Eduard Hanslick
| Eduard Hanslick | |
|---|---|
 Eduard Hanslick ve věku 40 let | |
| Narození | 11. září 1825 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. srpna 1904 (ve věku 78 let) Baden u Vídně,  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Univerzita Karlova Vídeňská univerzita |
| Povolání | muzikolog, spisovatel, hudební kritik, profesor, hudební skladatel, estetik, kritik a publicista |
| Zaměstnavatel | Vídeňská univerzita |
| Choť | Sophie Wohlmuth (1876–1904)[1][2] |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eduard Hanslick, příjmení psáno též Hanslik[3] (11. září 1825, Praha[4] – 6. srpna 1904, Baden u Vídně[5]), byl rakouský hudební kritik česko-německého původu. Měl zásadní význam pro hudební estetiku.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem písaře knihovny (Bibliothekskriptor) Josefa Hanslika (1785–??) a jeho manželky Karoliny (1796–??), nejstarší z pěti sourozenců.[6]
Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let 19. století v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku 1852 působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě (1861). Své hudební kritiky a fejetony publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve Wiener Zeitung, Presse a Neue Freie Presse.
Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou (absolutní hudba), se postavil do přímého protikladu k názorům Richarda Wagnera, který byl protagonistou tzv. programní hudby.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Největší ohlas měla jeho habilitační práce, stať O hudebním krásnu (německy Vom Musikalisch-Schönen) z roku 1854. V ní se vyslovil proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby.
Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými Dějinami koncertního života ve Vídni (Geschichte des Konzertwesens in Wien, 1869–70) a devítisvazkovým dílem Moderní opera (Die moderne Oper, 1875–1900). V roce 1894 vyšly v Berlíně jeho vzpomínky Aus meinem Leben.
Do češtiny byl přeložen jeho spisek O hudebním krásnu (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výběr z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu Jitky Ludvové pod titulem Dokonalý antiwagnerián.
Jeho hudební dílo je skromné a obsahuje dvě písně na české texty Český houslista a Milostná píseň pod Vyšehradem.
Eduard Hanslick a Antonín Dvořák
[editovat | editovat zdroj]Eduard Hanslick zasáhl významným způsobem do skladatelské dráhy Antonína Dvořáka. V roce 1877 informoval Dvořáka, že jeho dílo přilákalo pozornost tehdy výrazné osobnosti hudebního romantismu, skladatele Johannese Brahmse,[7] který jej posléze doporučil berlínskému nakladateli hudebních děl Fritzi Simrockovi. Dvořák pak pro Simrocka v roce 1878 napsal první řadu svých Slovanských tanců a získal za ni velmi pozitivní kritiku, a to i od Hanslicka samotného.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2021-08-09].
- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2024-04-08].
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Hanslik Josef Adolf
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
- ↑ Eduard Hanslick mrtev. Národní politika. 8. 8. 1904, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 160, obraz 396, Hanslik Josef
- ↑ Burghauser (2006), s. 35 ("Došlo k němu z podnětu Eduarda Hanslicka ... a sděluje mu, že se Brahms jako člen poroty o jeho díla velmi zajímá.")
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POLEDŇÁK, Ivan. Český hudební slovník osob a institucí : Eduard Hanslick [online]. Centrum hudební lexikografie [cit. 2011-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-30.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Hanslick na Wikimedia Commons 
Osoba Eduard Hanslick ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Hanslick
- Eduard Hanslick mrtev. Národní politika. 8. 8. 1904, s. 4. Dostupné online.
- Eduard Hanslick. Lumír. 32/1903-1904, s. 381. Dostupné online.
- Eduard Hanslick v České divadelní encyklopedii
