Přeskočit na obsah

Vítkovci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Fingon (diskuse | příspěvky)
m Vitkovci jsou ryze cesky rod, proboha to tu nechate tu nemeckou luzu radit i po tech letech?? Reference clanek nakyho Nemce.. Neuveritelny co se tu deje.
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Lords of the Rose by Mikolas Ales.jpg|thumb|300px|''Páni z růže'', nástěnná malba [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] na domě č. 10 v Nerudově ulici v [[Plzeň|Plzni]]]]
[[Soubor:Lords of the Rose by Mikolas Ales.jpg|thumb|300px|''Páni z růže'', nástěnná malba [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] na domě č. 10 v Nerudově ulici v [[Plzeň|Plzni]]]]
'''Vítkovci''', též páni ''z Růže'' (německy ''Witigonen'', či ''Wittigonen''), patřili k nejsilnějším domácím [[rozrod]]ům. Starý [[Česko|český]] rod, za zakladatele je považován [[Vítek I. z Prčice|Vítek I.]] z [[Sedlec-Prčice|Prčice]], ale nejspíše je rod mnohem starší (jméno Witigo je německého původu a Vítek byl pravděpodobně příbuzným Schönhering-Blankenbergů<ref>http://www.kohoutikriz.org/data/w_strna.php - Kraj dál na sever od Dunaje a pečeť Vítkova</ref>).
'''Vítkovci''', též páni ''z Růže'' (německy ''Witigonen'', či ''Wittigonen''), patřili k nejsilnějším domácím [[rozrod]]ům. Starý [[Česko|český]] rod, za zakladatele je považován [[Vítek I. z Prčice|Vítek I.]] z [[Sedlec-Prčice|Prčice]].


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 16. 3. 2012, 20:40

Páni z růže, nástěnná malba Mikoláše Alše na domě č. 10 v Nerudově ulici v Plzni

Vítkovci, též páni z Růže (německy Witigonen, či Wittigonen), patřili k nejsilnějším domácím rozrodům. Starý český rod, za zakladatele je považován Vítek I. z Prčice.

Historie

Jejich jméno se odvozuje od českého šlechtice[1] Vítka z Prčice († 1194), který byl mezi lety 1169 a 1176 českým stolníkem a objevoval se na významných postech v družině Přemyslovců. Díky svému významnému postavení v jižních Čechách a statkům v hornorakouském Mühlviertelu měli ve středověku mnohočetné vztahy k Rakousku. Vítkovi čtyři synové se stali zakladateli významného českého panského rodu. Kromě toho měl ještě pátého syna, levobočka Sezema z Ústí (něm. Sezem von Alt Tabor). Podle staré pověsti mezi ně rozdělil svůj majetek tzv. dělení růží, načež těchto pět synů založilo tyto rodové větve:

Reálně jsou prokázáni čtyři synové Vítka z Prčice: Jindřich z Hradce (páni z Hradce, ze Stráže a pravděpodobně i páni z Ústí), Vítek st. (páni z Krumlova). Vítek ml. z Prčic (páni z Rožmberka) a Vítek z Klokot (páni z Landštejna).

Všechny tyto rody měly ve znaku pětilistou růži (jde o jeden prvních dochovaných šlechtických znaků u nás [2] a Dalimilova kronika jej patrně odvozuje od bitvy z roku 1109[3]), každý rod jinou barevnou kombinaci. Rod pánů z Hradce měl ve znaku zlatou růži na modrém poli; rod pánů z Krumlova nosil ve znaku zelenou růži na stříbrném poli; Rožmberkové červenou růži na stříbrném poli; rod pánů z Landštejna a Třeboně měl ve svém erbu stříbrnou růži na červeném poli; od linie pánů z Hradce se oddělila ještě větev pánů ze Stráže nad Nežárkou s růží modrou a z Ústí s růží černou.

Genealogie Vítkovců

Rodokmen Vítkovců je následující[4]

  1. Vítek I. z Prčice (?–1194) + ? -> zakladatel Vítkovců
    1. Jindřich Vítkovic z Prčice a Hradce (?-1237) + ? -> zakladatel pánů z Hradce
      1. Vítek z Hradce (1218-1259)
      2. Sezema z Kosové Hory (po 1218-asi 1259)+ ? z Řečice
    2. Vítek II. starší z Prčice (?–1236) + ? z rodu Markvarticů -> zakladatel pánů z Krumlova
      1. Záviš z Nechanic (?–1257) + ?
        1. Budivoj z Krumlova (?–1272) + Perchta z Griesbachu (?–?)
          1. Záviš z Falkenštejna (Zewis) (kolem 1250–1290) + ? / Kunhuta Uherská (1245–1285) / Alžběta Kumánka (asi 1255–1323/26)
          2. Vítek z Krumlova a Sepekova (?–1293)
            1. Vok z Krumlova (?–1302)
          3. Vok z Krumlova (?-asi 1291)
          4. Budivoj z Krumlova (popraven 1300)
          5. Henzlín z Krumlova (popraven 1300)
          6. Perchta z Krumlova (?–po 1328)
          7. ?
          8. ?
        2. Vítek z Krumlova (?–1277)
      2. neznámý počet dalších dětí
    3. Vítek III. mladší z Prčice a Plankenbergu (?–před 1250) + N? von Schwarzburg -> zakladatel pánů z Rožmberka
      1. Vok I. z Rožmberka (1218–1262) + Hedvika ze Schaumburgu
        1. Jindřich I. z Rožmberka (?–1310) + Eliška z Dobrušky
          1. Petr I. z Rožmberka (asi 1282–1347) + Viola Těšínská (?–1317) – bez dětí / Kateřina s Vartemberka
            1. Jošt I. z Rožmberka (?–1369) + Anežka z Walsee
            2. Jindřich II. z Rožmberka (?–1346)
            3. Petr II. z Rožmberka
            4. Oldřich I. z Rožmberka (?–?) + Eliška z Vartemberka
              1. Jindřich III. z Rožmberka (asi 1361–1412) + Barbora ze Schaumburgu / Eliška z Kravař a z Plumlova
                1. Oldřich II. z Rožmberka (1403–1462), matka Eliška z Kravař a z Plumlova) + Kateřina z Vartemberka
            5. Jan I. z Rožmberka
            6. ?
            7. ?
            8. ?
            9. ?
            10. ?
            11. ?
          2. ?
          3. ?
          4. ?
          5. ?
        2. Vítek IV. z Rožmberka (?–1277) + ?
    4. Vítek IV. z Prčice a Klokot (?–po 1236)-> zakladatel pánů z Landštejna
    5. Sezema z Prčice, Ústí a Řečice (?–asi 1220) -> zakladatel pánů z Řečice

Související články

Reference

  1. podle.publikace Náš domov č. 187 listopad 2005, jenž podepisoval své dokumenty česky
  2. http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/heraldika_CZ.pdf - České znaky v běhu staletí
  3. http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/bitva-u-lodenice-a-vitek-i-z-prcice/ - Bitva u Loděnice a Vítek I. z Prčice
  4. http://genealogy.euweb.cz/bohemia/rosenbg1.html - Vítkovci

Literatura

  • Salaba, Josef: K politice Přemysla Otakara II. a jižní Čechy. In: Ročenka Vlastivědné společnosti jihočeské v Českých Budějovicích při Městském museu za rok 1929. České Budějovice 1930, s. 44-52.
  • VANÍČEK, Vratislav. Vítkovci a český stát v letech 1169-1278. Československý časopis historický. 1981, roč. 29, s. 89-110. ISSN 0045-6187. 
  • VANÍČEK, Vratislav. Vzestup rodu Vítkovců v letech 1169-1269. Folia Historica Bohemica. 1979, roč. 1, s. 93-108. ISSN 0231-7494. 
  • Vaníček, Vratislav: Rodová politika Vítkovců a strukturální proměny jihočeského regionu v soustátí krále Přemysla II. Otakara. In: Česko-rakouské vztahy ve 13. století, ed. M. Bláhová, I. Hlaváček, J. Hrdina, P. Kubín, Praha 1998, s. 77-93.

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks