Žižkovo Pole
| Žižkovo Pole | |
|---|---|
 Žižkova mohyla při silnici do Přibyslavi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Přibyslav |
| Obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod (správní obvod) |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°36′38″ s. š., 15°44′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 395 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,33 km²[2] |
| Nadmořská výška | 516 m n. m. |
| Počet domů | 166 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Žižkovo Pole 9 58222 Přibyslav zizkovo |
| Starosta | Dagmar Bačkovská |
| Oficiální web: www | |
  Žižkovo Pole | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569801 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žižkovo Pole (do roku 1921 Šenfeld německy Zischkafeld, Schönfeld (1384)) je obec v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina, 4 km severně od Přibyslavi. Žije zde 395[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303. Vesnice je horáckého typu, je rozdělena na dvě návsi. Ve středu obou návsí je potok. Obec se vyznačovala důlní činností[zdroj?!].
Ve vojenském ležení zde 11. října 1424 zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. V roce 1502 daroval Hynek Brožek z Kunštátu obci odúmrť. V roce 1596 se stal vlastníkem vsi Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu. Utrakvista Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu se v letech 1618 - 1620 zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům. Za to byl odsouzen a jeho majetek zkonfiskován. V této době se stala obec majetkem královské komory, od níž ji získal rod Dietrichštejnů.
Obec se původně jmenovala Šenfeld (Krásné Pole) a v červnu 1919 dal řídící učitel Jindřich Bačovský podnět k přejmenování na Žižkovo Pole. Tento název byl výnosem ministerstva vnitra 10. prosince 1921 přijat.[4]
Ve 20. století se rozvíjelo především stavebnictví. Na počátku 20. století byl postaven Družstevní lihovar (ke zpracování brambor) (1913–1967), dále tírna lnu (1911–1952). V roce 1953 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo, do kterého vstoupili všichni rolníci a sedláci, od roku 1960 do 1974 pak další obce, a to: Modlíkov, Samotín, Macourov a Dobrá. V roce 1992 přišla transformace a zemědělci z Modlíkova a Dobré se oddělili.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 712 | 783 | 712 | 696 | 720 | 735 | 634 | 569 | 496 | 453 | 405 | 368 | 357 | 343 | 362 |
Školství
- Mateřská škola Žižkovo Pole
Pamětihodnosti
Žižkova mohyla
Mohyla se nachází jižně od obce u silnice do Přibyslavi. Podle tradice poblíž tohoto místa 11. října 1424 zemřel v náručí Michala Koudele z Žitenic Jan Žižka. Na místě Žižkova úmrtí dle pověsti vyrostl bezový keř. Pozemek pro 10 m vysokou mohylu zakoupil v roce 1862 Julius Grégr a věnoval jej pražské jednotě Sokol. V roce 1869 podal člen pražského sokola a přibyslavský rodák Jan Otto v Národních Listech návrh, aby zde byla vybudována kamenná mohyla.[6][7] Mohylu postavil havlíčkobrodský stavitel Josef Šupich (1842–1923), žák Josefa Zítka[8], podle projektu Antonína Wiehla a byla odhalena 20. září 1874.[9] Slavnostní odhalení u příležitosti 450. výročí Žižkova úmrtí organizoval František Ladislav Rieger a zúčastnilo se ho kolem 20 000 lidí.[10]
Mohyla se skládá se ze čtyř částí:
- pravidelný čtyřboký hranol z kamenných kvádrů – věnovali vlastenci z Čech i ciziny
- kamenný válec, na němž jsou uvedeny názvy vítězných bitev (Praha 1420, Plzeň 1420, Sudoměř 1420, Vodňany 1420, Benešov 1420, Vožice 1420, Žižkov 1420, Kutná Hora a Německý Brod 1422, Hořice 1422, Malešov 1424, Přibyslav 1422)[11]
- kamenný kužel se zaobleným hrotem
- kamenný kalich, který je symbolem českého husitství.
V roce 1916 byla Žižkova mohyla i s celým přilehlým okolím byla darována Sokolu v Přibyslavi, později se stala majetkem Města Přibyslav.[12]
Další pamětihodnosti
- Kostel svatého Michala ze 14. století. Koncem 17. století byl začleněn Přibyslavské farnosti.
- Dům čp. 24
Části obce
- Žižkovo Pole
- Macourov
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HAVLÍK, Ivo. Šenfeld přejmenovali na Žižkovo Pole před 90 lety. Havlíčkobrodský deník.cz [online]. 2011-11-18 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.
- ↑ Odhalení pomníku Jana Žižky u Přibyslavi. Národní Listy. 1874-09-22, roč. 14, čís. 260. Dostupné online [cit. 2014-02-26].
- ↑ Postavení mohyly Janu Žižkovi. Národní Listy. 1869-05-06, roč. 9, čís. 125. Dostupné online [cit. 2014-02-26].
- ↑ MATYÁŠOVÁ, Ivana. Palác Rokoko. Bydlení.cz [online]. 2008-04-02 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Slavnosť odhalení Žižkova pomníku u Přibyslavi [online]. 1874-09-25 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍK, Ivo. Žižkova mohyla je dílem zakladatele české novorenesance. Havlíčkobrodský deník.cz [online]. 2011-01-12 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ Žižkův pomník u Přibyslavi [online]. 1874-08-28 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
- ↑ HAVLÍK, Ivo. U Žižkovy mohyly vzorně pečují o zeleň. Havlíčkobrodský deník.cz [online]. 2013-08-03 [cit. 2014-02-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žižkovo Pole na Wikimedia Commons - Žižkovo Pole v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
