Jan Hilbert Vávra

Jan Hilbert Vávra
Jan Hilbert Vávra
	operní pěvec Jan Hilbert Vávra
Základní informace
Narození	9. dubna 1888; Praha ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. ledna 1950 (ve věku 61 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	zpěvák, malíř, loutkář, sochař a hudební pedagog
Nástroje	hlas
Hlasový obor	baryton
Rodiče	Jan Vávra otec
Příbuzní	Miloš Vávra bratr; Karel Vávra bratranec; Antonín Vávra strýc; Václav Vávra strýc
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Hilbert Vávra, křtěný Jan Josef Jaromír, uváděn též jako Hilbert Vávra (9. dubna 1888 Praha^[1] – 8. ledna 1950 Praha), byl český operní pěvec, hudební pedagog, malíř a sochař.

Život

Narodil se v Praze v rodině herce Národního divadla Jana Vávry. Rod Vávrů byl starobylý, jeho děd Jan Vávra byl mlynářem a z jeho šesti synů byli tři úspěšní umělci spjatí z Národním divadlem. Jan Hilbert měl mladšího bratra Miloše, který vystudoval medicínu, ale celý svůj život "ochotničil". Jeho strýčkové Antonín a Václav Vávrové byli členové Národního divadla. Umělecké tradici se začal věnovat i on. Zpěvu ho zprvu učil jeho strýc Antonín Vávra a později v letech 1906–1907 se školil u italského barytonisty a pedagoga Mattia Battistiniho. Následně se studiu věnoval také v Berlíně (1913–1914) a mezi roky 1914 až 1915 pokračoval ve studiu u barytonisty Dinha Gillyho v Paříži. Mezi tím se roku 1913 v Praze oženil s Boženou Fuchsovou (1889), se kterou měl dcery Boženu provdanou Rozsypalovou (1916-2003) a Janu (1920).^[2] Po rozvodu se v roce 1937, oženil s Janou Čechovou (1910-1989), s kterou měl dceru Jelenu (1937-1941).

Kromě herectví se věnoval rovněž malbě a sochařině. V těchto oborech mu byli učitelé Jaroslav Šetelík (malba), Hanuše Folkmann a Jaroslav Brůha (v sochařství). Vávra tvořil hlavně portréty a busty hudebních osobností.

V roce 1911 se stal sólistou opery opavského německého divadla, kde absolvoval svůj divadelní debut. V následujícím roce hostoval v Národním divadle v roli Evžena Obětina a v červnu téhož roku vystoupil v opeře Nikolaje Rimského-Korsakova „Sněguročka“ v roli Mizgira, tehdy již jako člen Národního divadla. V Národním divadle setrval s přestávkami v letech 1914, 1916, a 1919 až do roku 1930. Později zde však ještě několikrát hostoval. V letech 1932–1933 byl ředitelem divadla Uranie a byl také dlouholetým pedagogem, neboť v letech 1939–1950 vyučoval zpěv na pražské konzervatoři.

Jan Hilbert Vávra hostoval i na jiných operních a operetních scénách: v Národním divadle Brno (1911–1916, konec 20. let), ve Východočeském divadle (1919, 1927), v Divadle na Vinohradech (1919, 1931), v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (1925), v divadle Uranie (1929), ve Velké operetě (1930) a v Malé operetě (1931). Zajímal se jako všestranný umělec i o loutkové divadlo,^[3] v roce 1917 např. realizoval a inscenoval maňáskové představení opery „Čarostřelec“. Objevil se jednou rovněž ve filmu v malé roli zpěváka v hospodě „U kanónu“ v Lamačově a Burianově slavné komedii. „C. a k. polní maršálek“ (1930).

Jan Hilbert Vávra zemřel 8. ledna 1950 v Praze a pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradkém hřbitově s bustou svého otce, kterou sám vytvořil.

Ve Vávrově uměleckém životě bylo období, kdy se věnoval převážně svým malířským a sochařským aktivitám. Objektem jeho zájmu byli vynikající umělci z řad členů Národního divadla a další významné osobnosti tehdejšího veřejného života.

Významné role na scéně Národního divadla v Praze (výběr)

1892–1893 v roli Silvia v opeře R. Leoncavalla Komedianti
1895–1896 v roli Valentina v opeře Ch. Gounoda Faust a Markéta
1900–1901 v rolích Dona Josého a Morallese v opeře G. Bizeta Carmen
1902–1903 v roli Radovana v opeře B. Smetany Libuše
1903–1904 v roli Evžena Oněgina v opeře P. I. Čajkovského Evžen Oněgin
1908–1909 v rolích Míchy a Jeníka v opeře B. Smetany Prodaná nevěsta
1909–1910 v roli Bohuše z Harasova v opeře A. Dvořáka Jakobín
1910–1911 v roli Kiliana v opeře C. M. von Webera Čarostřelec
- v roli Cesare Angelottiho v opeře G. Pucciniho Tosca
1911–1912 v roli Lovce v opeře A. Dvořáka Rusalka
1912–1913 v roli Renata v opeře G. Verdiho Maškarní ples
- v roli Belamyho v opeře A. Maillarta Poustevníkův zvonek
1913–1914 v roli Knížete v opeře A. Dvořáka Šelma sedlák
1914–1915 v roli Jiřího Germonta v opeře G. Verdiho Violetta
1918–1919 v roli Fréderica v opeře L. Delibese Lakmé
1919–1920 v roli Dona Juana v opeře W. A. Mozarta Don Juan
- v roli Malíře v opeře G. Charpentiera Louisa
1920–1921 v roli Fentona v opeře G. Verdiho Falstaff
1921–1922 v roli Pelléase v opeře C. Debussyho Pelleas a Melisanda
- v roli Hraběte z Luny v opeře G. Verdiho Trubadúr
1925–1926 v roli Alfonsa v opeře Z. Fibicha Bouře
- v roli Dr. Lišky v operetě J. Strausse ml. Netopýr
1926–1927 v roli Pinga v opeře G. Pucciniho Turandot
- v roli Alberta v opeře J. Masseneta Werther
1927–1928 v roli Benátského hosta – trhovce v opeře N. A. Rimského-Korsakova Sadko
1928–1929 v roli Státního zástupce v opeře O. Jeremiáše Bratři Karamazovi
- v roli Lumíra v opeře A. Dvořáka Vanda
1929–1930 v roli Paula Aubiera v operetě R. Heubergera Ples v opeře
1930–1931 v roli Spalanzaniniho v opeře J. Offenbacha Hoffmannovy povídky
1935–1936 v roli Figara v opeře G. Rossiniho Lazebník sevillský
1944–1945 v roli Květenského v opeře F. Škroupa Dráteník

Umělecké dílo (výběr)

Pamětní deska Rudolfa Zamrzly na jeho rodném domě v Rokycanech^[4]

Výstavy

1943 – Rubešův salon, Topičův salon, Mazáčova síň

Galerie

Jan Hilbert Vávra, Interiér chrámu, akvarel
Hilbert Jan Vávra jako Albert (opera Werther) 1902
Hilbert Jan Vávra jako Evžen Oněgin (opera Evžen Oněgin) 1903
Hilbert Jan Vávra jako Kníže (opera Šelma sedlák) 1920
Hilbert Jan Vávra jako Tomeš (opera Hubička) 1909
Vávra Hilbert jako Don Juan (opera Don Juan) 1 ¼ 20. stol.
Violetta (opera), plakát, nakladatel:Fr. A. Urbánek a synové, 1926

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu Jana Vávry farnosti při kostele Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí v Praze
↑ Matriční záznam o sňatku Jana Hilberta Vávry s Boženou Fuchsovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
↑ Moravská zemská knihovna v Brně, Světozor, Číslo 33, Datum vydání: 15.08.1941, O dobrou loutkovou hru….
↑ sochařství info.cz, Jan Hilbert Vávra - Pamětní deska Rudolfa Zamrzly na jeho rodném domě v Rokycanech

Literatura

1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního)
1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L–Ž)
2008 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2008 (XIX. V–Vik)

Externí odkazy

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu Jana Vávry farnosti při kostele Kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí v Praze

[matrikaO-2] Matriční záznam o sňatku Jana Hilberta Vávry s Boženou Fuchsovou farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském

[3] Moravská zemská knihovna v Brně, Světozor, Číslo 33, Datum vydání: 15.08.1941, O dobrou loutkovou hru….

[4] sochařství info.cz, Jan Hilbert Vávra - Pamětní deska Rudolfa Zamrzly na jeho rodném domě v Rokycanech

[1]

[2]

[3]

[4]