Howard Phillips Lovecraft

Howard Phillips Lovecraft (20. srpna 1890 Providence – 15. března 1937 Providence) byl americký básník, spisovatel, esejista, amatérský žurnalista, a autodidakt věnující se literární tvorbě v oblasti fantasy, science fiction a především hororu, které velmi zručně kombinoval v žánru, který tehdy zahrnoval všechny tři žánry, tzv. „weird fiction“. Rovněž se zabýval velmi rozsáhlým amatérským studiem astronomie, chemie, geologie, historie, filosofie, psychologie, antropologie, literatury a architektury.

Proslavil se především svými povídkami, pojednávajícími o mýtu Cthulhu, popisující podivné, temné a abstraktní síly, které obývaly Zemi milióny let před vznikem lidstva. Velmi významný je také jím ražený ponurý kosmický pesimismus, indiferentismus, který poukazuje na to, že realita je pouze křehká, iluzivní skořápka, dělící lidské vnímání od nesmírně abstraktní, členité a děsivé existence, jejíž odhalení v jeho díle vždy neodvratně vede k tragickému sestupu v šílenství. Veřejně nejznámější je pravděpodobně motiv Necronomiconu, pradávné knihy fiktivního arabského učence Abdula Alhazreda. Jedná se o grimoár temných zaklínadel, který ve svých dílech mnohokrát popisuje.

Ačkoli za svého života nebyl příliš čten a zemřel v chudobě a zapomnění, prostřednictvím hrstky svých přátel, kteří začali soustavně vydávat jeho dílo, se H. P. Lovecraft stal jedním z nejvlivnějších hororových autorů 20. století.

Biografie

Narodil se v Angell street 194, městě Providence, které mj. obdivoval po celý svůj život a o kterém se v mnoha svých básních zmiňuje, v rodině Winfielda Scotta Lovecrafta, obchodního cestujícího s klenoty a Sarah Susan Phillips Lovecraftové, která se velmi zajímala o dějiny svého rodu George Phillipse, jenž již kolem roku 1630 připlul mezi prvními anglickými přistěhovalci na území Nové Anglie. V dětství byl Howard velmi rozmazlován a hýčkán. Byl vychováván v odloučení od okolního světa a většinu svého času trávil poklidnou četbou a denním sněním v prostorných, tmavých chodbách rodného domu, který byl, jak mnozí říkali, velmi neudržovaný a zanedbaný. Toto období ovšem náhle přerušila tragédie v roce 1893, kdy byly Lovecraftovi pouhé tři roky. Jeho otec tehdy podstupoval další obvyklou obchodní cestu v Chicagu, když jej počaly pronásledovat nepříjemné halucinace. Po návratu na hotelový pokoj již musel být urychleně převezen zpátky do Providence, do Butlerovy nemocnice pro duševně choré. Lovecraft ani jeho matka Winfielda nicméně nenavštěvovali, jelikož byli informováni, že jejich otec a muž je zcela paralyzovaný a neschopný komunikace. Není známo, zdali si byl Lovecraft vědom příčiny otcovy nemoci, ačkoliv, jak dokládají mnohé dopisy, byl nejspíše po celý svůj život přesvědčen, že otcovo psychotické zhroucení a paralýza byly důsledkem dlouhodobého vyčerpání a stresu z četných studií a úmorné obchodní práce. Je ale možné, že lékaři pouze nechtěli, aby někdo věděl, v jak zoufalém stavu pan W. S. Lovecraft je. Jeho syn Howard se tedy nikdy nedostal k lékařským zprávám, podle nichž byl pan Winfield během svého pětiletého dožívání ochrnutý pouze částečně, projevoval se agresivně a často celé hodiny hlasitě opakoval nesmyslné útržky vět. Příčina jeho nepříčetnosti, resp. demence byla dnes a s jistotou i v minulosti určena jako progresivní paralýza, mozková forma syfilis, jež se rozvíjí 10-25 let od počáteční infekce. Lovecraftova matka v tomto období navíc uschovávala arzenovou tinkturu, která se tehdy využívala jako preventivní lék syfilis.

H. P. Lovecraft, pravděpodobně ve věku osmi let.

Dále jej tedy vychovávala jeho značně neurotická, panovačná a chorobně starostlivá matka, dvě tety, které se z něj snažily vychovat pravého gentlemana, a jeho dědeček Whipple Van Buren Phillips, majetný průmyslník, který v něm zažehl celoživotní lásku k tajemnu a E. A. Poeovi. Jeho matka poté v rozmazlování pokračovala, takže mohl jíst cokoli a kdykoli chtěl a mohl jít spát, kdy se mu zachtělo. Chodíval tehdy spát ve velmi pozdních hodinách. Vyhýbal se spánku, jelikož právě v tomto období začal trpět nočními můrami a také poruchou pavor nocturnus. Jeho vztah k matce byl velmi rozpolcený až patologický, takže přestože jej jeho matka velmi milovala, stejnou měrou ho i nenáviděla. Obviňovala jej z otcova úmrtí a byla přesvědčena, že její syn je mimořádně ošklivý.

Byl to předčasně vyspělý a velmi inteligentní chlapec, který se naučil číst již ve dvou letech. Během dětství i dospívání ale často stonal, ačkoliv je zřejmé, že původ těchto chorob byl částečně psychický. Povahou byl svárlivý, samotářský a neústupný, proto také navštěvoval školu jen velice zřídka. Toto obcházení školní docházky umocnila skutečnost, že byl občas i šikanován a odmítán jak svými vrstevníky, tak i sousedy, kteří jej považovali přinejmenším za podivína, stejně tak jako jeho rodinu, zejména jeho zesnulého otce. Mezi jeho nejranější četbu patřily Homérovy eposy, k nimž dokonce přidružil i vlastní básně, a pohádky tisíce a jedné noci, oboje podnítily jeho lásku ke starověku. Postupem času si oblíbil také makabrózní literaturu Edgara Allana Poea, který se po zbytek jeho života stal jeho nejvýznamnějším literárním vzorem. Velmi se mu zalíbily i přírodní vědy, zejména chemie a astronomie. Postupem času se více a více obracel k minulosti a vzorem společnosti, ideální nadřazené kultury se mu stalo 18. století a řecký helénismus. Od dvanácti let se jeho intenzivní zájem o astronomii přerodil ve skutečnou vášeň, a přestože se vzdělával sám, vyznal se v astronomii natolik, že publikoval články v městském deníku Providence Journal. Byl rovněž obeznámen s pracemi mnoha fyziků a velmi se zajímal o teorie Alberta Einsteina.

Několik měsíců před dokončením střední školy se nervově zhroutil, jelikož jeho dědeček zemřel a rodinný krb tím přišel o svoji nejvýznamnější podporu. Lovecraftovi byli nuceni přestěhovat se do jiné čtvrti a menšího domu. Ale tou nejvýznamnější příčinou jeho zhroucení byl pravděpodobně zánik jeho snu o dráze astronoma. Zjistil, že pro tuto vědu dostatečně neovládá tolik potřebnou matematiku, která mu vždy činila velké obtíže. Nikdy tedy nedokončil středoškolské vzdělání, i když si velice přál studovat na Brownově univerzitě. V tomto duševním rozpoložení strávil několik let, z domu vycházel pouze v noci, a dokonce zvažoval i sebevraždu. Po několika letech tohoto poustevnictví se poprvé objevil na veřejnosti, když pro redakci časopisu The Argosy sepsal veršovanou stížnost, kde kritizoval fádní a komerční povídky ostatních autorů. Tyto články poté zaujaly prezidenta UAPA (United Amateur Press Association) Edwarda F. Daase, který jej obratem přizval ke spolupráci. V tomto období rovněž vznikla jeho prvotní díla The Tomb a Dagon. Začal také pěstovat svoji novou vášeň - dopisování. Lovecraft byl vášnivý dopisovatel, přičemž s touto zálibou začal poměrně brzy po svém nervovém otřesu, kdy si dopisoval s bratrancem. Následně se tento tzv. Lovecraftův kruh rozšiřoval. Velmi často také datoval své dopisy o dvě stě let zpět, tedy do dob před americkou revolucí. Mezi jeho korespondenty a přátele (i když se s mnohými z nich osobně nikdy nesetkal) patřili např.: Robert E. Howard (autor knih o Conanovi), nadaný básník Clark Asthon Smith, nebo Robert Bloch (autor příběhu Psycho). V roce 1919 byla jeho matka, která se nikdy nevyrovnala s duševním onemocněním a ztrátou svého muže, hospitalizována v téže léčebně jako její manžel. Roku 1931 zemřela na následky nepovedené operace močového měchýře. Tato ztráta Lovecrafta natolik poznamenala, že opět zvažoval sebevraždu, ovšem po čase se zotavil a byl i schopen uspořádat shromáždění amatérských žurnalistů - UAPA, kterého byl nyní prezidentem.

Zde se seznámil se svojí budoucí chotí Soniou Greene (1883–1972), původem ukrajinskou židovku. Společně, aniž by cokoli oznámili, se odstěhovali do New Yorku do čtvrtě Brooklyn. Jejich manželství ale zůstalo nenaplněno a zanedbáváno, jelikož Lovecraft neústupně odmítal jakékoliv projevy sexuality (jeho asexualita byla součástí jeho povahy; jistý vliv zde také sehrála skutečnost silného komplexu méněcennosti, který v něm vypěstovala jeho matka). Sonia vlastnila obchod s klobouky, ten ale brzy zkrachoval a její zdravotní stav se zhoršil. Byla tedy donucena k pobytu v lázních, odkud i nadále Lovecrafta podporovala. On sám nemohl nalézt žádné zaměstnání, jelikož se v podstatě jednalo o čtyřiatřicetiletého muže bez jakýkoliv pracovních zkušeností. Po dvou letech se pár přátelsky rozešel, i když se nikdy úředně nerozvedli. On sám zde ještě delší dobu pobýval, ovšem postupem času se mu New York znelíbil (především z rasových důvodů) natolik, že sepsal hluboce xenofobní a rasistickou povídku The horror in Redhook. Později cestoval po východním pobřeží USA a roku 1936 navštívil i Evropu, kde byla cílem jeho cest především Itálie.

Hrob H. P. Lovecrafta

Roku 1933 se vrátil zpět do rodné Providence, kde se zabydlel v malém domě na předměstí, 10 Barnes Street. Zde poté sepsal svá nejznámější a nejvýznamnější díla, jako jsou The Call of Cthulhu, The Shadow over Innsmouth, At the Mountains of Madness, The Shadow out of Time nebo The Dream-quest to unknown Kadath. Přijímal začínající mladé spisovatele a obdivovatele, kterým pomáhal, radil a také je zahrnul do svého širokého epistolárního kruhu. V roce 1936 jej velmi zasáhla smrt jeho dobrého přítele R. E. Howarda a také jeho vlastní smrtelné onemocnění, když u něj byla diagnostikována rakovina střev, posílená chronickým zánětem ledvin (Brightova nemoc), které ovšem Lovecraft považoval za pouhou chřipku, ačkoliv jej sužovala po celý rok. Roku 1937 byl přijat do nemocnice, kde při pobytu ochotně spolupracoval s lékaři, ačkoliv jeho postoj ke svému stavu byl značně stoický a odevzdaný. Své dojmy zaznamenával v tzv. deníku smrti. V nepřetržitých bolestech a za prudce se zhoršujícího duševního zdraví vlivem morfinu, ještě téhož roku zemřel. Byl pohřben v rodinném hrobě, nicméně jeho přátelé mu postavili hrob vlastní, zdobený úryvkem z jeho oblíbené básně, znějící: „I AM PROVIDENCE.“ - „Já jsem prozřetelnost.“; Rovněž pokračovali v šíření jeho mýtu Cthulhu a nadále tiskli jeho práce, které se ve své úporné sebekritice zdráhal vydat.

Tvorba

Mezi jeho tvorbu patří výlučně básně, povídky, novely, eseje a novinové články, které byly vydávány pouze časopiseckou formou, a to společnostmi, jako byly Astounding stories, The Argosy, Weird Tales, Tryout, atd. V měkké vazbě vydal pouze dvě práce.: Odstrašující dům (The Shunned House, 1928) a Stín nad Innsmouthem (The Shadow Over Innsmouth, 1936) . Je rovněž považován za přímého následovníka E. A. Poea. Díky podobnosti stylu i žánru je dokonce nazýván Poem 20. století. Nejvýznamnějším motivem v jeho celoživotním díle je narušení nám známého trojrozměrného světa a jeho zákonů. Ve spise Nadpřirozená hrůza v literatuře poté definoval hororový žánr a shrnul i jeho dosavadní historii. Svému vzoru - Poeovi věnoval hned celou kapitolu.

Lovecraft byl značně sebekritický a mnoho svých prací zničil, nebo zcela zavrhl. Za svoji nejlepší považoval The Colour Out of Space, obdobné obliby se dostalo pouze několika dalším dílům z jeho rozsáhlé tvorby.

V jeho povídkách se velmi často objevují pradávné, většinou mimozemské rasy uctívající temná božstva. Tito bohové i jejich stoupenci však byli z tohoto světa vyhoštěni. Mohou se ale vrátit a vrátí se. Dalo by se říci, že všechny jeho práce i celoživotní postoj vůči světu byl tedy hluboce pesimistický až cynický.

Mezi hlavní náměty se řadí např.: mystické směřování k tragickému osudu a nemožnost mu utéct - naopak nutkavé přesvědčení, že musí jít dále do neznáma, mimozemské bytosti z rozličných rozměrů lhostejné k člověku, zneužívání vědy, existenciální úzkost, strach z vymazání osobnosti, zobrazení prázdnoty a kosmické nicoty aj.

H. P. Lovecraft kupříkladu varoval před vytvořením nukleárních zbraní i bezohledným výzkumem. Ve svém díle Ve zdech Eryxu popsal vzdálenou budoucnost, kde pozemské výpravy ve vesmírných lodích podnikají nájezdy, Conquistu, za cílem uloupení krystalické substance mimozemské rase na Venuši.

Ve velmi známé a opakovaně zfilmované povídce Herbert West-Reanimátor se také objevuje jeho poněkud komický rasismus a xenofobie. Velkou část svého života byl totiž velmi silně xenofobně zaměřen, a to navzdory tomu, že byl neúprosným zastáncem prezidenta Franklina Delano Roosevelta, sám se také prohlašoval za „New Deal demokrata a anti-komunistu“. Až ke konci života tento xenofobní názor změnil a velmi se za něj styděl. Jeho rasismus a xenofobie jsou označovány za komické, již jen proto, že mnoho jeho přátel patřilo k odlišnému etniku, a to včetně jeho ženy. V jeho díle se ženské postavy vyskytují jen velmi omezeně a nikdy nezaujímají významné role. Je proto občas kritizován pro misogynitu. Malé množství ženských postav však svědčí spíše o jeho plachosti a nesmělosti vůči ženám v osobním životě.

Osobnost a zdraví

Howard Phillips Lovecraft oplýval vysokou inteligencí, mimořádnou pamětí a tvořivostí. Byl to tichý, melancholický, zádumčivý a zasněný člověk velmi laskavé a úzkostné povahy, a ačkoli jeho tvorbě dominovala především nadpřirozená témata, sám byl osobou racionální. Netajil se svojí anglofilií, ani láskou ke kočkám či minulosti. Také jej velmi zajímaly jeho sny. Zbožňoval vycházky po starobylých městech, v křivolakých uličkách, ve volné krajině a v přírodě. Netajil se ale také svoji nenávistí vůči odlišným rasám, jazzu, náboženství, sportu, homosexualitě a modernímu ezoterismu. Jeho filosofický pohled byl značně existenciální. Byl zastáncem mechanického racionalismu a nihilismu.

Pokud jde o jeho náboženské přesvědčení, v dopise R. E. Howardovi napsal: "Celkově vzato si myslím, že existence ústřední kosmické vůle nebo věčného setrvání osobnosti je zatraceně nepravděpodobná. Jsou to ty nejsměšnější a nejnesmyslnější věci, jaké může kdokoli říct o vesmíru, a já nejsem tak slovíčkářský, abych nepředstíral, že je pokládám za bludný a nesmyslný přelud. Teoreticky jsem agnostik, ale než to bude se vší rozhodností prokázáno, musím se prozatímně a teroeticky řadit k ateistům." Většina postav Lovecraftových děl jsou pozitivisticky uvažující jedinci, kteří věří spíše vědě než náboženství, tento názor zřejmě odráží přesvědčení Lovecrafta samotného. Jeho fikce jsou někdy citovány jako příklad tzv. misoteismu, totiž přesvědčení, že božstva sice existují, ale jsou zlá a vůči člověku nepřátelská. Fiktivní náboženství z Lovecraftových děl tento názor sice implikují, Lovecraft sám jej však nikdy nezastával.

Trpěl nesčetnými psychosomatickými a somatoformními poruchami, které se velmi podepisovaly na jeho vzezření. Rovněž byl vystaven nepřetržitým obavám o vlastní duševní zdraví, vzhledem k organické psychóze svého otce, hysterii a depresím své matky, která byla vždy připravena jej ošetřit v případě vrozené syfilis, a také vzhledem k vlastnímu zhroucení v osmnácti letech, kdy trpěl obličejovými tiky. V jistém období zase přechodně téměř ztrácel sluch, stav měl ale krátkého trvání, jelikož jeho příčinou byla zatvrdlá vrstva ušního mazu. Mnohem horší byly jeho obtíže s termoregulačním systémem, který občas selhával, kvůli čemuž upadal v občasných záchvatech do bezvědomí. Ve svých dopisech se poté přiznával, že svojí náchylnosti objevil v jednoduchém prvku mrazu silný zdroj inspirace. Rovněž trpěl četnými poruchami spánku, především zmiňovanými častými nočními můrami a v dětství také nočními děsy. Stravoval se velmi nezdravě. Zbožňoval kávu, čokoládu, sýry, hranolky; jedl velmi nepravidelně a málo, což se nejspíše projevilo jeho pozdějšími obtížemi s trávením i rakovinou střev.

Výběr z díla

Fantasy, sci-fi, horor

(Řazeno dle abecedy)

Novely a romány

• At the Mountains of Madness (1931)
• The Call of Cthulhu (1926)
• The Case of Charles Dexter Ward (1927)
• The Dream-Quest of Unknown Kadath (1926-22 - 1927)
• The Shadow Out of Time (1934 1935)

Povídky

• The Alchemist (1908)
• Azathoth (1922)
• The Beast in the Cave (1905)
• Beyond the Wall of Sleep (1919)
• The Book (1933?)
• The Cats of Ulthar (1920)
• Celephaïs (1920)
• The Colour Out of Space (March 1927)
• Cool Air (1926)
• Dagon (July 1917)
• The Descendant (1926?)
• The Doom That Came to Sarnath (1919)
• The Dreams in the Witch House (1932)
• The Dunwich Horror (1928)
• The Evil Clergyman (October 1933)
• Ex Oblivione (1920/21)
• Facts Concerning the Late Arthur Jermyn and His Family (1920)
• The Festival (1923)
• From Beyond (1920)
• The Haunted House (1898/1902)
• The Haunter of the Dark (1935)
• He (1925)
• Herbert West – Reanimator (1921-1922)
• History of the Necronomicon (1927)
• The Horror at Red Hook (1925)
• The Hound (1922)
• Hypnos (1922)
• Ibid (1928?)
• In the Vault (1925)
• In the Walls of Eryx (Spolupráce s Kenneth Sterling; 1936)
• John, the Detective (1898/1902)
• Life and Death (1920?; Ztraceno)
• The Little Glass Bottle (1897)
• The Lurking Fear (1922)
• Memory (1919)
• The Moon-Bog (1921)
• The Mound (Spolupráce s Zealia Bishop; 1929-1930)
• The Music of Erich Zann (1921)
• The Mysterious Ship (1902)
• The Mystery of the Grave-Yard (1898)
• The Mystery of Murdon Grange (1918)
• The Nameless City (1921)
• The Night Ocean (Spolupráce s R. H. Barlow; 1936)
• The Noble Eavesdropper (1897?)
• Nyarlathotep (1920)
• Old Bugs (1919)
• The Other Gods (1921)
• Out of the Aeons (Spolupráce s Hazel Heald; 1933)
• The Outsider (1921)
• Pickman’s Model (1926)
• The Picture (1907)
• The Picture in the House (1920)
• Poetry and the Gods (Spolupráce s Anna Helen Crofts; 1920)
• Polaris (1918)
• The Quest of Iranon (1921)
• The Rats in the Walls (1923)
• A Reminiscence of Dr. Samuel Johnson (1917)
• The Secret of the Grave (1898/1902)
• The Secret Cave or John Lees Adventure (1898)
• The Shadow Over Innsmouth (1931)
• The Shunned House (1924)
• The Silver Key (1926)
• The Statement of Randolph Carter (1919)
• The Strange High House in the Mist (1926)
• The Street (1920?)
• Sweet Ermengarde (1917)
• The Temple (1920)
• The Terrible Old Man (1920)
• The Thing in the Moonlight (Nepravý)
• The Thing on the Doorstep (1933)
• Through the Gates of the Silver Key (Spolupráce s E. Hoffmann Price; 1932-1933)
• The Tomb (1917)
• The Transition of Juan Romero (1919)
• The Tree (1920)
• The Tree on the Hill (Spolupráce s Duane W. Rimel; 1934)
• Under the Pyramids (Napsáno pro Harry Houdini; 1924)
• The Unnamable (1923)
• The Very Old Folk (1927)
• What the Moon Brings (1922)
• The Whisperer in Darkness (1930)
• The White Ship (1919)

Přírodní vědy

(Řazeno dle abecedy)

• The Art of Fusion, Melting, Pudling & Casting (1899)
• Chemistry; 4 extant volumes (1899)
• A Good Anaesthetic (1899)
• The Scientific Gazette; 32 issues (1899-1909)
• The Railroad Review (1901)
• My Opinion as to the Lunar Canals (1903)
• The Rhode Island Journal of Astronomy; 69 issues (1909)
• Astronomy/The Monthly Almanack; 9 issues (1904)
• The Planet (29 August 1903)
• The R.I. Journal of Science & Astronomy (1903)
• Annals of the Providence Observatory (1904)
• Providence Observatory: Forecast for Providence & Vicinity Next 24h (1904)
• The Science Library; 3 extant volumes (1904)
• No Transit of Mars (1906)
• Trans-Neptunian Planets (1906)
• The Moon (1903-1906)
• Astronomy Articles for the Pawtuxet Valley Gleaner (1906)
• Astronomy Articles for the Providence Tribune (1908)
• The Earth Not Hollow (1906)
• Does “Vulcan” Exist? (1906)
• Third Annual Report of the Prov. Meteorological Station (1907)
• Celestial Objects for All (1907)
• Astronomical Notebook (1909-1915)
• Venus and the Public Eye (1909)
• Astronomy Articles for the Providence Evening News (1918)
• Science versus Charlatanry (1914)
• The Falsity of Astrology (1914)
• Astrology and the Future (1914)
• Delavan’s Comet and Astrology (1914)
• The Fall of Astrology (1914)
• Isaac Bickerstaffe’s Reply (1914)
• Mysteries of the Heavens Revealed by Astronomy (1915)
• Editor’s Note to “The Irish and the Fairies” by Peter J. MacManus (1916)
• Brumalia (1916)
• The Truth About Mars (1917)
• The Cancer of Superstition (1926)
• Some Backgrounds of Fairyland (1932)

Odkazy

Dílo [[:s:{{{jazyk}}}:{{{dílo}}}|{{{dílo}}}]] ve Wikizdrojích (ISO 639-1? V jazyce "{{{jazyk}}}")

Související články

• Lovecraftovský horor
• Fantasy
• Science fiction
• Horor
• Edgar Allan Poe
• Providence
• Cthulhu
• Nyarlathotep

Literatura

• VANČURA, Zdeněk. heslo Lovecraft, Howard Phillips. In: Zdeněk Vančura a kol. Slovník spisovatelů : Spojené státy americké. Praha: Odeon, 1979. S. 421-422.

Externí odkazy

• Webové stránky věnované H. P. Lovecraftovi
• Ezotericky zaměřená webová stránka, věnující se mýtu Cthulhu
• Rozsáhlé webové stránky, věnující se dějinám žánru Weird fiction a H. P. Lovecraftovi
• Projekt Gutenberg; H. P. Lovecraft