Přeskočit na obsah

Kozlov (okres Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Kozlov (německy Kozlau)[1] je dědina, bývalá (a zároveň i budoucí) obec a nyní již zrušené katastrální území v okrese Olomouc. Nachází se ve vojenském újezdu Libavá, v jehož rámci má v současnosti (říjen 2014) status části obce[2]. Kozlov leží v Oderských vrších, jeho nadmořské výška je 620 m n. m. a je obklopen poli a hustými lesy. Poblíž pramení řeka Odra. Kozlovem prochází silnice 441, spojujícího ho s Velkým Újezdem a Potštátem. V Kozlově je kostel sv. Josefa, základní škola, 2 obchody, restaurace U pramene Odry a 2 autobusové zastávky. Najdeme zde malé rodinné domy i 3 panelové domy.

Historický přehled

Od nejstarších dob do konce druhé světové války

Kozlov byl dříve popisován jako zemědělská obec s velkou rozlohou lesů, dnes je však značně změněn. První písemné zprávy pochází z roku 1324, roku 1548 je Kozlov uváděn jako pustý. Po třicetileté válce byl osídlen německými osadníky z bartošovického panství, roku 1794 měl 584 obyvatel a do roku 1883 byl Kozlov osadou Velkého Újezda. Katastr Kozlova měl rozlohu 793,94 hektarů[3]. Ke Kozlovu patřily místní části Liselsberg (Eliščiná) s vodním mlýnem a Kyjanice, kde byla parní pila firmy Losert (založena roku 1892, roku 1920 měla 200 zaměstnanců, zanikla po roce 1945). V obci byla ještě další pila, lesní revír velkostatku Veselíčko, družstvo Konzum (1930), záložna a spolky: hospodářský, dřevodělný, hasičský. Škola byla otevřena roku 1789, od roku 1829 se vyučovalo v nové budově. V roce 1910 byla obnovena kaplička nad blízkým pramenem Odry, současný přístřešek vybudovaly VLS Lipník n. Bečvou a je přístupný z Kozlova po červené turistické značce. Roku 1920 měl Kozlov i s oběma místními částmi 78 domů s celkem 563 obyvateli, z nichž 542 náleželo k německé národnosti a 17 k tehdy prosazované československé národnosti[4] V roce 1930 zde stálo 86 domů a žilo 526 obyvatel, z nichž 520 náleželo k německé národnosti a pouze 6 k již zmíněné československé národnosti[5]. Roku 1927 ze byl postaven kostel sv. Josefa, který byl v nedávné době opraven. Po Mnichovské dohodě byl Kozlov začleněn v rámci Sudetoněmeckých území do nacistického Německa, v jehož rámci se stal k 15. dubnu 1939 součástí Říšské župy Sudety. V rámci této župy setrvala obec až do osvobození v roce 1945. V roce 1944 žilo v obci 519 obyvatel.[3]

Od konce druhé světové války do začátku 21. století

Po osvobození a obnově Československa začali do obce přicházet noví obyvatelé neněmecké národnostní příslušnosti. Původní německé obyvatelstvo začalo být ze strany Československa, v rámci odvety za příkoří z doby druhé světové války, všemožně diskriminováno[6] a v létě 1946 byl ve čtyřech transportech proveden jeho odsun do Německa[7]. Téhož roku bylo rozhodnuto o začlenění obce do plánovaného vojenského výcvikového tábora Město Libavá a bylo naplánováno vysídlení obce[8]. Díky zájmu armády[9] nakonec Kozlov unikl totálnímu zboření. Roku 1950[10] byla obec úředně zrušena a začleněna do nově vyhlášeného vojenského újezdu Město Libavá (později přejmenovaného na vojenský újezd Libavá). Přestože jako sídlo nezanikla, došlo i zde k mnoha demolicím. Zcela zlikvidována byla zástavba obou místních částí. Z místní části Kyjanice se dochovaly skromné zbytky domu č. p. 57, u něhož zůstal stát čtyři a půl metru vysoký kříž s korpusem Ukřižování Krista a reliéfem Panny Marie Bolestné, pořízený roku 1862 Franzem a Florentinou Schwarzovými[11]. V celém Kozlově (včetně obou bývalých místních částí) zůstalo, z dřívější necelé stovky domů, stát roku 1970 jen 33 domů se 160 obyvateli[12]. V dubnu 1991 byla Kozlově zahájena výstavba vojenského útvaru. V období do 31. prosince 1996 nesl útvar název 21. vojenský záchranný pluk CO Kozlov, od roku 1997 název 75. záchranná a výcviková základna Kozlov a od 1. listopadu 1997 byl přemístěn a přejmenován na 75. záchranná a výcviková základna (zvz) Olomouc. Areál kasáren je od té doby nevyužíván. V letech 1967-1968 se zdejší škola dočkala rekonstrukce a modernizace[13]. Počátkem 90. let se rekonstrukce dočkal i kostel sv. Josefa[14]. Ke 20. prosinci 2002 bylo zrušeno katastrální území bývalé obce; jižní část katastru, zahrnující intravilán (ale bez kasáren) byla začleněna do nyní výrazně rozšířeného katastrálního území Slavkov u Města Libavá (o rozloze 48,07639 km²[15]), severní výběžek byl rozdělen mezi rovněž rozšířená katastrální území Velká Střelná (o rozloze 77,769695 km²[16]) a Čermná u Města Libavá (o rozloze 64,979747 km²[17]. V posledních letech je v Kozlově přibližně 280 obyvatel.

Obnova samostatnosti

V souvislosti s připravovaným zmenšením vojenského újezdu Libavá proběhla v Kozlově roku 2012 anketa o vzniku samostatné obce,[18] ve které však účast nedosáhla 35%. Nakonec bylo rozhodnuto, že k 1. lednu 2016 vznikne nová obec Kozlov, jejíž součástí bude vedle celého intravilánu Kozlova (to znamená včetně kasáren) také nedaleký Slavkov. Dále se součástí obnovené obce stane i celá zlikvidovaná obec Ranošov. V souvislosti s připravovanou obnovou samostatnosti Kozlova došlo k následujícím změnám: dosavadní k. ú. Slavkov u Města Libavá bylo k 5. květnu 2014 zrušeno a jeho území rozděleno na nová katastrální území Varhošť u Města Libavá (rozloha 6,406071 km²[19]) a Kozlov u Velkého Újezdu (rozloha 41,670319 km²[20]); ke stejnému datu bylo z katastrálního území Čermná u Města Libavá vyčleněno nové katastrální území Kozlov u Velkého Újezdu I (rozloha 4,092103 km²[21]). Území obnovené obce Kozlova zahrne katastrální území Kozlov u Velkého Újezdu a Kozlov u Velkého Újezdu I, zatímco Varhošť u Města Libavá zůstane i nadále součástí Vojenského újezdu Libavá. Staronová obec tak bude podstatně rozlehlejší a, v důsledku změny hranic katastrů z roku 2002, zahrne celá původní katastrální území bývalých obcí Slavkova a Ranošova, dále většinu původního katastru bývalé obce Loučka (nyní součást Lipníku nad Bečvou), východní část původního katastru Velkého Újezdu, většinu původního katastru Staměřic, menší část původního katastru Podhoří (nyní součást Lipníku nad Bečvou), malou část původního katastru Uhřínova (nyní součást Hranic), západní třetinu původního katastru Středolesí (nyní taktéž součást Hranic), asi polovinu původního katastru Boškova, menší část původního katastru zlikvidované obce Nová Ves nad Odrou a malou jižní okrajovou část původního katastru rovněž zlikvidované obce Heřmánky; naopak velká část původního katastru Kozlova zůstane i nadále součástí území Vojenského újezdu Libavá a západní hranice obnovené obce bude na řadě míst sledovat západní hranici nynějšího intravilánu Kozlova.

Odkazy

Reference

  1. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 636. 
  2. ↑ http://web.archive.org/web/20080120181324/http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=503941
  3. ↑ a b MACHALA, Jindřich. Kronika Libavska. [s.l.]: [s.n.], 2012. ISBN 978-80-260-2270-1. Kapitola Historie obcí, s. 15. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. Kapitola Místní obce, osady a části osad na Moravě., s. 56. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské., s. 48. 
  6. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Poválečná situace v regionu, s. 40 + 41. 
  7. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola 106. 
  8. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Formování VÚ (VVP) Libavá a zánik sídel, s. 46. 
  9. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Kozlov, s. 106. 
  10. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Luboměř pod Strážnou, s. 116. 
  11. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Kozlov, s. 113. 
  12. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Luboměř pod Strážnou, s. 106. 
  13. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Kozlov, s. 108. 
  14. ↑ GLOMEK, Jiří. Zaniklé obce vojenského újezdu Libavá. Ostrava: Společnost přátel Poodří, 2007. ISBN 978-80-254-0628-1. Kapitola Kozlov, s. 110. 
  15. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2013-05-29 [cit. 2015-10-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ V Česku vzniknou čtyři nové obce
  19. ↑ Katastrální území Varhošť u Města Libavá
  20. ↑ Katastrální území Kozlov u Velkého Újezdu
  21. ↑ Katastrální území Kozlov u Velkého Újezdu I

Literatura

  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s. 

Externí odkazy


Vojenský újezd Libavá

Heroltovice | Kozlov | Luboměř pod Strážnou | Město Libavá | Slavkov
Zaniklé: Nepřívaz | Olejovice | Smilov | Stará Voda | Velká Střelná a další...

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kozlov_(okres_Olomouc)&oldid=12970505“