Boston Bruins

Boston Bruins
Název	Boston Bruins
Stát	Spojené státy americké
Město	Boston
Založen	1924
Soutěž	NHL (Východní divize)
Klubové barvy	černá, zlatá a bílá
Stadion
Název	TD Garden, Boston
Kapacita	17 565 diváků
Vedení
Vlastník	Delaware North Companies
Předseda	Jeremy Jacobs
Generální manažer	Don Sweeney
Realizační tým
Trenér	Joe Sacco (prozatímní)
Kapitán	Brad Marchand
Klubové úspěchy
Tituly	6× vítěz Stanley Cupu (1928/29, 1938/39, 1940/41, 1969/70, 1971/72, 2010/11)
Oficiální webové stránky
Aktuální soupiska

Přehled medailí
Stanley Cup
	1926/1927	Boston Bruins
	1928/1929	Boston Bruins
	1929/1930	Boston Bruins
	1938/1939	Boston Bruins
	1940/1941	Boston Bruins
	1942/1943	Boston Bruins
	1945/1946	Boston Bruins
	1952/1953	Boston Bruins
	1956/1957	Boston Bruins
	1957/1958	Boston Bruins
	1969/1970	Boston Bruins
	1971/1972	Boston Bruins
	1973/1974	Boston Bruins
	1976/1977	Boston Bruins
	1977/1978	Boston Bruins
	1987/1988	Boston Bruins
	1989/1990	Boston Bruins
	2010/2011	Boston Bruins
	2012/2013	Boston Bruins
	2018/2019	Boston Bruins

Boston Bruins je profesionální americký klub ledního hokeje, který sídlí ve městě Boston v Massachusetts. Do NHL vstoupil v ročníku 1924/25 a hraje v Atlantické divizi v rámci Východní konference. Své domácí zápasy odehrává v hale TD Garden s kapacitou 17 565 diváků. Klubové barvy jsou černá, zlatá a bílá.

Bruins se v roce 1924 stali prvním týmem NHL ze Spojených států. Jsou také jedním z týmů "Original Six" (původní šestice) společně s Toronto Maple Leafs, Detroit Red Wings, New York Rangers, Montreal Canadiens a Chicago Blackhawks. Bruins jsou dále druhým nejúspěšnějším týmem z USA v počtu vyhraných Stanley Cupů. Své domácí zápasy hrají Bruins na ledě bostonské TD Garden, kde hrají již od roku 1995, kdy opustili Boston Garden.

Historie klubu

Eddie Shore, 1939.

Před 2. světovou válkou

V roce 1923 se bostonskému potravinářskému magnátovi Charlesi Adamsovi podařilo přesvědčit vedení NHL k rozšíření do Spojených států amerických. Adams se zamiloval do hokeje při sledování finále Stanley Cupu mezi Montreal Canadiens a Calgary Tigers. Adams přesvědčil vedení ligy aby mu udělila práva na založení týmu v Bostonu, což se stalo 1. listopadu 1924.

První co pro svůj tým Adams udělal, bylo že si najal bývalého hráče Arta Rosse jako generálního manažera týmu. Ross se stal tváří Bruins na třicet let a to nejen jako generální manažer, ale i jako trenér.

Dále Adams pověřil Rosse vymyšlením názvu pro tým. Mělo to být nezkrocené zvíře zobrazující rychlost, hbitost a mazanost. Ross tak vymyslel název Bruins. Bruin je slovo označující medvěda ve starých klasických anglických pohádkách. Původními týmovými barvami se staly hnědá a žlutá, pocházející z barev Adamsova řetězce obchodů s potravinami First National Stores.

1. prosince 1924 hrál tým v bostonské Boston Areně svůj první zápas, když porazil Montréal Maroons 2:1. V první sezoně se ovšem Bruins podařilo vyhrát pouze šest zápasů a skončili tak na posledním místě. V Boston Areně hrál tým už jen další tři sezóny, než se přestěhoval do Boston Garden. Boston Arenu později převzala Northeastern University, která v roce 1979 arénu renovovala a přejmenovala. Boston Arena s novým jménem Matthews Arena je nyní nejstarší funkční hokejovou arénou na světě.

Ve třetí sezoně se tým značně zlepšil. Ross využil zániku Western Hockey League k pořízení některých hvězdných hráčů. Jedním z nich byl také obránce původem z Fort Qu'Appelle v Saskatchewanu Eddie Shore. Bruins se v té sezoně dostali až do finále Stanley Cupu, ale prohráli s Ottawa Senators. Vyhrát se Bruins povedlo až v roce 1929 když ve finále narazili na New York Rangers. Kromě Shora se na tomto úspěchu významně podepsali také Harry Oliver, Dit Clapper, Dutch Gainor a brankář Tiny Thompson. Tato sezona byla první kterou Bruins hráli v Boston Garden.

O sezonu později stanovili Bruins rekord, který stále platí. V základní části totiž vyhráli hned 87,5 procenta zápasů. Kromě toho přepsali také hodně týmových rekordů. Ve finále Stanley Cupu ale prohráli s Montreal Canadiens.

V roce 1939 tým změnil své barvy na nynější černou a zlatou a opět vyhrál Stanley Cup. V této sezoně byl brankář Tiny Thompson vyměněn za Franka Brimseka, který vyhrál také Vezina Trophy a Calder Memorial Trophy, navíc se stal prvním nováčkem, který byl nominován do prvního All-Star týmu sezony a pro své úspěchy vyfasoval přezdívku „Mr. Zero“ (Pan Nula). Kromě něj k zisku tohoto Stanley Cupu významně přispěli i Bill Cowley, Mel Hill (kterému se pro góly v prodlouženích přezdívalo „Náhlá Smrt“), Milt Schmidt, Bobby Bauer a Woody Dumart.

V roce 1940 Bruins vyměnili Eddieho Shora do New York Americans, kde ve stejném roce ukončil kariéru. O rok později vyhrál Boston svůj na dlouhou dobu poslední Stanley Cup. Další vyhráli až po 29 letech.

2. světová válka a éra „Original Six“

2. světová válka negativně postihla i Bruins. Brimsek, Schimdt, Bauer a Dumart ztratili ve válce svá nejproduktivnější léta. Tým ale vedly jiné hvězdy, Bill Cowley, Dit Clapper a Busher Jackson. V roce 1943 byl počet týmů v NHL snížen na šest a tak začala éra „Original Six“. O rok později, Herb Cain, hrající za Bruins stanovil nový rekord v počtu bodů v základní části – 82. Bruins se ale stejně nedostali do play-off a Cain o dva roky později ukončil kariéru.

Předválečné hvězdy se do týmu vrátili v sezoně 1945–46, kdy Dit Clapper vedl tým zpět do finále Stanley Cupu jako hrající trenér. O rok později pak ukončil kariéru a stal se prvním hráčem, který hrál v NHL alespoň 20 sezón. Další dva roky zůstal s Bruins už pouze jako kouč. Brimsek už nebyl tak dobrý jako před válkou, což se projevilo v tom, že po roce 1946 vypadli Bruins třikrát za sebou v prvním kole play-off, což vyústilo v rezignaci kouče Clappera. Brimsek byl v roce 1949 vyměněn do Chicaga. Naděje Bruins Don Gallinger dostal doživotní zákaz hraní hokeje. A tak se jediným velkým talentem týmu stal Johnny Peirson, kterého si pamatují i fanoušci ze sedmdesátých let, kdy byl spoluhlasatelem přímých přenosů Bruins na WSBK-TV.

Na začátku padesátých let nastala velká krize. Weston Adams, syn zakladatele Charlese Adamse a prezident týmu se dostal do finančních problémů a v roce 1951 musel být vykoupen majitelem basketballových Boston Celtics a arény Boston Garden Walterem A. Brownem. Mezi lety 1947 a 1967 se povedlo pouze čtyřikrát postoupit do play-off. V letech 1953, 1957 a 1958 se Bruins podařilo postoupit až do finále Stanley Cupu, ale pokaždé vypadli s Montreal Canadiens. Navíc v letech 1960–1967 se nedostali do play-off ani jednou.

1. ledna 1954, Robert Skrak, asistent Franka Zamboniho, vynálezce nejznámější rolby na světě, předvedl personálu Boston Garden novou rolbu Zamboni Model E. Bruins pak jeden model rolby objednali a stali se prvním týmem NHL, který používal rolby této značky. První rolba vyjížděla na led Boston Garden ještě v osmdesátých letech, v roce 1988 si jí pak vzala pod svou ochranu Hokejová síň slávy v Torontu.

18. ledna 1958, první hráč černé pleti, Willie O'Ree nastoupil k zápasu NHL. Za Boston hrál v sezonách 1957–58 a 1960–61, nastoupil ve 45 zápasech a připsal si 6 gólů a 10 asistencí.

V této části historie týmu, Bruins neměli vypracovaný systém farem v nižších ligách. Proto museli často hledat volné hráče. Bruins tak podepsali Tommyho Williamse, vítěze ZOH 1960 za USA a jediného amerického hráče v NHL v roce 1962. „Uke Line“, ofenzivní formace pojmenovaná po ukrajinském původu jejich hráčů zažívala produktivní roky, a to i přesto, že celkově se týmu vůbec nedařilo. Členové lajny byli Johnny Bucyk, Vic Stasiuk a maďarský hráč Bronco Horváth.

Rozšíření ligy a éra „Velkých zlých Bruins“

Weston Adams koupil tým zpět v roce 1964 po Brownově smrti a začal ho přestavovat. Do týmu přivedl především nyní legendárního obránce Bobbyho Orra, který v sezoně 1966–67 vyhrál Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka sezony.

Pak Bruins získali tři mladé forvardy, Phila Esposita, Kena Hodge a Freda Stanfielda z Chicaga. Phil Esposito vedl Bruins v lajně s Hodgem a Waynem Cashmanem. Stal se prvním hráčem v lize se 100 bodů a zlomil i další rekordy. Esposito je navíc stale jedním ze čtyř hráčů, kteří dokázali vyhrát Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL čtyřikrát v řadě. Dalšími třemi jsou Gordie Howe, Wayne Gretzky a Jaromír Jágr. S dalšími hvězdami jako byli Johnny Bucyk, John McKenzie, Derek Sanderson, Ken Hodge, Dallas Smith a brankář Gerry Cheevers se „Velcí zlí Bruins“ stali předním týmem ligy od šedesátých do osmdesátých let.

V roce 1970, Bobby Orr svým gólem v prodloužení rozhodl finále Stanley Cupu proti St. Louis Blues a ukončil tak sérii 29 let bez poháru. Ve stejné sezoně navíc Orr získal nejvíce trofejí. Získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce, Art Ross Trophy, Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy a Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. Je stále jediným hráčem, kterému se povedlo vyhrát v jedné sezoně tyto čtyři trofeje.

V další sezoně se stal trenérem Bruins bývalý obránce Bostonu a Montrealu Tom Johnson a v základní části se podařilo opět překonat několik rekordů. Stále drží rekord v počtu hráčů v nejlepší desítce kanadského bodování základní části. Dostalo se tam hned sedm hráčů. Čtyři z nich navíc překonali hranici sta bodů – byli to Orr, Esposito, Bucyk a Hodge. Navíc se jim povedlo překonat rekord v počtu vítězství v základní části. Ve čtvrtfinále play-off je ale vyřadili Montreal Canadiens s nováčkem Kenem Drydenem v brance.

Další sezona sice nebyla v základní části tak vydařená, ale v play-off se Bruins dostali až do finále, kde porazili New York Rangers v šestizápasové sérii. Zadák Rangers Brad Park, pak o Orrovi prohlásil, že rozdíl nedělal, ale sám rozdílem byl.

Po zbytek sedmdesátých let zůstali Bruins stále silní, i přesto, že ztratili Cheeverse, McKenzieho i Sandersona. V roce 1974 se dostali opět do finále Stanley Cupu, ale prohráli s Philadelphia Flyers.

Na další sezonu si nový kouč Don Cherry přivedl do týmu pár rváčů, Bruins ale stále dokázali soutěžit na nejvyšších příčkách ligy.

V roce 1976 pak odešel Bobby Orr do Chicaga, kde v roce 1979 ukončil kariéru po mnoha operacích kolene. Dále Bruins vyměnili Esposita do New York Rangers za Brada Parka, Jeana Ratella, Carola Vadnaise a Joa Zanussiho. Park pak zaplnil díru v obraně po Bobbym Orrovi. Bruins se v té sezoně dostali do semifinále, kde prohráli s Philadelphií.

Gerry Cheevers se po sezoně vrátil zpět a Bruins se dostali přes Flyers do finále play-off, ale prohráli s Montrealem. Příběh se opakoval v roce 1978, s tím rozdílem, že Bruins měli velmi vyrovnaný útok – 11 hráčů překonalo hranici dvaceti gólů, což je dosud platný rekord NHL. Potom se Johnny Bucyk rozhodl ukončit kariéru, což znamenalo pro Bruins další velkou ztrátu.

V semifinále roku 1979 pak Bruins narazili opět na Canadiens. Ve třetí třetině sedmého zápasu vedli Bruins o gól, ale dostali se do oslabení za příliš mnoho hráčů na ledě, což pomohlo Canadiens vyrovnat a v prodloužení skóre otočit. Trenér Bruins Don Cherry pak odešel do Colorada.

23. prosince 1979 v newyorské Madison Square Garden, fanoušek New York Rangers ukradl hokejku Stana Jonathana při strkanici po konci zápasu a poté ho s ní praštil. Terry O'Reilly, pozdější kapitán Bruins, poté s některými svými spoluhráči vylezl do hlediště a porval se s některými fanoušky. Dostal za to trest na osm zápasů.

Osmdesátá a devadesátá léta

Ray Bourque, legendární obránce a držitel několika rekordů NHL

V roce 1979 pak přišel do týmu další skvělý obránce a opět, hvězda Bruins v dalších dekádách, Ray Bourque. S hvězdami jakými byli právě Bourque, Park a dále Rick Middleton, se Bruins každý rok v osmdesátých letech podařilo dostat do play-off, nedostávali se ale moc daleko. V základní části dosáhli největšího úspěchu v roce 1983, kdy skončili první a jejich brankář Pete Peeters vyhrál Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana ligy.

Bourque, Cam Neely a Keith Crowder vedli Bruins do dalšího finále Stanley Cupu v roce 1988. S Edmonton Oilers ale vypadli již po čtyřech zápasech. Z těchto čtyř zápasů ale hráli Oilers tři doma. Čtvrtý zápas byl původně plánován v bostonské Boston Garden, ale za vyrovnaného stavu ve třetí třetině vypadl proud a zápas byl anulován. Čtvrtý zápas se tak hrál až později v edmontonské aréně Northlands Coliseum.

V roce 1990 s Bourquem, Neelym, Craigem Janneym, Bobbym Carpenterem, Donem Sweeneym a bývalým brankářem Oilers Andym Moogem, se Bruins dostali opět do finále, ale opět podlehli Edmontonu, tentokrát až po pěti zápasech.

V letech 1988, 1990, 1992 a 1994 vždy narazili v play-off i na Montreal Canadiens a pokaždé je vyřadili. Bostonští fanoušci to brali jako pomstu za četná vítězství Canadiens v éře „Original Six“. V letech 1991 a 1992 byli Bruins pokaždé vyřazeni ve finále konference Pittsburghem, který vedl Mario Lemieux.

Od roku 1993 se Bruins až nedokázali dostat v play-off moc daleko, i přesto, že měli talentované zbraně, kterými byli Adam Oates, Jozef Stümpel a Rick Tocchet. V roce 1993 skončili Bruins druzí v základní části, ale v prvním kole play-off je vyřadili Buffalo Sabres. Při předávání ocenění hodně členů týmu skončilo na druhých místech – Bourque na Norris Trophy, Oates na Art Ross Trophy a Lady Byng Memorial Trophy, Joe Juneau na Calder Memorial Trophy, Dave Poulin na Frank J. Selke Trophy, Moog na William M. Jennings Trophy a trenér Brian Sutter na Jack Adams Award. Ray Bourque se ale dostal do prvního All-Star týmu a Juneau do týmu nejlepších nováčků.

V roce 1995 se Bruins stěhovali z Boston Garden. Poslední oficiální zápas byla prohra v play-off s New Jersey Devils, v září téhož roku se zde ale hrál i exhibiční zápas s Montrealem. Bruins se na další sezonu přestěhovali do FleetCenteru, který se nyní jmenuje TD Garden.

V roce 1997, Bruins se poprvé po třiceti letech nedokázali dostat do play-off. Třicetiletá šňůra účastí v play-off je tak rekordem mezi všemi profesionálními týmy hrající nejvyšší severoamerické ligy.

Největším rivalem Bostonu jsou Montreal Canadiens, na které v play-off narazili v historii třicetkrát. Dalším velkým rivalem je tým New York Rangers. Velkými rivaly byli také Hartford Whalers, než se přestěhovali do Severní Karolíny.

21. století

Glen Murray (vpravo), prožil začátek i konec své kariéry v Bostonu

V roce 2001 se Bruins, pod novým koučem Mikem Keenanem opět nedokázali dostat do play-off. Nejlepším střelcem byl Jason Allison.

O rok později ale noví Bruins vyhráli poprvé od roku 1993 Severovýchodní divizi. V týmu dominovali nové hvězdy Joe Thornton, Sergei Samsonov, Brian Rolston, Bill Guerin, Mike Knuble a Glen Murray. V play-off je ale hned v prvním kole vyřadili Canadiens.

V sezoně 2002–03 střídali Bruins dva brankáře – Steva Shieldse a Johna Grahama. V polovině sezony se ale jedničkou týmu stal nově příchozí veterán Jeff Hackett. Tým vypadl v play-off s pozdějším šampionem New Jersey Devils.

Další sezonu začal v bráně bývalý brankář Maple Leafs Felix Potvin. V sezoně ho ale nahradil Andrew Raycroft, který dovedl tým k dalšímu vítězství divize a sebe k vítězství Calder Memorial Trophy. Bruins vypadli v play-off s Montrealem.

Další sezona se kvůli stávce nekonala a tak se Bruins snažili pracovat především na lovení volných hráčů. Do týmu přišli Alexej Žamnov a Brian Leetch. Kapitán týmu Thornton byl vyměněn do San Jose Sharks za Marca Sturma, Brada Stuarta a Wayna Primeaua. V další sezoně startoval jako první brankář Fin Hannu Toivonen, ale ten se později zranil a novou jedničkou se stal Tim Thomas. Bruins se poprvé po pěti letech nedostali do play-off. Nový generální manažer Peter Chiarelli po sezoně přivedl obránce Zdena Cháru a útočníka Marca Savarda.

Sezona 2006–07 dopadla bídně, Bruins skončili v divizi na posledním místě. V další sezoně vypadli Bruins v play-off s Montrealem. Po většinu sezony byl zraněn šikovný útočník Patrice Bergeron, ale mladíci David Krejčí, Milan Lucic, Vladimír Sobotka a Petteri Nokelainen ho dokázali výborně nahradit.

Omlazení týmu

Kouč Claude Julien, po jehož příchodu šlo mužstvo hodně nahoru

Po této neúspěšné sezoně tak přišly změny. Trenéra Dava Lewise vystřídal značně lepší Claude Julien. Bruins dostali také nové logo, které se ale od starého příliš neliší.

V sezoně 2007–08 získali Bruins zpět ztracený respekt, dostali se do play-off ale v sedmizápasové bitvě je vyřadili Canadiens. Bruins ale opět získali i zájem fanoušků Nové Anglie, kteří preferovali jiné profesionální týmy z Bostonu (nehrající hokej).

V další sezoně se Bruins hodně dobře vedlo a dokonce se začalo mluvit o comebacku „Velkých zlých Bruins“. Bruins vyhráli Východní konferenci, v play-off vyřadili rychle Montreal ale poté nestačili na Carolina Hurricanes. V dovednostní soutěži o nejtvrdší střelu na All-Star víkendu překonal bek Zdeno Chára rekord. Ten stanovil na 169,7 km/h.

Po sezoně opustil tým jeden z nejlepších defenzivních útočníků ligy, Per-Johan Axelsson, který odešel do švédského týmu Frölunda HC. Dalším ztraceným hráčem se stal mladý a vynikající útočník Phil Kessel, který odešel do Toronta.

1. ledna 2010 hráli Bruins na baseballovém Fenway Parku Winter Classic a porazili Philadelphia Flyers 2:1. Po tomto zápase se ale Bruins přestalo dařit i díky četným zraněním.

Úspěchy

• Vítěz Stanley Cupu (6×)
  • 1928/29, 1938/39, 1940/41, 1969/70, 1971/72, 2010/11
• Vítěz základní části (3×)
  • 1989/90, 2013/14, 2022/23
• Vítěz konference Prince z Walesu (východní konference) (18×)
  • 1927/28, 1928/29, 1929/30, 1930/31, 1932/33, 1934/35, 1937/38, 1938/39, 1939/40, 1940/41, 1970/71, 1971/72, 1973/74, 1987/88, 1989/90, 2010/11, 2012/13, 2018/19
• Vítěz americké divize (7×)
  • 1927/28, 1928/29, 1929/30, 1930/31, 1932/33, 1934/35, 1937/38
• Vítěz východní divize (3×)
  • 1970/71, 1971/72, 1973/74
• Vítěz Adamsovy divize (9×)
  • 1975/76, 1976/77, 1977/78, 1978/79, 1982/83, 1983/84, 1989/90, 1990/91, 1992/93
• Vítěz severovýchodní divize (5×)
  • 2001/02, 2003/04, 2008/09, 2010/11, 2011/12
• Vítěz atlantické divize (2×)
  • 2013/14, 2022/23

Vlastník týmu

Od roku 1975 je vlastníkem týmu Jeremy Jacobs. Ten reprezentuje tým ve výboru ředitelů, který sám šéfuje. Jacobs bývá často označován jako jedna z nejvlivnějších osobností ve sportech prestižními sportovními magazíny.

Principálem týmu je Charlie Jacobs, generálním manažerem Don Sweeney, viceprezidentem Cam Neely a hlavním poradcem Harry Sinden.

Média

Přímé přenosy zajišťuje už zhruba třicet let NESN, komentátory jsou Jack Edwards a Andy Brickley.

Individuální trofeje

Zdroj:

Počet	Hráč	Roky
Maurice Richard Trophy (nejvyšší počet branek v ZČ)
1	David Pastrňák	2019/2020
Art Ross Trophy (vítěz kanadského bodování)
5	Phil Esposito	1968/1969, 1970/1971, 1971/1972, 1972/1973, 1973/1974
2	Bobby Orr	1969/1970, 1974/1975
1	Joe Thornton	2005/2006
Bill Masterton Memorial Trophy (oddanost a věrnost hokeji)
1	Charlie Simmer	1985/1986
1	Gord Kluzak	1989/1990
1	Cam Neely	1993/1994
1	Phil Kessel	2006/2007
Calder Memorial Trophy (nejlepší nováček)
1	Frank Brimsek	1938/1939
1	Jack Gelineau	1949/1950
1	Larry Regan	1956/1957
1	Bobby Orr	1966/1967
1	Derek Sanderson	1967/1968
1	Ray Bourque	1979/1980
1	Sergei Samsonov	1997/1998
1	Andrew Raycroft	2003/2004
Conn Smythe Trophy (nejužitečnější hráč play off)
2	Bobby Orr	1969/1970, 1971/1972
1	Tim Thomas	2010/2011
Frank J. Selke Trophy (nejlépe bránící útočník)
1	Steve Kasper	1981/1982
6	Patrice Bergeron	2011/2012, 2013/2014, 2014/2015, 2017/2018, 2021/2022, 2022/2023
Hart Memorial Trophy (nejužitečnější hráč)
4	Eddie Shore	1932/1933, 1934/1935, 1935/1936, 1937/1938
2	Bill Cowley	1940/1941, 1942/1943
1	Milt Schmidt	1950/1951
2	Phil Esposito	1968/1969, 1973/1974
3	Bobby Orr	1969/1970, 1970/1971, 1971/1972
1	Joe Thornton	2005/2006
Jack Adams Award (nejlepší trenér)
1	Don Cherry	1975/1976
1	Pat Burns	1997/1998
1	Claude Julien	2008/2009
1	Bruce Cassidy	2019/2020
1	Jim Montgomery	2022/2023
James Norris Memorial Trophy (nejlepší obránce)
8	Bobby Orr	1967/1968, 1968/1969, 1969/1970, 1970/1971, 1971/1972, 1972/1973, 1973/1974, 1974/1975
5	Ray Bourque	1986/1987, 1987/1988, 1989/1990, 1990/1991, 1993/1994
1	Zdeno Chára	2008/2009
King Clancy Memorial Trophy (hráčská a lidská kvalita)
1	Ray Bourque	1991/1992
1	Dave Poulin	1992/1993
1	Patrice Bergeron	2012/2013
Lady Byng Memorial Trophy (nejslušnější hráč)
3	Bobby Bauer	1939/1940, 1940/1941, 1946/1947
1	Don McKenny	1959/1960
2	John Bucyk	1970/1971, 1973/1974
1	Rick Middleton	1981/1982
Ted Lindsay Award (nejužitečnější hráč dle NHLPA)
2	Phil Esposito	1970/1971, 1972/1973
1	Bobby Orr	1974/1975
Lester Patrick Trophy (rozvoj ledního hokeje)
1	Charles F. Adams	1966/1967
1	Walter A. Brown	1967/1968
1	Eddie Shore	1969/1970
1	Cooney Weiland	1971/1972
1	John Bucyk	1976/1977
1	Phil Esposito	1977/1978
1	Bobby Orr	1978/1979
1	Milt Schmidt	1995/1996
1	Harry Sinden	1998/1999
1	Willie O'Ree	2002/2003
1	Ray Bourque	2002/2003
Vezina Trophy (nejlepší brankář)
4	Tiny Thompson	1929/1930, 1932/1933, 1935/1936, 1937/1938
2	Frank Brimsek	1938/1939, 1941/1942
1	Pete Peeters	1982/1983
1	Tim Thomas	2008/2009
1	Tuukka Rask	2013/2014
1	Linus Ullmark	2022/2023
Roger Crozier Saving Grace Award (největší % chycených střel)
1	Tim Thomas	2008/2009
1	Linus Ullmark	2022/2023
NHL Plus/Minus Award (vítěz plus/minus)
1	David Krejčí	2008/2009
1	Zdeno Chára	2010/2011
1	Patrice Bergeron	2011/2012
1	Hampus Lindholm	2022/2023
William M. Jennings Trophy (nejmenší počet inkasovaných branek)
1	Andy Moog Rejean Lemelin	1989/1990
1	Tim Thomas Manny Fernandez	2008/2009
1	Linus Ullmark Jeremy Swayman	2022/2023

Individuální rekordy jednotlivých sezón

Základní část

Zdroj na NHL.com

Ročník 1924/1925 1925/1926 1926/1927 1927/1928 1928/1929 1929/1930 1930/1931 1931/1932 1932/1933 1933/1934 1934/1935 1935/1936 1936/1937 1937/1938 1938/1939 1939/1940 1940/1941 1941/1942 1942/1943 1943/1944 1944/1945 1945/1946 1946/1947 1947/1948 1948/1949 1949/1950 1950/1951 1951/1952 1952/1953 1953/1954 1954/1955 1955/1956 1956/1957 1957/1958 1958/1959 1959/1960 1960/1961 1961/1962 1962/1963 1963/1964 1964/1965 1965/1966 1966/1967 1967/1968 1968/1969 1969/1970 1970/1971 1971/1972 1972/1973 1973/1974 1974/1975 1975/1976 1976/1977 1977/1978 1978/1979 1979/1980 1980/1981 1981/1982 1982/1983 1983/1984 1984/1985 1985/1986 1986/1987 1987/1988 1988/1989 1989/1990 1990/1991 1991/1992 1992/1993 1993/1994 1994/1995 1995/1996 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 2013/2014 2014/2015 2015/2016 2016/2017 2017/2018 2018/2019 2019/2020 2020/2021 2021/2022 2022/2023 2023/2024

Góly Jimmy Herberts 17 Carson Cooper 28 Frank Fredrickson a Harry Oliver 18 Harry Oliver 13 Harry Oliver 17 Cooney Weiland 43 Cooney Weiland 25 Marty Barry 21 Marty Barry 24 Marty Barry 27 Nels Stewart a Dit Clapper 21 Jack Beattie a Cooney Weiland 14 Charlie Sands 18 Bobby Bauer 20 Roy Conacher 26 Milt Schmidt a Woody Dumart 22 Roy Conacher 24 Roy Conacher 24 Bill Cowley 27 Herb Cain 36 Herb Cain 32 Woody Dumart 22 Bobby Bauer 30 Grant Warwick a Pete Babando 23 Grant Warwick a Johnny Peirson 22 Johnny Peirson 27 Milt Schmidt 22 Milt Schmidt 21 Fleming Mackell 27 Johnny Peirson 21 Leo Labine 24 Vic Stasiuk 19 Real Chevrefils 31 Bronco Horvath 30 Don McKenney 32 Bronco Horvath 39 Don McKenney 36 Don McKenney 22 John Bucyk 27 Murray Oliver 24 John Bucyk 26 John Bucyk 27 Pit Martin 20 Phil Esposito 35 Phil Esposito 49 Phil Esposito 43 Phil Esposito 76 Phil Esposito 66 Phil Esposito 55 Phil Esposito 68 Phil Esposito 61 John Bucyk a Jean Ratelle 36 Peter McNab 38 Peter McNab 41 Rick Middleton 38 Rick Middleton a Peter McNab 40 Rick Middleton 44 Rick Middleton 51 Rick Middleton 49 Rick Middleton 47 Charlie Simmer 34 Keith Crowder 38 Cam Neely 36 Cam Neely 42 Cam Neely 37 Cam Neely 55 Cam Neely 51 Vladimír Růžička 39 Adam Oates 45 Cam Neely 50 Cam Neely 27 Rick Tocchet 29 Ted Donato 25 Jason Allison 33 Dmytro Chrystyč 29 Joe Thornton 23 Bill Guerin 40 Bill Guerin a Glen Murray 41 Glen Murray 44 Glen Murray 32 stávka Patrice Bergeron 31 Glen Murray 28 Marco Sturm 27 Phil Kessel 36 Marco Sturm 22 Milan Lucic 30 Tyler Seguin 29 Brad Marchand 18 Patrice Bergeron a Jarome Iginla 30 Patrice Bergeron 23 Brad Marchand 37 Brad Marchand 39 David Pastrňák 35 David Pastrňák 38 David Pastrňák 48 Brad Marchand 29 David Pastrňák 40 David Pastrňák 61 David Pastrňák 47

Asistence Jimmy Herberts 7 Jimmy Herberts a Sprague Cleghorn 5 Frank Fredrickson 13 Eddie Shore 6 Bill Carson 8 Norm Gainor 31 Eddie Shore 16 Dit Clapper 22 Eddie Shore 27 Nels Stewart 27 Eddie Shore 26 Jack Beattie 18 Bill Cowley 22 Bill Cowley 22 Bill Cowley 34 Milt Schmidt 30 Bill Cowley 45 Bill Cowley 23 Bill Cowley 45 Herb Cain 46 Bill Cowley 40 Don Gallinger 23 Milt Schmidt 35 Don Gallinger 21 Paul Ronty 29 Paul Ronty 36 Milt Schmidt 39 Johnny Peirson 30 Milt Schmidt 23 Fleming Mackell 32 Fleming Mackell 24 Don McKenney 24 Don McKenney 39 Fleming Mackell 40 John Bucyk 36 Don McKenney 49 Jerry Toppazzini 35 John Bucyk 40 Murray Oliver 40 Murray Oliver 44 John Bucyk 29 Murray Oliver 42 John Bucyk 30 Phil Esposito 49 Phil Esposito 77 Bobby Orr 87 Bobby Orr 102 Bobby Orr 80 Phil Esposito 75 Bobby Orr 90 Bobby Orr 89 Jean Ratelle 69 Jean Ratelle 61 Terry O'Reilly 61 Terry O'Reilly 51 Rick Middleton 52 Rick Middleton 59 Ray Bourque 49 Barry Pederson 61 Barry Pederson 77 Ray Bourque 66 Ken Linseman a Ray Bourque 58 Ray Bourque 72 Ray Bourque 64 Craig Janney 46 Ray Bourque 65 Ray Bourque 73 Adam Oates 79 Adam Oates 97 Adam Oates 80 Adam Oates 41 Adam Oates 67 Jozef Stümpel 55 Jason Allison 50 Jason Allison 53 Joe Thornton 37 Jason Allison 59 Jozef Stümpel 50 Joe Thornton 65 Joe Thornton 50 stávka Brad Boyes 43 Marc Savard 74 Marc Savard 63 Marc Savard 63 Zdeno Chára 37 David Krejčí 49 Patrice Bergeron 42 David Krejčí 23 David Krejčí 50 Patrice Bergeron a Dougie Hamilton 32 David Krejčí 46 Brad Marchand 46 Brad Marchand 51 Brad Marchand 64 Brad Marchand 59 Brad Marchand 40 Brad Marchand 48 David Pastrňák 52 David Pastrňák 63

Body Jimmy Herberts 24 Jimmy Herberts a Carson Cooper 31 Frank Fredrickson 31 Harry Oliver 18 Harry Oliver 23 Cooney Weiland 73 Cooney Weiland 38 Dit Clapper 39 Marty Barry 37 Marty Barry a Nels Stewart 39 Marty Barry 40 Jack Beattie 32 Bill Cowley 35 Bill Cowley 39 Bill Cowley 42 Milt Schmidt 52 Bill Cowley 62 Roy Conacher 37 Bill Cowley 72 Herb Cain 82 Bill Cowley 65 Don Gallinger 40 Milt Schmidt 62 Grant Warwick 40 Paul Ronty 49 Paul Ronty 59 Milt Schmidt 61 Milt Schmidt a Johnny Peirson 50 Fleming Mackell 44 Fleming Mackell a Ed Sandford 47 Leo Labine a Don McKenney 42 Vic Stasiuk 37 Don McKenney 60 Bronco Horvath 66 Don McKenney 62 Bronco Horvath 80 Jerry Toppazzini 50 John Bucyk 60 John Bucyk 66 Murray Oliver 68 John Bucyk 55 Murray Oliver 60 John Bucyk 48 Phil Esposito 84 Phil Esposito 126 Bobby Orr 120 Phil Esposito 152 Phil Esposito 133 Phil Esposito 130 Phil Esposito 145 Bobby Orr 135 Jean Ratelle 105 Jean Ratelle 94 Terry O'Reilly 90 Rick Middleton 86 Rick Middleton 92 Rick Middleton 103 Rick Middleton 94 Barry Pederson 107 Barry Pederson 116 Ray Bourque 86 Keith Crowder 84 Ray Bourque 95 Ray Bourque 81 Cam Neely 75 Cam Neely 92 Ray Bourque 94 Adam Oates 99 Adam Oates 142 Adam Oates 112 Adam Oates 53 Adam Oates 92 Jozef Stümpel 76 Jason Allison 83 Jason Allison 76 Joe Thornton 60 Jason Allison 95 Glen Murray 71 Joe Thornton 101 Joe Thornton 73 stávka Patrice Bergeron 73 Marc Savard 96 Marc Savard 78 Marc Savard 88 Patrice Bergeron a David Krejčí 52 Milan Lucic a David Krejčí 62 Tyler Seguin 67 Brad Marchand 36 David Krejčí 69 Patrice Bergeron 55 Patrice Bergeron 68 Brad Marchand 85 Brad Marchand 85 Brad Marchand 100 David Pastrňák 95 Brad Marchand 69 Brad Marchand 80 David Pastrňák 113 David Pastrňák 110

Umístění v jednotlivých sezonách

USA / Kanada (1924 –)
Sezóny	Liga	Úroveň	Z	V	VP	R	PP	P	VG	OG	+/-	B	Pozice	Play-off
1924/25	NHL	1	30	6	–	0	–	24	49	119	-70	12	6.	Ne
1925/26	NHL	1	36	17	–	4	–	15	92	85	+7	38	4.	Ne
1926/27	NHL (Americká divize)	1	44	21	–	3	–	20	97	89	+8	45	2.	Finále SC
1927/28	NHL (Americká divize)	1	44	20	–	11	–	13	77	70	+7	51	1.	Semifinále
1928/29	NHL (Americká divize)	1	44	26	–	5	–	13	89	52	+37	57	1.	Vítěz SC
1929/30	NHL (Americká divize)	1	44	38	–	1	–	5	179	98	+81	77	1.	Finále SC
1930/31	NHL (Americká divize)	1	44	28	–	6	–	10	143	90	+53	62	1.	Semifinále
1931/32	NHL (Americká divize)	1	48	15	–	12	–	21	122	117	+5	42	4.	Ne
1932/33	NHL (Americká divize)	1	48	25	–	8	–	15	124	88	+36	58	1.	Semifinále
1933/34	NHL (Americká divize)	1	48	18	–	5	–	25	111	130	-19	41	4.	Ne
1934/35	NHL (Americká divize)	1	48	26	–	6	–	16	129	112	+17	58	1.	Semifinále
1935/36	NHL (Americká divize)	1	48	22	–	6	–	20	92	83	+9	50	2.	Čtvrtfinále
1936/37	NHL (Americká divize)	1	48	23	–	7	–	18	120	110	+10	53	2.	Čtvrtfinále
1937/38	NHL (Americká divize)	1	48	30	–	7	–	11	142	89	+53	67	1.	Semifinále
1938/39	NHL	1	48	36	–	2	–	10	156	76	+80	74	1.	Vítěz SC
1939/40	NHL	1	48	31	–	5	–	12	170	98	+72	67	1.	Semifinále
1940/41	NHL	1	48	27	–	13	–	8	168	102	+66	67	1.	Vítěz SC
1941/42	NHL	1	48	25	–	6	–	17	160	118	+42	56	3.	Semifinále
1942/43	NHL	1	50	24	–	9	–	17	195	176	+19	57	2.	Finále SC
1943/44	NHL	1	50	19	–	5	–	26	223	268	-45	43	5.	Ne
1944/45	NHL	1	50	16	–	4	–	30	179	219	-40	36	4.	Semifinále
1945/46	NHL	1	50	24	–	8	–	18	167	156	+11	56	2.	Finále SC
1946/47	NHL	1	60	26	–	11	–	23	190	175	+15	63	3.	Semifinále
1947/48	NHL	1	60	23	–	13	–	24	167	168	-1	59	3.	Semifinále
1948/49	NHL	1	60	29	–	8	–	23	178	163	+15	66	2.	Semifinále
1949/50	NHL	1	70	22	–	16	–	32	198	228	-30	60	5.	Ne
1950/51	NHL	1	70	22	–	18	–	30	178	197	-19	62	4.	Semifinále
1951/52	NHL	1	70	25	–	16	–	29	162	176	-14	66	4.	Semifinále
1952/53	NHL	1	70	28	–	13	–	29	152	172	-20	69	3.	Finále SC
1953/54	NHL	1	70	32	–	10	–	28	177	181	-4	74	4.	Semifinále
1954/55	NHL	1	70	23	–	21	–	26	169	188	-19	67	4.	Semifinále
1955/56	NHL	1	70	23	–	13	–	34	147	185	-38	59	5.	Ne
1956/57	NHL	1	70	34	–	12	–	24	195	174	+21	80	3.	Finále SC
1957/58	NHL	1	70	27	–	15	–	28	199	194	+5	69	4.	Finále SC
1958/59	NHL	1	70	32	–	9	–	29	205	215	-10	73	2.	Semifinále
1959/60	NHL	1	70	28	–	8	–	34	220	241	-21	64	5.	Ne
1960/61	NHL	1	70	15	–	13	–	42	176	254	-78	43	6.	Ne
1961/62	NHL	1	70	15	–	8	–	47	177	306	-129	38	6.	Ne
1962/63	NHL	1	70	14	–	17	–	39	198	281	-83	45	6.	Ne
1963/64	NHL	1	70	18	–	12	–	40	170	212	-42	48	6.	Ne
1964/65	NHL	1	70	21	–	6	–	43	166	253	-87	48	6.	Ne
1965/66	NHL	1	70	21	–	6	–	43	174	275	-101	48	5.	Ne
1966/67	NHL	1	70	17	–	10	–	43	182	253	-71	44	6.	Ne
1967/68	NHL (Východní divize)	1	74	37	–	10	–	27	259	216	+43	84	3.	Čtvrtfinále
1968/69	NHL (Východní divize)	1	76	42	–	16	–	18	303	221	+82	100	2.	Semifinále
1969/70	NHL (Východní divize)	1	76	40	–	19	–	17	277	216	+61	99	2.	Vítěz SC
1970/71	NHL (Východní divize)	1	78	57	–	7	–	14	399	207	+192	121	1.	Čtvrtfinále
1971/72	NHL (Východní divize)	1	78	54	–	11	–	13	330	204	+26	119	1.	Vítěz SC
1972/73	NHL (Východní divize)	1	78	51	–	5	–	22	330	235	+5	107	2.	Čtvrtfinále
1973/74	NHL (Východní divize)	1	78	52	–	9	–	17	349	221	+128	113	1.	Finále SC
1974/75	NHL (Adamsova divize)	1	80	40	–	14	–	26	345	245	+100	94	2.	Předkolo
1975/76	NHL (Adamsova divize)	1	80	48	–	17	–	15	313	237	+76	113	1.	Semifinále
1976/77	NHL (Adamsova divize)	1	80	49	–	8	–	23	312	240	+72	106	1.	Finále SC
1977/78	NHL (Adamsova divize)	1	80	51	–	11	–	18	333	218	+115	113	1.	Finále SC
1978/79	NHL (Adamsova divize)	1	80	43	–	14	–	23	316	270	+46	100	1.	Semifinále
1979/80	NHL (Adamsova divize)	1	80	46	–	13	–	21	310	234	+76	105	2.	Čtvrtfinále
1980/81	NHL (Adamsova divize)	1	80	37	–	13	–	30	316	272	+44	87	2.	Osmifinále
1981/82	NHL (Adamsova divize)	1	80	43	–	10	–	27	323	285	+38	96	2.	Semifinále KPW
1982/83	NHL (Adamsova divize)	1	80	50	–	10	–	20	327	228	+99	110	1.	Finále KPW
1983/84	NHL (Adamsova divize)	1	80	49	–	6	–	25	336	261	+75	104	1.	Čtvrtfinále KPW
1984/85	NHL (Adamsova divize)	1	80	36	–	10	–	34	303	287	+16	82	4.	Čtvrtfinále KPW
1985/86	NHL (Adamsova divize)	1	80	37	–	12	–	31	311	288	+23	86	3.	Čtvrtfinále KPW
1986/87	NHL (Adamsova divize)	1	80	39	–	7	–	34	301	276	+25	85	3.	Čtvrtfinále KPW
1987/88	NHL (Adamsova divize)	1	80	44	–	6	–	30	300	251	+49	94	2.	Finále SC
1988/89	NHL (Adamsova divize)	1	80	37	–	14	–	29	289	256	+33	88	2.	Semifinále KPW
1989/90	NHL (Adamsova divize)	1	80	46	–	9	–	25	289	232	+57	101	1.	Finále SC
1990/91	NHL (Adamsova divize)	1	80	44	–	12	–	24	299	264	+35	100	1.	Finále KPW
1991/92	NHL (Adamsova divize)	1	80	36	–	12	–	32	270	275	-5	84	2.	Finále KPW
1992/93	NHL (Adamsova divize)	1	84	51	–	7	–	26	332	268	+64	109	1.	Čtvrtfinále KPW
1993/94	NHL (Severovýchodní divize)	1	84	42	–	13	–	29	289	252	+37	97	2.	Semifinále VK
1994/95	NHL (Severovýchodní divize)	1	48	27	–	3	–	18	150	127	+23	57	3.	Čtvrtfinále VK
1995/96	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	40	–	11	–	31	282	269	+13	91	2.	Čtvrtfinále VK
1996/97	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	26	–	9	–	47	234	300	-66	61	6.	Ne
1997/98	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	39	–	13	–	30	221	194	+27	91	2.	Čtvrtfinále VK
1998/99	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	39	–	13	–	30	214	181	+33	91	3.	Semifinále VK
1999/00	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	24	–	19	6	33	210	248	-38	73	5.	Ne
2000/01	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	36	–	8	8	30	227	249	-22	88	4.	Ne
2001/02	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	43	–	6	9	24	236	201	+35	101	1.	Čtvrtfinále ZK
2002/03	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	36	–	11	4	31	245	237	+8	87	3.	Čtvrtfinále ZK
2003/04	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	41	–	15	7	19	209	188	+21	104	1.	Čtvrtfinále ZK
2004/05	NHL (Severovýchodní divize)	1	Soutěž byla v této sezóně z důvodu chybějící kolektivní smlouvy zrušena.
2005/06	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	29	–	–	16	37	230	266	-36	74	5.	Ne
2006/07	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	35	–	–	6	41	219	289	-70	76	5.	Ne
2007/08	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	41	–	–	12	29	212	222	-10	94	3.	Čtvrtfinále VK
2008/09	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	53	–	–	10	19	274	196	+78	116	1.	Semifinále VK
2009/10	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	39	–	–	13	30	206	200	+6	91	3.	Semifinále VK
2010/11	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	46	–	–	11	25	246	195	+51	103	1.	Vítěz SC
2011/12	NHL (Severovýchodní divize)	1	82	49	–	–	4	29	269	202	+67	102	1.	Čtvrtfinále VK
2012/13	NHL (Severovýchodní divize)	1	48	28	–	–	6	14	131	109	+22	62	2.	Finále SC
2013/14	NHL (Atlantická divize)	1	82	54	–	–	9	19	261	177	+144	117	1.	Semifinále VK
2014/15	NHL (Atlantická divize)	1	82	41	–	–	14	27	213	211	+2	96	5.	Ne
2015/16	NHL (Atlantická divize)	1	82	42	–	–	9	31	240	230	+10	93	4.	Ne
2016/17	NHL (Atlantická divize)	1	82	38	6	–	7	31	234	212	+22	95	3.	Čtvrtfinále VK
2017/18	NHL (Atlantická divize)	1	82	41	9	–	12	20	270	214	+56	112	2.	Semifinále VK
2018/19	NHL (Atlantická divize)	1	82	38	11	–	9	24	259	215	+44	107	2.	Finále SC
2019/20	NHL (Atlantická divize)	1	82											Semifinále VK
2020/21	NHL (Východní divize)	1	56	25	8	–	7	16	168	136	+32	73	3.
2021/22	NHL (Atlantická divize)	1	82	40	11	–	5	26	255	220	+35	107	4.	Čtvrtfinále VK
2022/23	NHL (Atlantická divize)	1	82	54	11	–	5	12	305	177	+128	135	1.	Čtvrtfinále VK
2023/24	NHL (Atlantická divize)	1	82	36	11	–	15	20	267	224	+43	109	2.	Semifinále VK
Zdroj na NHL.com

Přehled kapitánů a trenérů v jednotlivých sezónách

Sezóna	Kapitán	Hlavní trenér
1924/1925	bez kapitána	Art Ross
1925/1926	Sprague Cleghorn	Art Ross
1926/1927	Sprague Cleghorn	Art Ross
1927/1928	Lionel Hitchman	Charles Adams
1928/1929	Lionel Hitchman	Charles Adams
1929/1930	Lionel Hitchman	Art Ross
1930/1931	Lionel Hitchman	Art Ross
1931/1932	George Owen	Art Ross
1932/1933	Dit Clapper	Art Ross
1933/1934	Dit Clapper	Art Ross
1934/1935	Dit Clapper	Frank Patrick
1935/1936	Dit Clapper	Art Ross
1936/1937	Dit Clapper	Art Ross
1937/1938	Dit Clapper	Art Ross
1938/1939	Cooney Weiland	Art Ross
1939/1940	Dit Clapper	Cooney Weiland
1940/1941	Dit Clapper	Cooney Weiland
1941/1942	Dit Clapper	Art Ross
1942/1943	Dit Clapper	Art Ross
1943/1944	Dit Clapper	Art Ross
1944/1945	Dit Clapper	Art Ross
1945/1946	Dit Clapper	Frank Patrick
1946/1947	Jack Crawford	Art Ross
1947/1948	Jack Crawford	Art Ross
1948/1949	Jack Crawford	Art Ross
1949/1950	Jack Crawford	Art Ross
1950/1951	Milt Schmidt	Lynn Patrick

Sezóna	Kapitán	Hlavní trenér
1951/1952	Milt Schmidt	Lynn Patrick
1952/1953	Milt Schmidt	Lynn Patrick
1953/1954	Milt Schmidt	Lynn Patrick
1954/1955	Ed Sandford	Milt Schmidt
1955/1956	Fernie Flaman	Milt Schmidt
1956/1957	Fernie Flaman	Milt Schmidt
1957/1958	Fernie Flaman	Milt Schmidt
1958/1959	Fernie Flaman	Milt Schmidt
1959/1960	Fernie Flaman	Milt Schmidt
1960/1961	Fernie Flaman	Milt Schmidt
1961/1962	Don McKenney	Phil Watson
1962/1963	Don McKenney	Milt Schmidt
1963/1964	Leo Boivin	Milt Schmidt
1964/1965	Leo Boivin	Milt Schmidt
1965/1966	Leo Boivin	Milt Schmidt
1966/1967	Johnny Bucyk	Milt Schmidt
1967/1968	bez kapitána	Harry Sinden
1968/1969	bez kapitána	Harry Sinden
1969/1970	bez kapitána	Harry Sinden
1970/1971	bez kapitána	Tom Johnson
1971/1972	bez kapitána	Tom Johnson
1972/1973	bez kapitána	Armand Guidolin
1973/1974	Johnny Bucyk	Armand Guidolin
1974/1975	Johnny Bucyk	Don Cherry
1975/1976	Johnny Bucyk	Don Cherry
1976/1977	Johnny Bucyk	Don Cherry
1977/1978	Wayne Cashman	Don Cherry

Sezóna	Kapitán	Hlavní trenér
1978/1979	Wayne Cashman	Don Cherry
1979/1980	Wayne Cashman	Fred Creighton
1980/1981	Wayne Cashman	Gerry Cheevers
1981/1982	Wayne Cashman	Gerry Cheevers
1982/1983	Wayne Cashman	Gerry Cheevers
1983/1984	Terry O'Reilly	Gerry Cheevers
1984/1985	Terry O'Reilly	Gerry Cheevers
1985/1986	Ray Bourque a Rick Middleton	Butch Goring
1986/1987	Ray Bourque a Rick Middleton	Butch Goring
1987/1988	Ray Bourque a Rick Middleton	John Cunniff
1988/1989	Ray Bourque	John Cunniff
1989/1990	Ray Bourque	Mike Milbury
1990/1991	Ray Bourque	Mike Milbury
1991/1992	Ray Bourque	Rick Bowness
1992/1993	Ray Bourque	Brian Sutter
1993/1994	Ray Bourque	Brian Sutter
1994/1995	Ray Bourque	Brian Sutter
1995/1996	Ray Bourque	Steve Kasper
1996/1997	Ray Bourque	Steve Kasper
1997/1998	Ray Bourque	Pat Burns
1998/1999	Ray Bourque	Pat Burns
1999/2000	Ray Bourque	Pat Burns
2000/2001	Jason Allison	Pat Burns
2001/2002	bez kapitána	Robbie Ftorek
2002/2003	Joe Thornton	Robbie Ftorek
2003/2004	Joe Thornton	Mike Sullivan
2004/2005	Sezóna zrušena

Sezóna	Kapitán	Hlavní trenér
2005/2006	Joe Thornton	Mike Sullivan
2006/2007	Zdeno Chára	Dave Lewis
2007/2008	Zdeno Chára	Claude Julien
2008/2009	Zdeno Chára	Claude Julien
2009/2010	Zdeno Chára	Claude Julien
2010/2011	Zdeno Chára	Claude Julien
2011/2012	Zdeno Chára	Claude Julien
2012/2013	Zdeno Chára	Claude Julien
2013/2014	Zdeno Chára	Claude Julien
2014/2015	Zdeno Chára	Claude Julien
2015/2016	Zdeno Chára	Claude Julien
2016/2017	Zdeno Chára	Bruce Cassidy
2017/2018	Zdeno Chára	Bruce Cassidy
2018/2019	Zdeno Chára	Bruce Cassidy
2019/2020	Zdeno Chára	Bruce Cassidy
2020/2021	Patrice Bergeron	Bruce Cassidy
2021/2022	Patrice Bergeron	Bruce Cassidy
2022/2023	Patrice Bergeron	Jim Montgomery
2023/2024	Brad Marchand	Jim Montgomery

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boston Bruins na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boston Bruins na Wikimedia Commons
• Boston Bruins na eliteprospects.com
• Oficiální stránky (anglicky)

Autoritní data	LCCN: n50056377 VIAF: 141830765, 130153800

Portály: Lední hokej | Spojené státy americké