Janko Drašković
| Janko Drašković z Trakošćanu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. října 1770 Záhřeb |
| Úmrtí | 14. ledna 1856 (ve věku 85 let) Bad Radkersburg |
| Místo pohřbení | Mirogoj |
| Povolání | politik, básník, spisovatel, národní buditel, důstojník, plukovník a poručík |
| Významná díla | Disertatia iliti razgovor Ein Wort an Illyriens hochherzige Töchter Poskočnica Pĕsma domorodska Napitnica ilirskoj mladeži … více na Wikidatech |
| Politická příslušnost | Chorvatská strana národní – Liberalní demokraté (do 1848) |
| Rodiče | Jan VIII. Drašković z Trakošćanu[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Janko Drašković z Trakošćanu (20. října 1770, Záhřeb - 14. ledna 1856, Radgona ve Štýrsku) byl chorvatský šlechtic, národní buditel, politik, básník a představitel ilyrského hnutí. Pocházel z hrabě rodiny Draškovićů, která měla v tehdejším Chorvatsku poměrně významné postavení.
Význam
[editovat | editovat zdroj]Ve své době počátku 19. století patřil k velmi vzdělané elitě tehdejšího národa, zajímal se o kulturu a literaturu. Pokoušel se také o vojenskou kariéru, avšak neúspěšně, neboť musel odejít ze služby kvůli zdravotním komplikacím. V Chorvatsku počátku 19. století se rozmáhala politika maďarizace, kterou razila tehdy Budapešť s cílem unifikovat Slovany obývané okrajové oblasti Uher. Janko Drašković se - byť již byl v pokročilém věku - k hnutí přidal a roku 1832 napsal tzv. Disertaci (plným názvem Disertacija iliti razgovor darovan gospodi poklisarom - Disertace neboli rozhovor darovaný pánům), přesněji práci, ve které shrnul politický program ilyrského hnutí.[2][3] V ní se věnoval řadě myšlenek, od prosazení štokavského nářečí jako oficiální spisovné podoby jazyka, až po "Velké Ilýrii", tedy společnému státu jižních Slovanů. Ten měl být na tehdejších Uhrách nezávislý a v případě odmítnutí takové nezávislosti vyzýval k odtržení se od Habsburské monarchie.[zdroj?]
Podobně jako Ljudevit Gaj, i Janko Drašković prosazoval rozšíření štokavského nářečí jako hlavní jazykové formy pro Chorvaty, Srby a další Jihoslovany. A právě v něm svoji Disertaci uveřejnil, jako první politický manifest, sepsaný v této variantě jazyka, která bude později přijata jako spisovná norma jugoslávské srbochorvatštiny. V následujících obdobích, kdy se ilyrské hnutí rozvíjelo a získávalo další sympatizanty se Drašković usilovně věnoval boji proti postupující maďarizaci. Stal se jedním z předsedů Matice Chorvatské, která byla založena roku 1842 a byl i členem Chorvatské národní strany (Hrvatska narodna stranka), spolu s dalšími významnými chorvatskými obrozenci.
Jank Drašković z Trakošćanu zemřel 14. ledna 1853 ve Štýrsku. Byl pochován na národním hřbitově Mirogoj v Záhřebu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janko Drašković z Trakošćanu na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janko Drašković na anglické Wikipedii.
- ↑ Hrvatski biografski leksikon. 1983. Dostupné online. [cit. 2024-04-09].
- ↑ FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 138. (srbochorvatština)
- ↑ BOŽIĆ, Ivan; ĆIRKOVIĆ, Sima; DEDIJER, Vladimir; EKMEČIĆ, Milorad. Istorija Jugoslavije. Beograd: Prosveta, 1972. S. 238. (srbochorvatština)
