Dinofelis
Dinofelis Stratigrafický výskyt: pliocén-pleistocén, před 5-1,2 miliony lety | |
---|---|
Kresba druhu Dinofelis barlowi | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | kočkovití (Felidae) |
Tribus | Metailurini |
Rod | Dinofelis Zdansky, 1924 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dinofelis (z řečtiny „hrůzná kočka”) je vyhynulý rod kočkovitých šelem z tribusu Metailurini, který obýval Afriku, Evropu, Asii a Severní Ameriku od pliocénu do pleistocénu.[1]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Fosilie rodu Dinofelis jsou známy z Eurasie, Severní Ameriky a Afriky, kde se patrně rod vyvinul. Nejstaršími druhy jsou asijský Dinofelis abeli, evropský Dinofelis diastemata a severoamerický Dinofelis paleoonca. Nejmladším druhem byl Dinofelis piveteaui. Bylo popsáno celkem 8 druhů, přičemž mohly existovat další, jež nebyly popsány:
- Dinofelis cristata (Falconer & Cautley, 1836)
- Dinofelis abeli Zdansky, 1924
- Dinofelis diastemata (Astre, 1929)
- Dinofelis barlowi (Broom, 1937)
- Dinofelis palaeoonca (Meade, 1945)
- Dinofelis piveteaui (Ewer, 1955)
- Dinofelis aronoki Werdelin & Lewis, 2001
- Dinofelis petteri Werdelin & Lewis, 2001
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dinofelis byla kočkovitá šelma o délce těla mezi současným lvem a levhartem, většina byla velká jako jaguár americký. Tělo dosahovalo délky 1 až 2,5 m, přičemž velikost závisela na druhu. Druhy, jako africký Dinofelis barlowi a asijský Dinofelis cristata, se stavbou těla podobaly současným velkým kočkám, naopak Dinofelis piveteaui měl anatomicky blíže spíše k šavlozubým kočkám. Přední končetiny byly silné, zadní naopak relativně slabé, tyto kočky tedy patrně neběhaly příliš rychle. Žádné zbytky srsti se nezachovaly, takže nevíme s jistotou, zda byla bez kresby, skvrnitá či pruhovaná.[2] Nicméně komparativní ekologie předpokládá skvrnitý či pruhovaný vzor na kožichu.[3]
Špičáky byly u tohoto rodu mírně zploštělé a ve srovnání s ostatními šavlozubými kočkami malé - někdy je tudíž označován jako nepravá šavlozubá kočka. Zadní zuby byly malé, proto patrně Dinofelis požíral pouze měkké maso, kosti nedrtil.
Chování
[editovat | editovat zdroj]O chování tohoto rodu je známo pouze málo informací. Byl to lovec, jehož stavba těla se podobala zvířeti žijícímu v porostech až smíšených stanovištích, ačkoli také mohl žít v mokřadech. Lovil patrně nejčastěji v noci, ze zálohy, na kořist číhal v podrostu, nebo na ni skočil ze stromu. Kořist asi nejprve strhl pomocí svých silných předních nohou a smrtelné kousnutí zasadil následně. V roce 1981 přišel Charles Brain v knize Hunters or the hunted s teorií, že Dinofelis patřil mezi nejčastější lovce pleistocenních primátů a prvních hominidů. V Africe byly nalezeny kostry dinofelisů společně s paviány, které možná zabil. Předpokládalo se, že mezi jeho kořist patřil Australopithecus africanus, z jižní Afriky pochází nálezy lebek primátů druhu Paranthropus robustus se dvěma dírami v lebce připomínající stopy od špičáků dinofelise, jehož pozůstatky byly nalezeny nedaleko. Údajně napadal i zástupce druhu Homo habilis.[4] Tento pohled byl dlouho považován za pravděpodobný a často byl parafrázován.[5] Nicméně nejnovější výzkumy tuto specializaci dinofelisů na primáty a hominidy spíše vyvracejí a za hlavní lovce našich předků považují levharty a megantereony. Dinofelis spíše lovil pasoucí se zvířata, především různé druhy antilop.[2]
Vyhynutí
[editovat | editovat zdroj]Dinofelisové byli mimo Afriku vždy poměrně vzácní. Přesné datum vyhynutí tohoto rodu je neznámé, v Africe vyhynul před asi 1,4 miliony lety, je však možné, že zde druh zanikl teprve před 1 milionem let.
Vyhynutí způsobilo patrně mizení porostů, možná také lov lidmi na počátku doby ledové.
V kultuře
[editovat | editovat zdroj]Dinofelis byl znázorněn ve 4. díle pseudo-dokumentárního cyklu BBC Putování s pravěkými zvířaty, kde byl představen jako lovec australopitéků. Bruce Chatwin ho krátce zmínil v knize The Songlines.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dinofelis na německé Wikipedii a Dinofelis na anglické Wikipedii.
- ↑ Werdelin, L.; Lewis, M. E. (2001). A revision of the genus Dinofelis (Mammalia: Felidae). Zoological Journal of the Linnean Society. 132 (2): 147–258.
- ↑ a b PIEGL, Linda; BOTHMA, Bianca. Dinofelis – hominid hunter or misunderstood feline?. www.maropeng.co.za [online]. 2011-12-20 [cit. 2016-11-07]. Dostupné online.
- ↑ SWITEK, Brian. Did Saber Cats Have Spotted and Striped Coats?. Scientific American Blog Network [online]. [cit. 2018-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRAIN, C. K. The Hunters Or the Hunted?: An Introduction to African Cave Taphonomy. [s.l.]: University of Chicago Press, 1981. 375 s. Dostupné online. ISBN 9780226070902. (anglicky) Google-Books-ID: E4JyZgr8y50C.
- ↑ TURNER, Alan. The Big Cats and Their Fossil Relatives: An Illustrated Guide to Their Evolution and Natural History. New York: Columbia University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-231-10229-2.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- WERDELIN, Lars; LEWIS, Margaret E. A revision of the genus Dinofelis (Mammalia, Felidae). Zoological Journal of the Linnean Society. 2001-06-01, roč. 132, čís. 2, s. 147–258. Dostupné online [cit. 2016-09-18]. ISSN 1096-3642. DOI 10.1111/j.1096-3642.2001.tb02465.x. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dinofelis na Wikimedia Commons
- Taxon Dinofelis ve Wikidruzích
- Dinofelis [online]. prehistoric-wildlife.com [cit. 2016-09-18]. Dostupné online. (anglicky)
- Dinofelis [online]. Biolib.cz [cit. 2016-09-18]. Dostupné online.