James Clerk Maxwell

James Clerk Maxwell
James Clerk Maxwell
Narození	13. června 1831; Edinburgh
Úmrtí	5. listopadu 1879 (ve věku 48 let); Cambridge
Příčina úmrtí	rakovina žaludku
Místo pohřbení	Westminsterské opatství
Alma mater	Edinburská univerzita; Trinity College; Edinburská akademie; Peterhouse; Univerzita v Cambridgi
Povolání	fyzik, matematik, vynálezce, fotograf, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik, učitel a thermodynamicist
Zaměstnavatelé	Králova kolej v Londýně; Aberdeenská univerzita; Univerzita v Cambridgi
Ocenění	Adamsova cena (1857); Rumfordova medaile (1860); člen Královské společnosti (1861); Bakerian Lecture (1866); Keithova cena (1869); … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	křesťanský socialismus
Choť	Katherine Clerk Maxwell (od 1858)
Rodiče	John Clerk-Maxwell of Middlebie a Frances Cay
Příbuzní	Jemima Blackburn (sestřenice)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl skotský všestranný fyzik.^[4] Jeho nejvýznamnějším objevem je obecný matematický popis elektromagnetického pole dnes známý jako Maxwellovy rovnice. Publikoval první barevnou fotografii jako důkaz teorie aditivního míchání barev.

Život

Jednalo se o potomka starého šlechtického rodu. Již ve čtrnácti letech publikoval svou první vědeckou práci. Jako šestnáctiletý začal studovat v roce 1847 univerzitu v Edinburghu. V roce 1850 (devatenáctiletý) přestoupil do Cambridge. V roce 1856 (25letý) byl pozván jako profesor na univerzitu v Aberdeenu. V letech 1860–1865 byl profesorem na King's College v Londýně. Poté se uchýlil na své venkovské sídlo a věnoval se práci na matematickém zpracování Faradayových pozorování.

Zjistil existenci elektromagnetických vln i že světlo je také elektromagnetické vlnění. Maxwell přišel s teorií elektromagnetického pole, jeho teoretické výpočty se podařily experimentálně prokázat až Heinrichu Hertzovi několik let po Maxwellově smrti.^[5] Dále Maxwell roku 1866 významně zdokonalil kinetickou teorii plynů vytvořenou Rudolfem Clausiem.

Jako první vysvětlil, proč Měsíc nemůže mít vlastní atmosféru (střední rychlost molekul je vyšší než úniková (2. kosmická) rychlost na povrchu Měsíce, takže veškerá atmosféra by se rychle rozptýlila do vesmíru).

Položil fyzikální základy teorie barevné fotografie v Londýně 17. května 1861. Promítl na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev.^[6]^[7] Prokázal tak princip aditivního míchání barev. Ve skutečnosti však byla použita exponovaná fotocitlivá emulze necitlivá na červenou barvu. Místo červené byla na snímku přes červený filtr exponována okem neviditelná ultrafialová část spektra. Prakticky však byla tato technika kvůli své komplikovanosti nepoužitelná.

V roce 1871 se nechal přemluvit, aby se stal přednostou nově zřízené experimentální laboratoře v Cambridgi. Jednalo se o tzv. Cavendishovu laboratoř. Zde pracoval a učil až do své smrti (zemřel na rakovinu ve věku 48 let).

Díla

Traktát o elektřině a magnetismu
O vzájemném vztahu matematiky a fyziky
O matematické klasifikaci fyzikálních veličin
O Faradayových siločárách

Pocty

Na jeho počest byla pojmenována jednotka magnetického toku (obecně zaznamenává jako f) v soustavě jednotek CGS jako Maxwell (Mx).
Podobně je pojmenován jeho jménem i horský masiv Maxwell Montes na Venuši.
Teleskop Jamese Clerka Maxwella na hoře Mauna Kea na Havaji je s průměrem zrcadla 15 m největší submilimetrový astronomický teleskop na světě.
Jeho jméno nese také mezera mezi Saturnovými prstenci.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c Kindred Britain.
↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ ^a ^b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ James Clerk Maxwell Elektro 1/2012
↑ Elektřina a magnetismus: Poznejte nejen Maxwellovy rovnice. Elektrina.cz [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.
↑ James Clerk Maxwell (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.
↑ EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.

Literatura

Publikace

"On the description of oval curves, and those having a plurality of foci". Proceedings of the Royal Society of Edinburgh, Vol. ii. 1846.
Illustrations of the Dynamical Theory of Gases. 1860.
"On physical lines of force". 1861.
"A dynamical theory of the electromagnetic field". 1865.
"On governors". Proceedings of the Royal Society, Vol. 16 (1867–1868) pp. 270–283.
Theory of Heat. 1871.
"On the Focal Lines of a Refracted Pencil". Proceedings of the London Mathematical Society s1-4(1):337–343, 1871.
A Treatise on Electricity and Magnetism. Clarendon Press, Oxford. 1873.
"Molecules". Nature, September, 1873.
"On Hamilton's characteristic function for a narrow beam of light". Proceedings of the London Mathematical Society s1-6(1):182–190, 1874.
Matter and Motion, 1876.
On the Results of Bernoulli's Theory of Gases as Applied to their Internal Friction, their Diffusion, and their Conductivity for Heat.
"Ether", Encyclopaedia Britannica, Ninth Edition (1875–89).
An Elementary Treatise on Electricity Clarendon Press, Oxford. 1881, 1888.

Bibliografie

CAMPBELL, Lewis, Garnett, William. The Life of James Clerk Maxwell. Edinburgh: MacMillan, 1882. Dostupné online. OCLC 2472869
GLAZEBROOK, R. T. James Clerk Maxwell and Modern Physics. [s.l.]: MacMillan, 1896. ISBN 978-1-40672-200-0.
HARMAN, Peter. M. Oxford Dictionary of National Biography, volume 37. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 019861411X.
HARMAN, Peter M. [s.l.]: Cambridge University Press, 1998. ISBN 052100585X.
MAHON, Basil. The Man Who Changed Everything – the Life of James Clerk Maxwell. Hoboken, NJ: Wiley, 2003. ISBN 0470861711.
PORTER, Roy. Hutchinson Dictionary of Scientific Biography. [s.l.]: Hodder Arnold H&S, 2000. ISBN 978-1859863046.
TIMOSHENKO, Stephen. History of Strength of Materials. [s.l.]: Courier Dover Publications, 1983. ISBN 0486611876.
TOLSTOY, Ivan. James Clerk Maxwell: A Biography. [s.l.]: University of Chicago Press, 1982. ISBN 0-226-80787-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu James Clerk Maxwell na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je James Clerk Maxwell
Works by James Clerk Maxwell at the Internet Archive
Genealogy and Coat of Arms of James Clerk Maxwell (1831–1879) – Numericana
Campbell, Lewis, "The Life of James Clerk Maxwell". 1882. [Digital Preservation]
Maxwell's Legacy, James C. Rautio (2005)
The James Clerk Maxwell Foundation Including a virtual tour of the museum.
Maxwell Year 2006 Events planned to mark 175th anniversary of Clerk Maxwell's birth.
James Clerk Maxwell Centre, Edinburgh Academy Opened in Maxwell's 175th anniversary year.
BBC Radio 4 In Our Time – JAMES CLERK MAXWELL – streaming audio
James Clerk Maxwell on ScotlandsPeople website – Maxwell's last will and testament
(anglicky) James Clerk Maxwell na MacTutor Biography
Plné texty děl autora James Clerk Maxwell na projektu Gutenberg (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[e6596ed0d2b81634d4a2b94f1bd23a5d26a198cf-1] Kindred Britain.

[b209e003dae0f4a4d11a63a3eb61a9ee88eb0934-2] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-3] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[4] James Clerk Maxwell Elektro 1/2012

[5] Elektřina a magnetismus: Poznejte nejen Maxwellovy rovnice. Elektrina.cz [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.

[6] James Clerk Maxwell (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.

[7] EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích

Základní jednotky SI	André-Marie Ampère (ampér) • William Thomson (kelvin)

Odvozené jednotky SI	Henri Becquerel (becquerel) • Anders Celsius (stupeň Celsia) • Charles-Augustin de Coulomb (coulomb) • Michael Faraday (farad) • Louis Harold Gray (gray) • Joseph Henry (henry) • Heinrich Hertz (hertz) • James Prescott Joule (joule) • Isaac Newton (newton) • Georg Simon Ohm (ohm) • Blaise Pascal (pascal) • Werner von Siemens (siemens) • Rolf Sievert (sievert) • Nikola Tesla (tesla) • Alessandro Volta (volt) • James Watt (watt) • Wilhelm Eduard Weber (weber)

Jednotky soustavy CGS	Anders Jonas Ångström (ångström) • Peter Debye (debye) • Loránd Eötvös (eötvös) • Galileo Galilei (gal) • Carl Friedrich Gauss (gauss) • William Gilbert (gilbert) • Heinrich Kayser (kayser) • Johann Heinrich Lambert (lambert) • Samuel Pierpont Langley (langley) • James Clerk Maxwell (maxwell) • Hans Christian Ørsted (oersted) • Jean-Louise Marie Poiseuille (poise) • George Gabriel Stokes (stokes) • John William Strutt, 3. baron Rayleigh (rayl)

Imperiální jednotky a americké běžné jednotky	Gabriel Fahrenheit (stupeň Fahrenheita) • Johann Heinrich Lambert (foot lambert) • William John Macquorn Rankine (stupeň Rankina)

Další jednotky	Alexander Graham Bell (bel) • Marie Curie-Skłodowská / Pierre Curie (curie) • John Dalton (dalton) • Michael Faraday (faraday) • Heinrich Mache (macheova jednotka) • John Napier (neper) • René-Antoine Ferchault de Réaumur (stupeň Réaumura) • Wilhelm Conrad Röntgen (rentgen) • Joseph John Thomson (thomson) • Evangelista Torricelli (torr)