Přeskočit na obsah

Jókó: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Reference: + Kategorie:Sondy ke Slunci - i když jen na oběžnou dráhu Země;; pryč Kategorie:Slunce
m Reference: + Kategorie:Sluneční sondy tak chyba sorry, takhle to zní ale ještě líp
Řádek 64: Řádek 64:
[[Kategorie:Vesmírné teleskopy]]
[[Kategorie:Vesmírné teleskopy]]
[[Kategorie:Umělé satelity Země]]
[[Kategorie:Umělé satelity Země]]
[[Kategorie:Sondy ke Slunci]]
[[Kategorie:Sluneční sondy]]


[[ar:يوكو (مسبار)]]
[[ar:يوكو (مسبار)]]

Verze z 18. 2. 2013, 17:56

Šablona:Obsahuje japonský text

Jókó
Soubor:Soubor:Yohkoh.jpg
COSPAR1991-062A
Katalogové číslo21694
Start30. srpna 1991
KosmodromKagošima
Nosná raketaM-3S-5
Stav objektushořela v hustých vrstvách
atmosféry Země
ZánikZánik
Zánik12. září 2005
ProvozovatelJaponsko, JAXAISAS
VýrobceJAXAISAS
Druhsluneční observatoř
Hmotnost420 kg
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jókó (japonsky 陽光 nebo ようこうsluneční světlo), předstartovní název Solar A, byla japonská sluneční observatoř na oběžné dráze Země. Výrobcem a provozovatelem sondy byla agentura ISAS (Institute of Space and Astronautical Science, později přejmenovaná na JAXAJapan Aerospace Exploration Agency).

Přístrojové vybavení

  • teleskop měkkého rentgenového záření SXT (Soft X-ray Telescope)
  • teleskop tvrdého rentgenového záření HXT (Hard X-ray Telescope)
  • širokopásmový spektrometr WSB (Wide-Band Spectrometer)
  • spektrometr BCS (Bragg Crystal Spectrometer)

Sluneční observatoř

Družice obíhala Zemi po dráze ve výšce 500-700 km, která se postupně snižovala, s inklinací asi 31°. Cílem mise bylo snímat Slunce hlavně v oblasti rentgenového záření. Teleskop měkkého rentgenového záření SXT (Soft X-ray Telescope), který byl součástí vybavení observatoře, dokázal dělat snímky Slunce s rozlišením až 2000 km. Na přípravě observatoře a jeho pozorováních se také podíleli vědci z USA a Velké Británie.[1]

Ukončení činnosti

Jókó fungovala do prosince 2001, kdy v průběhu prstencového zatmění Slunce vypadl její orientační a stabilizační systém. Kvůli nedostatku energie byla přerušena vědecká pozorování.[2] Přes opakované pokusy o oživení se družici nepodařilo znovu uvést do provozu a 12. září 2005 shořela v atmosféře Země. Během deseti let své činnosti získala observatoř velmi cenné informace o sluneční koróně a erupcích.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yohkoh na slovenské Wikipedii.

  1. a b VÍTEK, Antonín. 1991-062A - Yoko [online]. Encyklopedie SPACE 40 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. 
  2. CLARK, Stephen. Yohkoh Sun-watching craft remains out of commission [online]. spaceflightnow.com, 2002-1-28 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. (anglicky)