Přeskočit na obsah

Volt Europa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
Volt Europa
Logo
Datum založení29. března 2017
PředsedaFrancesca Romana D'Antuono
Reinier van Lanschot
ZakladatelAndrea Venzon a Damian Boeselager
SídloBrusel
Ideologieevropský federalismus[1]
pro-evropanismus[2]
sociální liberalismus[3]
progresivismus[4]
Politická pozicestřed[5]středolevice[6]
Politická skupina EPZelení / Evropská svobodná aliance
Počet členů27 000
Barvy
     Fialová
Oficiální webvolteuropa.org
Zisk mandátů ve volbách
Evropský parlament
5/705
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Letáky Volt v Německu

Volt Europa (zkratka Volt) je celoevropské politické hnutí, které se skládá z lokálních politických stran. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 byl v Německu zvolen první europoslanec za Volt Damian Boeselager. Hnutí Volt si zakládá na celoevropském přístupu k politice v mnoha oblastech, jako je boj se změnou klimatu, oběhová ekonomika, migrace, terorismus, vzdělání a dopad technologické revoluce, zejména v oblasti umělé inteligence, na trh práce.[7]

V České republice má Volt svou pobočku Volt Česko a lokální organizace v Praze a Brně.

Historie Voltu

[editovat | editovat zdroj]
Promo video Voltu Nizozemí pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019

Volt Europa založili 29. března 2017 Andrea Venzon, Colombe Cahen-Salvador a Damian Boeselager. Založení strany bylo reakcí na nárůst populismu a nacionalismu v Evropě a na Brexit.[8][9]

V březnu 2018 byla založena první lokální pobočka Voltu v Hamburku, nyní má Volt pobočku v každé členské zemi Evropské unie. Nejvíce členů má Volt v Itálii, domovské zemi evropského předsedy Voltu Andrey Venzona.[10]

Volt Europa je zapsán jako neziskové sdružení v Lucembursku.[11] Předtím se organizace jmenovala Vox Europe.[12] Dnes má hnutí více než 25 000 členů ve více než 30 evropských zemích.

Od 27. října do 28. října 2018 hostil Volt Europa své zasedání Valného shromáždění v Amsterdamu a představil také program Amsterdamské deklarace pro Evropský parlament.[13]

Od 29. června 2022[14] je Volt registrován jako politická strana podle zákonů České republiky. Od 11. dubna 2021 do 28. června[15] Volt fungoval jako sdružení.

Z ekonomického hlediska podporuje Volt Europa digitalizaci, investice do zelené a modré ekonomiky, boj proti chudobě a nerovnosti (také s využitím institutu evropské minimální mzdy), jednotnější daňový systém. Dále prosazuje užší partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem oživit a podpořit hospodářský růst. Prosazuje také snížení nezaměstnanosti, podporuje také investice do politik v oblasti sociálního zabezpečení, zejména v oblasti vzdělávání a zdravotnictví.[16]

Volt se staví na rozbíjení stereotypů a podporuje práva LGBTQ komunity. Institucionálně podporuje rozsáhlou reformu Evropské unie: společnou migrační politiku, evropskou armádu a eurobondy.[17][18][16]

V mediálním prostoru je organizace popsána jako organizace, jejímž cílem je podpora demokracie na úrovni EU a budování evropského vlastenectví.[10] Zdůrazňuje význam jednotného evropského hlasu, který má být slyšet ve světě.[19] Podporuje také myšlenku federalizované Evropy se silným Evropským parlamentem, v němž se občané stávají středem evropské demokracie.[20][12]

Volt se liší od ostatních proevropských hnutí, jako je Pulse of Europe nebo evropští federalisté, protože se snaží účastnit evropských, místních a národních voleb prostřednictvím svých místních organizací v členských státech EU. Jeho prvním hlavním cílem byly volby do Evropského parlamentu v květnu 2019.[21] V tomto smyslu je Volt Europa nadnárodní stranou, která může být vnímána jako silná podpora myšlence demokratického vývoje v rámci EU. Volt Europa má sloužit jako zastřešující organizace pro národní a lokální organizace.

Volt Europa je srovnáván s hnutím La République En Marche!, které založil Emmanuel Macron,[22] a mohl být také srovnáván s nedávnými proevropskými stranami, jako je NEOS v Rakousku.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volt Europa na anglické Wikipedii.

  1. STAGNI·INTERVIEWS·6 DECEMBER, Federica; 2018. Time For Change: How Volt Wants To Fix Europe [online]. 6 December 2018 [cit. 2019-06-09]. Dostupné online. 
  2. TEFFER, Peter. 'Pan-European' Volt and DieM25 manage one MEP each [online]. 27 May 2019 [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  3. NORDSIECK, Wolfram. European Union [online]. 2019 [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  4. ESSLER, Brett. Just Do It: How two SIPA alumni founded a new European political party—and won. [online]. Columbia University, 7 November 2019 [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  5. BOUCART, Théo. Germany: Faithful Reflection Of European Electoral Tendencies? [online]. Young European Federalists, 31 May 2019 [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  6. FORTHOMME, Claude. Volt Europa: An Electric Jolt to Wake Up Europe [online]. 28 February 2019 [cit. 2020-02-27]. Dostupné online. 
  7. www.volteuropa.org. Dostupné online. 
  8. Dostupné online. 
  9. Dostupné online. 
  10. a b www.politico.eu. Dostupné online. 
  11. www.volteuropa.org. Dostupné online. 
  12. a b www.corriere.it. Dostupné online. 
  13. www.rijnmond.nl. Dostupné online. 
  14. Volt byl v Česku zaregistrován jako politická strana. Volt Česko [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-09. 
  15. Zahájení činnosti Voltu v Česku. Volt Česko [online]. [cit. 2022-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-30. 
  16. a b Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-15. 
  17. Dostupné online. 
  18. Dostupné online. 
  19. europeancircus.blogautore.espresso.repubblica.it. Dostupné online.  Archivováno 1. 6. 2019 na Wayback Machine.
  20. Dostupné online. 
  21. Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-06-13]. Dostupné v archivu. 
  22. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]