Přeskočit na obsah

Omai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Omai
Narození1751
Raiatea
Úmrtí1779 (ve věku 27–28 let)
Povoláníobjevitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
William Parry: Sir Joseph Banks s Omaiem a Dr. Danielem Solanderem, okolo 1776

Mai (okolo 1751–1780), chybně, ale běžně nazývaný Omai, byl mladý domorodec z ostrova Raiatea, který byl první ostrovan z Tichomoří, jenž navštívil Evropu.

V srpnu 1773 se na ostrově Huahine nalodil na loď HM Bark Adventure, které velel komandér Tobias Furneaux. Adventure se zúčastnila spolu s lodí HMS Resolution druhé plavby Jamese Cooka do Tichomoří. Omai doplul na Adventure v říjnu 1774 do Anglie a v Londýně byl uveden do společnosti přírodovědcem sirem Josephem Banksem.[1]

Omai byl několikrát portrétován, mimo jiné sirem Joshuou Reynoldsem. Omaiova cesta do Anglie a zpáteční cesta na Tahiti, kterou vykonal během třetí plavby Jamese Cooka, se stala námětem divadelní pantomimy Johna O'Keefa Omai: or A Trip round the World, která byla předvedena během Vánoc 1785 v londýnském Royal Opera House v Covent Garden.[2]

Omai během druhé a třetí Cookovy plavby byl Cookovým tlumočníkem. Po návratu do Tichomoří se usadil na ostrově Huahine. Během návštěvy lodi HMAV Bounty na Tahiti roku 1789 její velitel William Bligh zaznamenal, že Omai zemřel zhruba dva a půl roku po odjezdu Cooka z Huahine, v listopadu 1777.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Omai na anglické Wikipedii.

  1. SALMON, Anne. The Trial of the Cannibal Dog. New Haven: Yale University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-03-0010-092-1. S. 3. (anglicky) 
  2. FULFORD, Tim; KITSON, Peter J. Romanticism and colonialism: writing and empire, 1780-1830. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. 287 s. Dostupné online. ISBN 0-52159-143-0. S. 31. (anglicky) 
  3. CONNAUGHTON, Richard Michael. Omai: the prince who never was. London: Timewell Press, 2005. 270 s. Dostupné online. ISBN 1-85725-205-5. S. 257. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]