Přeskočit na obsah

Vladislav Šír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MUDr. Vladislav Šír
Narození24. března 1830
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. dubna 1889 (ve věku 59 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtíonemocnění močových cest
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař, spisovatel, entomolog a politik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladislav Šír (24. března 1830 Jičín – 24. dubna 1889 Praha) byl český lékař, ornitolog, spisovatel a komunální politik. Po studiích působil jako lékař v Jičíně a organizoval tam vlastenecké spolky. Od roku 1875 žil v Praze. Byl autorem řady vědeckých článků i samostatných publikací s lékařskou, přírodovědeckou a chovatelskou tematikou. Jeho hlavní dílo, Ptactvo české, vyšlo posmrtně.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 24. března 1830 v Jičíně, jeho otcem byl známý středoškolský profesor a spisovatel František Šír. V mládí na něj měl vliv libuňský kněz Antonín Marek;[1] seznámil se rovněž s dalšími osobnostmi tehdejšího veřejného života, které během prázdnin zajížděly do Jičína.[2]

Hrob Vladislava Šíra na Olšanských hřbitovech v Praze

Vystudoval jičínské gymnázium a roku 1847 vstoupil na pražskou univerzitu, kde mu pomáhal Josef Jungmann. Během revoluce 1848 byl členem studentské legie a spolku Slavie. O dva roky později pomáhal ve všeobecné nemocnici během tyfové epidemie.[1]

Roku 1856 získal titul doktora lékařství, následujícího roku se stal magistrem porodnictví a o rok později doktorem chirurgie. Vrátil se do Jičína, kde zastával místo ranhojiče u krajského soudu a zprvu bezplatně, později za malý honorář pracoval v nemocnici. Pomáhal také doktoru Šlechtovi v lázních Sedmihorky. Po bitvě u Jičína (v prusko-rakouské válce 1866) obětavě ošetřoval raněné; sám se přitom nakazil a tak vážně onemocněl, že byl v ohrožení života.[1]

V Jičíně byl rovněž veřejně činný. Založil tam sokolskou jednotu, ochotnické divadlo a městskou spořitelnu a postavil se do jejich čela. Byl rovněž zvolen do obecního zastupitelstva a řadě spolků věnoval knihy.[1]

Jičínské podnebí nesvědčilo zdraví jeho dětí. Šír se proto s rodinou roku 1875 přestěhoval do Prahy. Roku 1877 byl zvolen do sboru obecních starších a o tři roky později do městské rady. Zabýval se tam hlavně zdravotními otázkami.[1]

Ve volném čase se věnoval přírodovědným studiím, zejména ornitologii. Shromáždil velkou sbírku vycpaných ptáků, ale také hmyzu, lastur, bylin, nerostů, zbraní a starožitností. Výsledky svého zkoumání uveřejňoval v odborných a populárních časopisech a knihách.[1]

Závěr života pro něj byl krušný. Zemřeli mu čtyři synové a dostal se do finanční tísně, která ho donutila prodat většinu majetku včetně sbírek a přijmout místo nižšího úředníka.[2] Trpěl rovněž chronickou nemocí.[3] Zemřel 24. dubna 1889 na onemocnění ledvin,[2] přežila ho manželka a jeden syn. Pohřben byl na Olšanech.[1]

Současníci ho oceňovali jako obětavého charakterního vlastence se zásluhami o rozvoj odborné literatury. Obdivovali také jeho houževnatost a vytrvalost, s níž bojoval s nepřízní osudu.[1] Jan Neruda v jeho nekrologu zmínil rčení: „Otec buditelem, syn budovatelem.“[3]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Šír přispíval řadou lékařských a přírodovědeckých článků do časopisů (Časopis českých lékařů, Hospodářské noviny, Krakonoš, Budečská zahrada, almanach Kytice). Roku 1880 uveřejnil v časopise Odborná pathologie a therapie článek Cizopasníci těla lidského.[1] Psal rovněž beletrii pro kalendáře a časopisy (Slavie, Zábavné listy apod.)

Knižně vyšly:

  • Ptactvo užitečné, posud však pronásledované (1874)
  • Motýlové a brouci škodliví lesu, louce, poli, sadu, rybníku, zahradě a domácnosti (1875–6)
  • Tělo- a zdravověda pro vyšší třídy škol středních (1876)
  • Škodlivé ptactvo (1878)
  • Holubářství (1886), příručka pro chovatele holubů
  • Králikářství (1887), příručka pro chovatele králíků
  • Herbář (1889)
  • Ptactvo české (1890), nejrozsáhlejší práce, vyšla posmrtně se státní subvencí[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j M. U. Dr. Vladislav Šír. Národní listy. 1889-04-26, roč. 29, čís. 114, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-09-24]. 
  2. ↑ a b c MUDr. Vladislav Šír. Zlatá Praha. 1889-05-03, roč. 6, čís. 24, s. 283. Dostupné online [cit. 2011-09-24]. 
  3. ↑ a b Dr. Vladislav Šír. Humoristické listy. 1889-05-03, roč. 31, čís. 18, s. 150. Dostupné online [cit. 2011-09-24]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladislav_Šír&oldid=24017544“