škole [[Josef Jiří Švec]], se kterým se Syrový zpřátelil.<ref name="osobnosti-177" /> Švec roku následně 1911 odjel do Ruska. Samotný Syrový odchešel za prací do Varšavy, která tehdy byla součástí Ruska. Ještě předtím však prošel prezenční vojenskou službouv Brně. Ve Varšavě pracoval coby zaměstnanec stavební firmy, díky čemuž si mohl našetřit na další studium. Tím prošel rovněž ve Varšavě, specializoval se na speciální železobetonové stavitelství a následně roku 1913 nastoupil do státní stavební kanceláře jako stavební technik.<ref name="osobnosti-177" />
V Třebíči následně absolvoval obecnou a měšťanskou školu, střední školu však vystudoval již v Brně. Tehdy nastoupil do oboru stavební technik na Českou vyšší průmyslovou školu v Brně.<ref name="osobnosti-177" /> V době, kdy nepobýval v Brně se v průběhu studií aktivně zapojoval do činnosti třebíčského [[Sokol (spolek)|Sokola]]. Třebíčské zastoupení této organizace tehdy jakožto náčelník vedl [[Jan Máchal]], absolvent [[Gymnázium Třebíč|třebíčského gymnázia]], který se později podílel na celonárodní činnosti Sokola. Roku 1903 do třebíčského Sokola vstoupil také pedagog vyučující na třebíčské novodvorské škole [[Josef Jiří Švec]], se kterým se Syrový zpřátelil.<ref name="osobnosti-177" /> Švec roku následně 1911 odjel do Ruska. Samotný Syrový odchešel za prací do Varšavy, která tehdy byla součástí Ruska. Ještě předtím však prošel prezenční vojenskou službou v Brně. Ve Varšavě pracoval coby zaměstnanec stavební firmy, díky čemuž si mohl našetřit na další studium. Tím prošel rovněž ve Varšavě, specializoval se na speciální železobetonové stavitelství a následně roku 1913 nastoupil do státní stavební kanceláře jako stavební technik.<ref name="osobnosti-177" />


=== Vojenská kariéra ===
=== Vojenská kariéra ===

Verze z 17. 1. 2011, 15:40

Šablona:Infobox Politik

Jan Syrový (24. ledna 1888, Třebíč17. října 1970, Praha) byl československý národní hrdina, člen a velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938.

Jan Syrový se narodil roku 1888 v Třebíči. Roku 1906 odmaturoval na střední průmyslové škole v Brně a poté nastoupil do rakousko-uherské armády. Poté odešel do Ruska, kde se živil jako stavební technik a to i v době po vypuknutí první světové války, kdy nastoupil dobrovolně do ruské armády. V průběhu války byl několikrát povýšen a vyznamenán. 2. července 1917 však byl zraněn a přišel o pravé oko. Později se Syrový stal velitelem československých legionářů v Rusku a všech protibolševických vojenských sil na Sibiři. Z Ruska se Syrový vrátil v dubnu roku 1920.[1]

Život

Jan Syrový se narodil v Třebíči na Stařečce v domě číslo popisné 13 v tehdejší Klimentově ulici dne 24. ledna 1888 do rodiny třebíčského klempíře Jana Syrového a jeho manželky Anny Syrové.[2]

V Třebíči následně absolvoval obecnou a měšťanskou školu, střední školu však vystudoval již v Brně. Tehdy nastoupil do oboru stavební technik na Českou vyšší průmyslovou školu v Brně.[2] V době, kdy nepobýval v Brně se v průběhu studií aktivně zapojoval do činnosti třebíčského Sokola. Třebíčské zastoupení této organizace tehdy jakožto náčelník vedl Jan Máchal, absolvent třebíčského gymnázia, který se později podílel na celonárodní činnosti Sokola. Roku 1903 do třebíčského Sokola vstoupil také pedagog vyučující na třebíčské novodvorské škole Josef Jiří Švec, se kterým se Syrový zpřátelil.[2] Švec roku následně 1911 odjel do Ruska. Samotný Syrový odchešel za prací do Varšavy, která tehdy byla součástí Ruska. Ještě předtím však prošel prezenční vojenskou službou v Brně. Ve Varšavě pracoval coby zaměstnanec stavební firmy, díky čemuž si mohl našetřit na další studium. Tím prošel rovněž ve Varšavě, specializoval se na speciální železobetonové stavitelství a následně roku 1913 nastoupil do státní stavební kanceláře jako stavební technik.[2]

Vojenská kariéra

V době vypuknutí první světové války pracoval ve Varšavě, kde se přihlásil jako dobrovolník do ruské armády.

Ačkoliv nastoupil jako obyčejný voják, brzy dosáhl povýšení na důstojníka. Zúčastnil se bitvy u Zborova, ve které přišel o oko. Již v hodnosti generála absolvoval celou sibiřskou anabázi československých legionářů. V červnu 1920 se vrátil do Československa jako všemi respektovaný národní hrdina.

Stal se zemským vojenským velitelem. V lednu 1924 přijal funkci podnáčelníka Hlavního štábu a 1. ledna 1925 se pak stal jako první český důstojník náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci. Roku 1927 byl povýšen na armádního generála. Od roku 1933 se stal nástupcem generála Syrového v Hlavním štábu generál Ludvík Krejčí a Syrový byl namísto toho jmenován generálním inspektorem československé branné moci. Touto funkcí se ale stal spíše reprezentativním činitelem, což vyvolalo vleklý spor o pravomoce mezi Hlavním štábem a generálním inspektorem. Několik měsíců také zastával funkci ministra národní obrany.

Podzim 1938

22. září 1938 byl Syrový povolán na Pražský hrad, aby svou autoritou uklidnil srocující se dav demonstrantů, kteří skandovali „dejte nám zbraně nebo Syrového“ Syrový protestoval, ale jelikož Edvard Beneš v tu dobu spal, byl přemluven a před dav vystoupil. Krátce poté byl přes svůj silný odpor donucen přijmout místo předsedy vlády. V této funkci pak setrval do 30. listopadu 1938, kdy po něm funkci převzal Rudolf Beran. Do této doby spadá obsazení českého pohraničí na základě Mnichovské dohody.

Jako ministr národní obrany se Syrový následně podílel na poklidném obsazení zbytku Čech německou armádou v březnu 1939 – vydal mimo jiné příkaz, aby nepříteli nebyl kladen odpor.

Odsouzení a uvěznění

Během německé okupace se Syrový nijak neangažoval a to ani na straně odboje, ani kolaborací s okupanty. Přesto byl hned 14. května 1945 zatčen a později odsouzen na dvacet let za vlastizradu. Osudným se mu stal především rozkaz z března 1939, ačkoliv byl k jeho vydání instruován svým vrchním velitelem – prezidentem Háchou. Za přitěžující okolnost mu bylo mimo jiné přičteno, že si podal ruku s Adolfem Hitlerem při jeho vstupu na Pražský Hrad.

Z vězení byl propuštěn po čtrnácti letech při amnestii v roce 1960. Své odsouzení nesl velice těžce a až do své smrti jej nepřestal považovat za nespravedlivé, protože ve všech případech nepopulárních činů a rozhodnutí plnil jako voják rozkazy nadřízených.

Vyznamenání

Hrob gen. Syrového na Olšanských hřbitovech
Československo
Belgie
Estonsko
Francie
Itálie
Japonsko
Jugoslávie
Litva
Lotyšsko
Maroko
Polsko
Rumunsko
Ruské impérium
Řecko
Tunisko
Spojené království

Odkazy

Reference

  1. http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/osobnosti/3.htm
  2. a b c d ZEJDA, Radovan. Osobnosti Třebíčska. Třebíč: Akcent, 2000. 224 s. ISBN 80-7268-104-4. S. 177. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Syrový na Wikimedia Commons

Předchůdce Jan Syrový Nástupce
Milan Hodža premiér Československa
1938
Rudolf Beran
František Machník ministr národní obrany ČSR
1938–1939
gen. Sergěj Ingr
Jiří Stříbrný ministr národní obrany ČSR
1926
František Udržal
Vojenské úřady
Eugène Mittelhausser náčelník Hlavního štábu čs. branné moci
19261933
Ludvík Krejčí