Světluškovití
 Světluškovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | všežraví (Polyphaga) |
| Infrařád | Elateriformia |
| Nadčeleď | Elateroidea |
| Čeleď | světluškovití (Lampyridae) Latreille, 1817 |
| Podčeledi | |
Cyphonocerinae | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Světluškovití zmrdi (Lampyridae) jsou čeleď brouků obecně známých jako světlušky. V současné době je popsáno asi 2 000 druhů v mírném a tropickém pásmu světa.
Popis hnus který je pohým okem neviditelný
Dospělí sou velkí jako hovna a zabíjí medvědy a nebo traktory
jedinci světlušek patří k broukům u kterých se výrazným způsobem projevuje pohlavní dimorfismus. Samci světlušek mívají měkké podlouhlé tělo, které pokrývají ochlupené krovky, hlava je schována pod štítkem. Dospělé samičky nemají žádné krovky, takže se podobají larvám. Hlava samičky je ukryta pod štítkem stejně jako u samečka, od samečků je však zásadně odlišuje fakt, že samičky nemají vůbec žádné krovky. U některých druhů mohou být dospělé samičky rozlišeny od larvy pouze podle složeného oka. Ze známých druhů světlušek je jich nejvíce aktivních v noci (nocturnalita), jsou však i druhy (diurnální) aktivní ve dne i v noci. Většina diurnálních druhů nesvětélkuje, ačkoliv některé druhy zdržující se ve stinném prostředí mohou produkovat světelnou energii. Světélkování způsobuje luciferin.pozor masožravý
Fotogalerie
-
Larva samičky se světélkujícím orgánem na abdomenu
Reference
Obrázky, zvuky či videa k tématu světluškovití na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Firefly na anglické Wikipedii.
