Přeskočit na obsah

Svoboda nad Úpou (železniční zastávka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svoboda nad Úpou
Historická budova nádraží ve Svobodě nad Úpou.
Historická budova nádraží ve Svobodě nad Úpou.
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký kraj
MěstoSvoboda nad Úpou
Souřadnice
Svoboda nad Úpou
Svoboda nad Úpou
Provozovatel dráhyPDV Railway
Kód stanice572206
TraťTrutnov – Svoboda nad Úpou
Nadmořská výška510 m n. m.
V provozu od17. prosince 1871
Dopravní koleje1
Nástupiště (nástupní hrany)1 (1)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svoboda nad Úpou je nákladiště a zastávka (někdejší železniční stanice) v jižní části města Svoboda nad Úpou v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji poblíž řeky Úpy. Jedná se o koncový bod na neelektrizované jednokolejné trati Trutnov – Svoboda nad Úpou.

Historie

Stanice byla otevřena 17. prosince 1871 jakožto koncová stanice společností Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB), která sem zavedla svou odbočnou trať z Trutnova, kam byla o rok dříve přivedena trať ÖNWB vedoucí z Ostroměře přes Starou Paku, Kunčic nad Labem a Martinice v Krkonoších. Tato trasa byla výsledkem snahy o propojení železniční sítě ÖNWB severovýchodním směrem k hranicím s Pruskem. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Později byl k budově přistavěn přístřešek u prvního nástupiště.

Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Popis

Nachází se zde jedno vnější nástupiště. V roce 2009 byl uveden do provozu dopravní terminál, který je využíván pro autobusovou dopravu, a je zároveň propojen s železničním nástupištěm, a de facto tak také nahradil již nevyužívanou historickou budovu svobodského nádraží.

Reference

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy