Chlorid wolframnatý
chlorid wolframnatý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Chlorid wolframnatý |
Anglický název | Tungsten(II) chloride |
Německý název | Wolfram(II)-chlorid |
Sumární vzorec | WCl2 |
Vzhled | žlutohnědá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 12052-19-6 |
PubChem | 101282746 |
SMILES | [Cl-].[Cl-].[W+2] |
InChI | InChI=1S/2ClH.W/h2*1H;/q;;+2/p-2
Key: UDJQAOMQLIIJIE-UHFFFAOYSA-L |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 254,74 g/mol |
Teplota tání | 500 °C (rozkládá se) |
Teplota změny krystalové modifikace | 000 °C (000 °F; 000 K) |
Hustota | 5,44 g·cm−3 |
Rozpustnost ve vodě | málo rozpustný ve vodě |
Struktura | |
Krystalová struktura | ortorombická |
Hrana krystalové mřížky | a = 1127 pm, b = 1128 pm, c = 1404 pm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid wolframnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem WCl2.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid wolframnatý lze připravit redukcí nebo disproporcionací chloridu wolframičitého při teplotě 450–500 °C:[1][2]
- 18 WCl4 → [W6Cl8]Cl4 + 12 WCl5
Lze jej také připravit redukcí chloridu wolframového kovovým wolframem, vodíkem, bismutem nebo sodíkem:[1]
- WCl6 + 2 W → 3 WCl2
- 6 WCl6 + 8 Bi → W6Cl12 + 8 BiCl3
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid wolframnatý je světle šedý, krystalický, diamagnetický prášek. Krystalizuje v ortorombické soustavě, izotypu chloridu molybdenatého, s prostorovou grupou Bbem (číslo 64) a parametry mřížky a = 1127 pm, b = 1128 pm, c = 1404 pm.[2] Struktura chloridu wolframnatého obsahuje oktaedrické klastry W6.[3]
Chlorid wolframnatý se rozpouští v koncentrované kyselině chlorovodíkové za vzniku (H3O)2[W6Cl14](H2O)x. Zahříváním této soli vzniká žlutohnědý hexamer W6Cl12.[4]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Chlorid wolframnatý se využívá jako výchozí látka pro organokovové a anorganické syntézy.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tungsten(II) chloride na anglické Wikipedii a Wolfram(II)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ a b c INTERRANTE, Leonard V. Nonmolecular Solids, Volume 30. [s.l.]: John Wiley & Sons 323 s. Dostupné online. ISBN 978-0-470-13296-8. S. 1. (anglicky)
- ↑ a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie: in drei Bänden. [s.l.]: Ferdinand Enke Verlag book s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-87823-2. S. 1555. (německy)
- ↑ LAUTENSCHLÄGER, Karl-Heinz; SCHRÖTER, Werner; WANNINGER, Andrea. Taschenbuch der Chemie. [s.l.]: Deutsch 890 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8171-1761-1. S. 556. (německy)
- ↑ NOLTING, Donald D.; MESSERLE, Louis; YUAN, Min. Octahedral Hexatungsten Halide Clusters. Příprava vydání Gregory S. Girolami, Alfred P. Sattelberger. 1. vyd. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-1-118-74487-1, ISBN 978-1-118-74499-4. DOI 10.1002/9781118744994.ch4. S. 19–23. (anglicky)