Přeskočit na obsah

Umajjovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Umajjovský chalífát
ٱلْخِلَافَة ٱلْأُمَوِيَّة
661750
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Rozloha Umajjovského chalífátu v době největšího rozmachu roku 750
11 100 000 (v roce 720)
13 000 000 km² (v roce 750[pozn. 1])
Obyvatelstvo
Státní útvar
dinár (ze zlata), dirham (ze stříbra), fáls (z bronzu)
Státní útvary a území
Předcházející
Rášidský chalífát Rášidský chalífát
Byzantská říše v době Herakleiovců Byzantská říše v době Herakleiovců
Kartaginský exarchát Kartaginský exarchát
Vizigótské království Vizigótské království
Následující
Abbásovský chalífát Abbásovský chalífát
Córdobský emirát Córdobský emirát
Nekorský emirát Nekorský emirát
Tilimsánský emirát Tilimsánský emirát

Umajjovci, též Omájovci, byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.

Posloupnost

[editovat | editovat zdroj]

Španělští Umajjovci

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.

  1. V době roku 750 dosáhl největší rozlohy.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]