Přeskočit na obsah

Iniovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxIniovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Cetartiodactyla)
Infrařádkytovci (Cetacea)
Malořádozubení (Odontoceti)
Čeleďiniovití (Iniidae)
Gray, 1846
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iniovití[1] (Iniidae) je čeleď říčních delfínů, která zahrnuje jediný recentní rodInia – a několik fosilních rodů.

Charakteristika

Jedná se o poměrně statné kytovce obývající říční toky jihoamerických řek Amazonka a Orinoko; občas se vyskytují i v přilehlých mořských pobřežních vodách. Mají výrazné zobákovité čelisti s 25–35 zuby dvojího typu: kuželovité zuby jsou v přední části, vzadu jsou umístěny drtící molariformní zuby. Unikátní je stavba lopatkového pletence a pažní kosti (humerus), která je zakotvena kloubem v hrudní kosti (sternum). Tato unikátní adaptace patrně delfínům dopomáhá manévrovat ve vodě a umožňuje mj. plavání na zádech, kterého jsou schopni jako jediná známí ozubení kytovci.[1][2]

Systematika

Fosilní záznam dokládá zástupce iniovitých již z miocénu.[2] Sesterskou skupinu iniovitých utváří delfínovcivití laplatští (Pontoporiidae).[3][4]

K iniovitým se řadí 1–4 recentní druhy v závislosti na zdroji. Tak např. v roce 2014 byl popsán druh Inia araguaiaensis z povodí řek Araguaia-Tocantins,[5] nicméně Společnost pro mořskou mammalogii (The Society for Marine Mammalogy), která patří k největším autoritám v oblasti mořských savců, seznala, že autoři tohoto popisu prostudovali jen velmi malé množství vzorků, které navíc pocházejí z extrémních oblastí výskytu domnělého nového druhu,[6] který tak společnost neuznala ani jako poddruh.[7]

Odkazy

Reference

  1. a b ZIMA, J.; MACHOLÁN, M. Systém a fylogeneze savců. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 570 s. ISBN 978-80-200-3215-7, ISBN 80-200-3215-0. S. 316-323. 
  2. a b GUTSTEIN, Carolina Simon; COZZUOL, Mario Alberto; PYENSON, Nicholas D. The Antiquity of Riverine Adaptations in Iniidae (Cetacea, Odontoceti) Documented by a Humerus from the Late Miocene of the Ituzaingó Formation, Argentina. The Anatomical Record. 2014-06, roč. 297, čís. 6, s. 1096–1102. Dostupné online [cit. 2024-04-02]. ISSN 1932-8486. DOI 10.1002/ar.22901. (anglicky) 
  3. YANG, Guang; ZHOU, Kaiya. A study on the molecular phylogeny of river dolphin. Shou lei xue bao = Acta theriologica sinica [online]. 1999-01-01 [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. 
  4. HAMILTON, Healy; CABALLERO, Susana; COLLINS, Allen G. Evolution of river dolphins. Proceedings of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences. 2001-03-07, roč. 268, čís. 1466, s. 549–556. Dostupné online [cit. 2024-04-02]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rspb.2000.1385. PMID 11296868. (anglicky) 
  5. HRBEK, Tomas; SILVA, Vera Maria Ferreira da; DUTRA, Nicole. A New Species of River Dolphin from Brazil or: How Little Do We Know Our Biodiversity. PLOS ONE. 22. 1. 2014, roč. 9, čís. 1, s. e83623. Dostupné online [cit. 2024-04-02]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0083623. PMID 24465386. (anglicky) 
  6. List of Marine Mammal Species & Subspecies [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-06. (anglicky) 
  7. List of Marine Mammal Species and Subspecies. marinemammalscience.org [online]. Society for Marine Mammalogy, 2023-06 [cit. 2024-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-27. (anglicky) 

Externí odkazy