Akunnat
Akunnat Akonemiok Lichtenfels Akúnat | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 63°3′33″ s. š., 50°44′48″ z. d. |
Časové pásmo | -3 |
Stát | Grónsko |
Kraj | Sermersooq |
Akunnat | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 0 (1900) |
Hustota zalidnění | 0 obyv./km² |
Správa | |
Status | zaniklá osada |
Vznik | 1758 |
Zakladatel | Matouš ( Matthäus) Stach |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Akunnat nebo Akonemiok (zastarale Akúnat, německy Lichtenfels) je zaniklá misijní stanice v kraji Sermersooq v Grónsku. Nachází se na ostrově Qeqertarsuatsiaat, asi 3 km západně od Qeqertarsuatsiaatu. V době největšího rozkvětu zde žilo 300 obyvatel.
Historie
Misijní stanice Lichtenfels byla založena v roce 1758 herrnhutskými misionáři vedenými Matoušem (Matthäus) Stachem, exulantem, který pocházel z Mankovic v Moravskoslezském kraji.[1] Na grónskou misii byla skupina vyslána hrabětem Mikulášem Ludvíkem Zinzendorfem. Nejednalo se o první působiště v Grónsku, tam již Moravští bratři pracovali od roku 1733, kdy založili stanici Neu-Herrnhut (dánsky Ny Herrnhut), pozdější Noorliit, jenž poté splynul s hlavním městem Grónska Nuuk. První misionářkou-ženou v Grónsku byla Rosina Stach (provdaná Beck, *1713 Mankovice). Matouš Stach (spoluzakladatel prvních dvou misijních stanic v Grónsku) byl její bratr. Manžel Rosiny byl Johann Beck, presbyter, kazatel a výrazná osobnost tohoto grónského sborečku a dne 19. 3. 1777 zde zemřel. V Lichtenfelsu zemřela rovněž dne 16. 6. 1775 poslední manželka Christiana Stacha (otce Matouše a Rosiny) Rosina, která zde žila od roku 1736. Stachovi uprchli z rekatolizovaných Mankovic v roce 1730. České kořeny má i diakonka Dorothea Ballenhorst (roz. Teucher, 12. 4. 1718 Kunín – 8. 11. 1766 Lichtenfels), která zde od roku 1756 pracovala.[2][3]
V roce 1900 byla misijní stanice kvůli státní reformě uzavřena, místní obyvatelé se přestěhovali do Qeqertarsuatsiaatu a misionáři odešli tam, kam byli povoláni.
Odkazy
Reference
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Matouš Stach : 1711-1787 : grónský misionář, exulant z Mankovic. Suchdol nad Odrou: Nakl. Samuel, 2012. 93 s. ISBN 978-80-86849-81-2.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 259, 283–299, 362.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Praha: Kalich, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7017-112-7.
Literatura
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita: Stručně o pobělohorských exulantech, pro Exulant (spolek) vydal KALICH v roce 2004