Přeskočit na obsah

Anna Woodvillová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Anna Woodvillová
Narození1438
Grafton Regis
Úmrtí30. července 1489 (ve věku 50–51 let)
Povolánídvorní dáma
ChoťGeorge Grey (od 1489)[1][2]
William Bourchier, Viscount Bourchier[1][2]
DětiJindřich Bourchier[3][1]
Cecily Bourchier[3]
Richard Grey[3][1]
RodičeRichard Woodville[3][1] a Jacquetta Lucemburská[3][1]
PříbuzníAlžběta Woodvilleová[1], Lewis Woodville, Anthony Woodville[1], Marie Woodvillová, Jacquetta Woodville[1], John Woodville[1], Richard Woodville, Martha Woodville, Eleanor Woodville, Lionel Woodville, Margaret Woodville, Countess of Arundel, Edward Woodville, Catherine Woodville[1], John Woodville a Thomas Woodville (sourozenci)
Anne Bourchier, 7th Baroness Bourchier[3][1] a Cecily Bourchier[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anna Woodvillová, vikomtesa z Bourchier (anglicky Anne Woodville, Viscountess Bourchier, 143830. červenec 1489) byla anglická šlechtična, mladší sestra královny Alžběta Woodvillové, které sloužila jako dvorní dáma. Anna se dvakrát vdala, poprvé za Viléma Bourchiera, vikomta z Bourchier, a podruhé za Jiřího Greye, 2. hraběte z Kentu. Byla babičkou vyděděné cizoložnice Anny z Bourchieru, a byla pramáti Roberta Devereux, 2. hraběte z Essexu.

Anna se narodila okolo roku 1438 v Grafton Regis v Northamptonshire jako druhá dcera, a jedno ze čtrnácti dětí Richarda Woodvilla a Jacquetty Lucemburské. Její starší sestra Alžběta se provdala za Eduarda IV. a stala se anglickou královnou.

Anninými prarodiči z otcovy strany byli sir Richard Wydevill a Johana Bedlisgate, a z matčiny strany Petr I. Lucemburský a Markéta z Baux.

V roce 1466, dva roky po Alžbětinu tajném sňatku s králem Eduardem, a rok po její korunovaci, se Anna stala jednou z dvorních dam královny Alžběty, za což dostávala čtyřicet liber ročně.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Někdy před 15. srpnem 1467, se Anna provdala za Viléma Bourchiera, vikomta z Bourchier, syna a dědice Jindřicha Bourchiera, 1. hraběte z Essexu, a Isabely z Cambridge.

Annin sňatek byl jen jedním z mnoha výhodných sňatků, které pro své četné sourozence zařídila královna Alžběta, aby své rodině přinesla moc, prestiž a bohatství. Touto ambiciózní politikou si králova manželka znepřátelila starou šlechtu. Jedním z nejmocnějších nepřátel Woodvillů byl Richard Neville, 16. hrabě z Warwicku, bývalý podporovatel Yorků, který se po sňatku Eduarda s Alžbětou přidal na stranu Lancasterů. V roce 1469, Warwick nařídil popravu Annina otce, hraběte z Rivers, a jejího bratra, Jana. Oba byli zajati, když Warwick porazil královu armádu v bitvě u Edgecote Moor.

Vilém a Anna získali pozemky v hodnotě sto liber ročně. Anna byla krátce majitelkou panství Nether Hall a Over Hall v hrabství Suffolk. Tato panství předtím patřila Jamesi Butlerovi, 5. hraběti z Ormondu, horlivému stoupenci a oblíbenci královny Markéty z Anjou. James byl sťat v roce 1461 po drtivé porážce Lancasterů v bitvě u Towtonu, jeho majetek následně propadl vítěznému Yorskému králi, Eduardovi IV.

Anna měla s Vilémem tři děti:

Vilém zemřel 26. června 1480. Krátce poté, se Anna provdala za Jiřího Greye, syna a dědice Edmunda Greye, 1. hraběte z Kentu. Jiří se stal hrabětem z Kentu až v roce 1490, takže Anna nikdy hraběnkou z Kentu nebyla, protože zemřela již v roce 1489.

Z tohoto manželství měla jednoho syna:

Pád Woodvillů

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1483, rodinné bohatství Woodvillů, vzalo konec se smrtí krále Eduarda v dubnu 1483. Annina sestra, Alžběta, se jako matka nového mladého krále Eduarda V. stala královnou matkou, nicméně v červnu 1483 bylo její manželství se zesnulým prohlášeno za neplatné, protože Eduard se předtím zasnoubil s Eleonorou Talbotovou.

Anna zemřela 30. července 1489.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anne Woodville na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m Kindred Britain.
  2. a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.