Třída B 97
| Třída B 97 | |
|---|---|
 SMS B 112 | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | .svg){kind=small} Kaiserliche MarineItalské královské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 8 |
| Zahájení stavby | 1914 |
| Spuštění na vodu | 1914–1915 |
| Uvedení do služby | 1915 |
| Osud | 6 ztraceno 2 vyřazeny |
| Předchůdce | SMS G 96 |
| Nástupce | třída G 101 |
| Technické údaje SMS B 97 | |
| Výtlak | 1374 t (standardní) 1843 t (plný) |
| Délka | 96 m (na vodorysce) 98 m (celková) |
| Šířka | 9,35 m |
| Ponor | 3,87 m |
| Pohon | 4 kotle, 2 parní turbíny |
| Rychlost | 36,5 uzlu |
| Dosah | 2600 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 114 |
| Výzbroj | 4× 88mm kanón (4×1) 4× 500mm torpédomet (4×1) 24 min |
| Technické údaje SMS V 99 | |
| Výtlak | 1350 t (standardní) 1847 t (plný) |
| Délka | 98 m (na vodorysce) 99 m (celková) |
| Šířka | 9,36 m |
| Ponor | 4,05 m |
| Pohon | 4 kotle, 2 parní turbíny |
| Rychlost | 36,5 uzlu |
| Dosah | 2250 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 114 |
| Výzbroj | 4× 88mm kanón (4×1) 4× 500mm torpédomet (4×1) 24 min |
Třída B 97 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Vzhledem k jejich velikosti je německé námořnictvo označovalo jako torpédoborce. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Do služby byly přijaty roku 1915. Za světové války byl jeden potopen a pět dalších bylo po jejím skončení internováno ve Scapa Flow, kde je roku 1919 potopila vlastní posádka. Po jednom toprédoborci v rámci reparací získala Velká Británie a Itálie, která své plavidlo zařadila do služby.[1]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]
Před vypuknutím první světové války byla pro ruské carské námořnictvo stavěna série torpédoborců, pro které byly v zahraničí objednány pohonné systémy. Po vypuknutí války proto byly v německé loděnici Blohm & Voss v Hamburku zabaveny čtyři sady turbín o výkonu 40 000 hp, původně určené pro vývoz do Ruska. Loděnice nabídla, že s využitím těchto pohonů postaví sérii velkých torpédoborců pro německé námořnictvo. Návrh se nesetkal s pozitivním přijetím ze strany námořnictva, které provozovalo torpédoborce menších rozměrů. Stavbu plavidel nakonec prosadil velkoadmirál Alfred von Tirpitz, dokonce v dvojnásobném množství.
Nová plavidla představovala první německé tříkomínové torpédoborce, které svou velikostí, rychlostí a výzbrojí překonávaly své předchůdce. Celkem bylo objednáno osm jednotek od dvou loděnic. Šest jednotek postavila loděnice Blohm & Voss v Hamburku a dva loděnice AG Vulcan Stettin ve Hamburku. Stavba torpédoborců byla zahájena roku 1914. Do služby byly přijaty roku 1915.[2][3]
| Jméno | Loděnice | Zahájení stavby | Spuštění na vodu | Zařazena do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| B 97 | Blohm & Voss | 1914 | 15. prosince 1914 | únor 1915 | Dne 16. září 1920 zařazen do italského námořnictva jako Cesare Rossarol. V letech 1932–1935 testovací plavidlo. Vyřazen 1939.[4] |
| B 98 | Blohm & Voss | 1914 | 2. ledna 1914 | března 1915 | Roku 1920 předán Velké Británii. Dne 17. února 1920 během vlečení ztroskotal v zátoce Lopness Bay na ostrově Sanday. Vrak byl později částečně sešrotován, přičemž jeho zbytky zůstaly ležet na pláži.[5] |
| V 99 | AG Vulcan Stettin | 1914 | 9. února 1915 | duben 1915 | Dne 17. srpna 1915 v Baltském moři potopen ruským torpédoborcem Novik. |
| V 100 | AG Vulcan Stettin | 1914 | 8. března 1915 | červen 1915 | V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 při incidentu ve Scapa Flow potopen vlastní posádkou. Vyzvednut a šesrotován. |
| B 109 | Blohm & Voss | 1914 | 11. března 1914 | červen 1915 | V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 při incidentu ve Scapa Flow potopen vlastní posádkou. Vyzvednut a šesrotován. |
| B 110 | Blohm & Voss | 1914 | 31. března 1914 | červen 1915 | V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 při incidentu ve Scapa Flow potopen vlastní posádkou. Vyzvednut a šesrotován. |
| B 111 | Blohm & Voss | 1914 | 8. června 1914 | srpen 1915 | V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 při incidentu ve Scapa Flow potopen vlastní posádkou. Vyzvednut a šesrotován. |
| B 112 | Blohm & Voss | 1914 | 17. června 1914 | září 1915 | V listopadu 1918 internován ve Scapa Flow. Dne 21. června 1919 při incidentu ve Scapa Flow potopen vlastní posádkou. Vyzvednut a šesrotován. |
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]
Hlavní výzbroj představovaly čtyři 88mm/42 kanóny TK L/45 C/14 a šest 500mm torpédomety se zásobou osmi torpéd. Dva jednoduché torpédomety byly umístěny před můstkem a dva dvojité za komíny v ose lodi. Dále bylo neseno až 24 námořních min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Marine a dvě parní turbíny Marine o výkonu 40 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,5 uzlu (B 109 až B 112 pouze 36 uzlů). Dosah 2600 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů (B 109 až B 112 měly dosah 2620 námořních mil).[2]
Torpédoborce V 99 a V 100 se od svých sesterských plavidel řadě aspektů mírně lišily rozměry. Shodná zůstala výzbroj. Kotle Marine dodávaly páru turbínám AEG-Vulcan o výkonu 40 000 hp, pohánějícím dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36,5 uzlu. Dosah byl 250 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů.[3]
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]Roku 1916 byly přeživší plavidla přezbrojena čtyřmi 105mm/42 kanóny TK L/45 C/16.[2]
Italský torpédoborec Cesare Rossarol (ex SMS B 97) byl v letech 1920–1924 přezbrojen a modernizován. Úpravy na něm byly prováděny i v dalších letech. Roku 1935 nesl tři 120mm kanóny, dva 76mm kanóny, dva 6,5mm kulomety, čtyři 450mm torpédomety a 29 námořních min.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 167. (anglicky)
- ↑ Visiting the wreck of German destroyer B98 [online]. UHI Archeology Institute [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída B 97 na Wikimedia Commons