Markus Strassmann
| Markus Strassmann | |
|---|---|
.png) fotografie pořízená před rokem 1900 | |
| Narození | 3. května 1831 Tlumačov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 23. září 1903 (ve věku 72 let) Moravská Ostrava Rakouské císařství |
| Povolání | podnikatel a radní |
| Děti | 8 dcer a 3 synové |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Markus Strassmann (3. května 1831, Tlumačov – 23. září 1903, Moravská Ostrava) byl podnikatel, majitel pivovaru v Moravské Ostravě, radní města Moravské Ostravy a nositel titulu císařského rady.[1][2][3][4] Jeho manželkou byla Theresa Rösi Rössl Irena rozená Katscher (24. květen 1837, Branky – 17. říjen 1907, Moravská Ostrava).[5]
Život
[editovat | editovat zdroj]
Před rokem 1857 bydlel a podnikal v Lipníku nad Bečvou. V roce 1857 získal do nájmu malý ruční pivovar v Moravské Ostravě, který se nacházel na Černé louce.[6][7] Z doby pivovaru se dochovala pouze jediná budova: „Vila Tereza", postavená v roce 1896 ostravským architektem Felixem Neumannem. Od roku 1945 na adrese Střelniční ulice 16/78 (GPS: 49.834481, 18.295515).[8][9][10][11]
V roce 1875 se stal prvním předsedou založené Židovské náboženské obce v Moravské Ostravě, která byla založena 7. března. Ve funkci předsedy byl v letech 1875–1903. Zasloužil se o založení židovského hřbitova a výstavbu hlavní ostravské synagogy.[12][13] V roce 1892 byl zakládajícím členem spolku Deutsches Haus, který se zasadil o stavbu Německého domu v Moravské Ostravě.[14][15]
V manželství s Theresou Rösi Rössl Irenou Katscher se narodilo 14 dětí, 11 se dožilo dospělosti.[16] Všechny se narodily v Moravské Ostravě:
- Mathilda (* 1861), provdaná za Maxe Grosse (narozen 1831/1891)[17]
- Paula (* 23. prosinec 1862) provdaná za Jakoba Munka k.k. Kommerzialrat (1858–1921)[pozn. 1][18]
- Camilla (20. srpen 1863 – 2. srpen 1942, Koncentrační tábor Terezín), provdaná za Maxe Hüttnera (1856–1912)[9][19][20]
- Flora (25. březen 1865 – 28. listopad 1942, Koncentrační tábor Terezín, ve věku 77 let), provdaná za MUDr. Heinricha Kleina (1858–1940)[9][21][22]
- Adolf (29. listopad 1867 – 29. prosinec 1939, Moravská Ostrava, ve věku 72 let), manžel Josefiny rozené Glassner (1875–1917)[23]
- Ida (30. říjen 1870 – 22. říjen 1942, Vyhlazovací tábor Treblinka, Polsko, ve věku 71 let), provdaná za Ludwiga Weisse, znám jako Weisz (1867–1929)[24][25]
- Olga (29. leden 1873 – 22. říjen 1942, Vyhlazovací tábor Treblinka, Polsko, ve věku 69 let), provdaná za Hermanna Fuchse (1864–1942)[26][27]
- Ernst (22. listopad 1874 – 7. srpen 1939, Moravská Ostrava, ve věku 64 let)[28]
- Richard (27. červenec 1882 – 17. leden 1925, ve věku 42 let), manžel Gertrudy rozené Klein (1882–1925)[29]
- Marta (narozena mezi 1842/1898), manželka Arthura Kohna[30]
- Amalie (narozena mezi 1842/1898 – 23. leden 1933, Vídeň, Rakousko), manželka Ignaze Morawetze k.k. OberLandesgerichtsrat (žil mezi 1803/1923)[pozn. 1][31]
Markus Strassmann zemřel 23. září 1903 v Moravské Ostravě. V ten den se uzavřely všechny kavárny a hostince. Pohřebního průvodu se účastnily tisíce lidí, v čele šli radní města. Na jeho práci navázali dva z jeho synů: Adolf a Ernest.[32] Na jeho počest byla pojmenována ulice. Zasedání obecního zastupitelstva Moravské Ostravy (č. 4653, a č. 4714) odsouhlasilo přejmenování ulice Gabelsbergergasse na Straßmanngasse. Toto ustanovení vešlo v platnost dne 23. června 1911. Ulice vedla od Nádražní třídy směrem k řece Ostravici.[33][34][35][36]
Jméno Markuse Strassmanna bylo zmíněno v knize Bezejmenní od Milana Krčmáře. Tato kniha byla psána v žánru literární fikce.[37]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NAVRÁTIL, Boleslav. Muži velké Ostravy. První. vyd. [s.l.]: Repronis, 2009. 76 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7329-224-9. Kapitola Markus Strassmann vařil nejlepší pivo, s. 23. 28 medailonků významných rodáků a činovníků Ostravy..
- ↑ ZÁŘICKÝ, Aleš. Židé a Morava : sborník z konference konané 15. listopadu 2000 v Muzeu Kroměřížska. První. vyd. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2001. 194 s. ISBN 80-85945-26-6. Kapitola Markus Strassmann - manažer, podnikatel, kapitalista. (Nástin života moravského pivovarníka), s. 67–80.
- ↑ GENI.com: Markus Strassmann. 2019-12-12.
- ↑ REDAKCE. Nezapomněli jsme na ně?. www.ostrmuz.cz [online]. Ostravské muzeum, 2013-08 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ GENI.com: Therese Rösi Rössl Irene Strassmann (Katscher). 2019-12-12.
- ↑ REDAKCE. Pivovar M.Strassmanna, Moravská Ostrava. Pivovary.Info [online]. Pivovary.Info [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-20.
- ↑ Věstník MCP 1/2016 (Ostravské pivovary). www.das-mcp.cz [online]. Muzeum cenných papírů, 2016-01 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Felix Neumann (1860-1942) - ostravský architekt a stavitel. jarnemec.com [online]. Jaroslav Němec [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-31.
- ↑ a b c KUBICOVÁ, Romana. Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky. Regiony [online]. Český rozhlas, 2018-02-08 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Vila Markuse Strassmanna. Ostravské památky [online]. Spolek Fiducia [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Střelniční. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
- ↑ MYŠKA, Milan; DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. První. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Tisk: Optys, Opava, 1997. 136 s. ISBN 80-7042-470-2.
- ↑ GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. První. vyd. Brno: Brünn, Jüdischer Buch- und Kunstverlag, 1929. 623 s. Dostupné online.
- ↑ KITTL, Julius. Adressen-Buch der Stadt Mähr.-Ostrau und ihrer Nachbargemeinden des mährisch-slesischen Industrie-Bezirkes Přivoz, Witkowitz, Poln.-Ostrau etc.. camea2.svkos.cz [online]. Druck unii VerUg voq Julius Kittl in Miihr.-Ostrau, 1897 [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-25.
- ↑ Encyklopedie města Ostravy: NĚMECKÝ DŮM (DEUTSCHES HAUS). 2019-12-12.
- ↑ DANĚK, Radoslav. Vila Teraza. Listy Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. 2014-01, s. 3–4. Dostupné online.
- ↑ GENI.com: Mathilde Gross (Strassmann). 2019-12-12.
- ↑ GENI.com: Paula Munk (Strassmann). 2019-12-12.
- ↑ GENI.com: Kamilla Hüttner (Strassmann). 2019-12-12.
- ↑ Camilla Hüttner. Holocaust - Databáze obětí [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
- ↑ GENI.com: Flora Klein (Strassmann). 2019-12-12
- ↑ Flora Kleinová. Holocaust - Databáze obětí [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
- ↑ GENI.com: Adolf Strassmann. 2019-12-12.
- ↑ GENI.com: Ida Weiss (Strassmann). 2019-12-12.
- ↑ Ida Weissová. Holocaust - Databáze obětí [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
- ↑ GENI.com: Olga Fuchs (Strassmann). 2019-12-12.
- ↑ Olga Fuchsová. Holocaust - Databáze obětí [online]. Institut Terezínské iniciativy [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
- ↑ GENI.com: Ernst Strassmann. 2019-12-12.
- ↑ GENI.com: Richard Strassmann. 2019-12-12.
- ↑ GENI.com: Marta Kohn (Strassmann). 2019-12-12.
- ↑ GENI.com: Amalie Morawetz (Strassmann). 2019-12-12.
- ↑ MADEJ, Josef. Průmyslový, obchodní a živnostenský Adresář města Mor. Ostravy = Industrie-, Handels- und Gewerbe- Adressbuch d. Stadt Mähr.-Ostrau. camea2.svkos.cz [online]. Nakladatelství adresářů, informačních, propagačních brožur a časopisů „PUBLICITAS' , zops. spol. s r. o. v Mor Ostravě, 1931 [cit. 2019-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-02.
- ↑ Situační mapa z roku 1924 Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine. v knize O.M.Štěpánka Lidový dům v Mor. Ostravě. 2019-12-10.
- ↑ 1911. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Moravská Ostrava Archivováno 25. 1. 2021 na Wayback Machine.: strana 148. 2019-12-12.
- ↑ Veleslavínova. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ KRČMÁŘ, Milan. Bezejmenní. První. vyd. [s.l.]: Computer Press, a.s., 2019-10-21. 480 s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-2789-6. S. 142.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NAVRÁTIL, Boleslav. Muži velké Ostravy. První. vyd. [s.l.]: Repronis, 2009. 76 s. ISBN 978-80-7329-224-9. S. 23.
- ZÁŘICKÝ, Aleš. Židé a Morava : sborník z konference konané 15. listopadu 2000 v Muzeu Kroměřížska. První. vyd. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2001. 194 s. ISBN 80-85945-26-6. Kapitola Markus Strassmann – manažer, podnikatel, kapitalista. (Nástin života moravského pivovarníka), s. 67–80.
- MYŠKA, Milan; DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. První. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Tisk: Optys, Opava, 1997. 136 s. ISBN 80-7042-470-2.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- KUBICOVÁ, Romana. Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky [online]. Ostrava: Český rozhlas Ostrava, 2018-02-08 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- REDAKCE. Ostravský pivovar byl postaven před 110 lety jako projev českého vlastenectví [online]. Ostrava: Moravskoslezský Deník, 2007-06-17 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
