Ernst Reuter: Porovnání verzí
m Robot přidal Kategorie:Muži |
m obr thumb|Ernst Reuter |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Ernst Reuter (timbre Berlin-Ouest).jpg|thumb|Ernst Reuter]] |
|||
'''Ernst Rudolf Johannes Reuter''' ([[29. červenec]] [[1889]] - [[29. září]] [[1953]]) byl [[Německo|německým]] [[starosta|starostou]] [[Západní Berlín|Západního Berlína]] v letech 1948 - 1953, během období [[studená válka|studené války]]. |
'''Ernst Rudolf Johannes Reuter''' ([[29. červenec]] [[1889]] - [[29. září]] [[1953]]) byl [[Německo|německým]] [[starosta|starostou]] [[Západní Berlín|Západního Berlína]] v letech 1948 - 1953, během období [[studená válka|studené války]]. |
||
Verze z 14. 8. 2011, 15:55
Ernst Rudolf Johannes Reuter (29. červenec 1889 - 29. září 1953) byl německým starostou Západního Berlína v letech 1948 - 1953, během období studené války.
Mládí
Reuter se narodil v Apenrade (Aabenraa), v provincii Šlesvicko-Holštýnsko. Dětství strávil v Leeru, kde je po něm pojmenováno náměstí. Reuter navštěvoval univerzitu v Münsteru a Marburgu, kde v roce 1912 dokončil studia a složil zkoušky na učitele. Hlavně byl ale členem společenství nazývaného "SBV Frankonia Marburg". V tomtéž roce se stal členem Německé sociálně demokratické strany (SPD).
Výmarská republika
Po svém návratu do Německa Reuter vstoupil do Komunistické strany Německa (KPD) a byl jmenován prvním sekretářem berlínské sekce. Ujmul se pozice na levém křídle strany v březnu 1921 podporoval otevřené povstání ve středním Německu. Tím se postavil do opozice proti lídrovi strany Paulu Levim. Ačkoliv byl Reuter považován za Leninova favorita, byl v roce 1922 ze strany vyloučen. Na krátký čas se přesunul do Nezávislé sociálně demokratické strany Německa (USPD) a pak se nadobro vrátil k sociálním demokratům.
V roce 1926 začal Reuter svoji službu v berlínské vládě, kde byl zodpovědný za dopravu. Úspěchem bylo založení Berlínského dopravního podniku (Berliner Verkehrsbetriebe - BVG), zavedení jednotného lístku pro městskou dopravu a rozšíření berlínského podzemního systému.
V letech 1931 - 1933 byl Reuter starostou Magdeburgu, kde bojoval proti nedostatku bytů a práce jako důsledku ekonomické krize. Byl také zvolen členem Reichstagu. V roce 1933, kdy byli u moci nacisté, byl donucen abdikovat a byl převezen do koncentračního tábora (KZ) v Lichtenburgu u Torgau. Po propuštění odešel v roce 1935 do exilu do Turecka, kde zůstal do konce nacistické éry. V Ankaře vyučoval na univerzitě, založil univerzitní disciplínu urbanistické plánování a sloužil jako vládní konzultant. Během měsíců druhé světové války shromáždilo Turecko všechny ty, kteří stále vlastnili německý pas a přepravilo je do internačních táborů "jako spojence nepřátel". Bylo to již třetí Reuterovo uvěznění, po ruském a nacistickém.
Poválečný Berlín
Po skončení druhé světové války se Reuter vrátil do Berlína a v roce 1946 byl zvolen do magistrátu (vlády), kde dohlížel na dopravní oddělení. V roce 1947 byl zvolen starostou Berlína, ale v prohlubující se krizi studené války si sovětská vláda vynucovala se vším svůj nezbytný souhlas.
Reuterovo jméno je spojeno s obdobím studené války v Berlíně. Během sovětské berlínské blokády (1948/49) byla západní část města zásobována vzdušnými dodávkami zřízenými americkým vojenským guvernérem Luciem D. Clayem. Jako odpověď na hrozbu se museli obyvatelé západní části spojit. Ernst Reuter se stal jejich mluvčím a lídrem a symbolickou postavou "Svobodného Berlína". Památná je Reuterova řeč před vyhořelým Reichstagem 9. září 1948, kdy mluvil k 300 000 lidem a apeloval na svět, aby nenechal Berlín osudu. Ve volbách konaných v západní části Berlína o dva měsíce později pomohla jeho popularita získat SPD vítězství 64,5 %, což je nejlepší výsledek, jakého kdy kterákoliv strana ve svobodných volbách v Německu dosáhla. Jako starosta vytvořela vládu velké koalice s dalšími dvěma největšími stranami a demonstroval tak berlínskou jednotu.
Když vstoupila v platnost nová ústava státu Berlín platná pro Západní Berlín, byl Reuter 18. ledna 1951 zvolen opět starostou Berlína. V této funkci zůstal až do své smrti.
Pod jeho záštitou byla založena Svobodná berlínská univerzita, protože Berlínská univerzita se nacházela v sovětském pásmu a pod komunistickým vedením. V roce 1953 vytvořil Reuter Nadaci starosty Reutera, která pomáhala utečencům do Západního Berlína.
Několik týdnů po povstání ze 17. června 1953 Reuter náhle a neočekávaně zemřel v Západním Berlíně následkem srdečního infarktu ve věku 64 let. Jeho pohřbu se zúčastnilo více než milion lidí. Jeho hrob se nachází na hřbitově Waldfriedhof v části Berlin-Dahlem.
Rodina
Reuter se oženil v roce 1920 a měl se svoji ženou Hannou dvě děti. Syn Edzard se stal předsedou představenstva společnosti Daimler-Benz.
Pocty
- Ernst-Reuter-Plakette (medaile Ernsta Reutera): nejvyšší cena města Berlína byla vytvořena v roce 1954 berlínským senátem pro osoby, jejichž činnost prospěla městu.
- Ernst-Reuter-Gesellschaft (Společnost Ernsta Reutera): sdružení absolventů a přátel Berlínské svobodné univerzity, které bylo založeno v roce 1954. Společnost jmenuje vítěze výroční "Ernst-Reuter-Preis" pro vynikající disertační práce a poskytuje stipendia Ernsta Reutera pro studium v zahraničí.
- Místa, kde dříve Reuter žil, obdrželi pamětní plakety: Hardenbergstrasse 35 (Berlin-Charlottenburg) a Büllowstrasse 33 (Berlin-Zehlendorf).
- Mezi mnoho míst v Berlíně, která Reutera připomínají, patří:
- náměstí a stanice metra Ernst-Reuter-Platz (Berlin U-Bahn),
- vládní budova,
- škola,
- hostel pro mladé.
Další města v Německou mají ulice nebo školy pojmenované po Ernstu Reuterovi.
Série "Mistr svobody" vydaná Poštou Spojených států v roce 1959 poctila Reutera dvěma známkami.