Steinberg am See

Steinberg am See ;
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°16′33″ s. š., 12°10′52″ v. d.
Nadmořská výška	372 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Německo
	Steinberg am See
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	20,2 km²
Počet obyvatel	2 015 (2022)
Hustota zalidnění	99,7 obyv./km²
Správa
Starosta	Harald Bemmerl
Oficiální web	www.gemeinde-steinberg.com
Telefonní předvolba	09431
PSČ	92449
Označení vozidel	SAD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Steinberg am See je obec v hornofalckém okrese Schwandorf. Je součástí správního obvodu Wackersdorf. Od 31. března 2006 obec získala přídomek "am See".

Poloha

Steinberg am See leží v centru Horní Falce, asi 10 kilometrů východně od okresního města Schwandorf a asi pět kilometrů jihovýchodně od Wackersdorfu, který proslavil dříve plánovaný závod na zpracování uranového paliva - a tedy uprostřed Hornofalcké jezerní oblasti, vzniklé v polovině 80. let 20. století důsledkem ukončení povrchové těžby hnědého uhlí. Nejznámějším jezerem je jezero Steinberg.

Sousední obce

Steinberg am See sousedí s následujícími obcemi od severu: Wackersdorf, Bodenwöhr, Nittenau, Teublitz a Schwandorf

Schwandorf	Wackersdorf	Wackersdorf
Schwandorf		Bodenwöhr
	Steinberg am See

Teublitz	Nittenau	Nittenau

Historie

Název Steinberg je odvozen od skalnatého kopce, který se nachází několik set metrů od obce a výrazně vyniká v rovinatém terénu. První zmínka o Steinbergu pochází z listiny kláštera Waldsassen z roku 1185 od papeže Lucia II. "Farnost Stainberg" je poprvé zmiňována v roce 1286 v děkanátu Schwandorf. Jako první majitelé statku jsou v roce 1315 doloženi Peilsteinerové. Nejdéle majetek drželi Reischerové (1666–1803). Rod vymřel s odchodem kardinála Carla Augusta hraběte von Reisach.

1. července 1978 vytvořila obec Steinberg am See spolu s obcí Wackersdorf správní společenství Wackersdorf. Ještě před velkým hnědouhelným boomem se na Steinbergu od konce 19. století těžila žula. Velké žulové bloky z lomu se drtily hlavně na dlažební kostky, např. drobné dlažební kostky steinberského hřbitova pocházejí z místního lomu.

Těžba hnědého uhlí měla na dnešní podobu Steinbergu am See obrovský vliv. Jako součást hornofalckého hnědouhelného revíru se hnědé uhlí intenzivně těžilo také v povrchových dolech v okolí obce, a to zejména ve 20. století. V polovině 80. let 20. století byla těžba zastavena Bavorským hnědouhelným průmyslem (BBI) a doly byly v průběhu několika následujících let zatopeny. Vznikla tak mimo jiné jezera Steinberger See a Knappensee. Po úplném zatopení na konci 80. let se zejména Steinberské jezero vyvinulo v lokalitu vyhledávanou pro vodní sporty, turistiku a rekreaci.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steinberg am See na německé Wikipedii.

↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Steinberg am See na Wikimedia Commons

[ea79d7941459e3df58384dc321384f29a852590e-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].

[1]