Přeskočit na obsah

Úhošť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o vrchu a národní přírodní rezervaci Úhošť. O zaniklé osadě pojednává článek Úhošť (Kadaň).
Úhošť

Vrchol593 m n. m.
Prominence170 m ↓ 700 m V od Brodců
Izolace1,4 km → Nad Lesnou
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříDoupovské hory / . / Jehličenská hornatina / Martinovská hornatina
Souřadnice
Úhošť
Úhošť
Horninačedič
PovodíOhře
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šablona:Infobox - chráněné území v Česku Úhošť je vrch v Doupovských horáchnárodní přírodní rezervace rozkládající se na tomto vrchu. Ochrana území byla vyhlášena v roce 1974.[1] Rozkládá se zhruba 1,5 až 3 km jihozápadně od města Kadaň. Důvodem je ochrana tabulovitého kopce význačné geologické stavby a přirozených lesních, lesostepních a stepních společenstev na jeho svazích. Péčí o území je pověřena správa CHKO Labské pískovce.

Hlavním důvodem ochrany jsou lesostepní a stepní ekosystémy na svazích tabulové hory Úhošť. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin i vzácných druhů hmyzu. Rezervace reprezentuje typické biocénózy Doupovských hor. Rezervace zarůstá agresivními keři růží, trnek a hlohů. Dalším negativním jevem zůstává šíření vysazené borovice černé (Pinus nigra). Asanační zásahy probíhají v posledních letech. Jsou zaměřeny na postupnou likvidaci borovice černé na jižním svahu a odstraňování náletových keřů z cenných stepních a lesostepních ploch.

NPR Úhošť se překrývá se soustavou NATURA 2000 (jedná se o ptačí oblast Doupovské hory). Oblast není pod turistickým tlakem. Náhorní plošina stolové hory leží na červené turistické stezce o délce zhruba 5,5 km. Na trase jsou 4 vyhlídky. Nachází se zde také naučná stezka Úhošť.


Historie

August Sedláček v roce 1882 publikoval článek, v němž na základě jazykové podobnosti na Úhošť situoval Wogastisburg. Od té doby je jedním z často zmiňovaných míst, kde se v roce 631/2 mohla odehrát bitva mezi Sámovým kmenovým svazem a Franskou říší. Podobného názoru jako Sedláček byli později např. Václav Novotný (1912), Lubor Niederle (1919), Rudolf Käubler (1937) či Gerard Labuda (1949). Archeologické výzkumy slovanské hradiště nepotvrdily ani nevyvrátily, nedaleko Úhoště byly nicméně nalezeny důkazy pro existenci hradiště na vrchu Rubín u Podbořan.

Přírodní poměry

Nadmořská výška samotného vrchu je 593 m n. m. Geomorfologicky spadá do celku Doupovské hory, okrsku Jehličenská hornatinapodokrsku Martinovská hornatina.[2] Náhorní plošina má tvar obdélníku a rozlohu zhruba 82 ha. Ročně zde spadne asi 300 mm srážek.

Geologie

Podloží je tvořeno horninami severovýchodního okraje třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor. Úhošť je tvořen pěti ukloněnými polohami příkrovů čedičových hornin (leucitit, bazanit, tefrit a čedič). Střídají se s měkčími polohami tufů a tufitů. Svahy jsou pokryty čtvrtohorními kamenitohlinitými sedimenty, které místy tvoří souvislá suťová pole. Dnes vystupuje Úhošť jako nápadná tabulová hora, která byla ze všech stran oddělena erozí vodních toků. Od komplexu Doupovských hor je oddělena údolím Donínského potoka.

Hora Úhošť představuje relikt samostatného vulkanického telěsa. Při třetihorní činnosti doupovského vulkanického komplexu vznikla hora Úhošť na okraji lávového proudu čedičových hornin. Tento relikt je tvořen sekvencí devíti různých lávových proudů. Pořadí výlevu bazaltických hornin dokládá složitost magnetického krbu.

Flóra

V oblasti Úhoště se vyskytuje zhruba 560 cévnatých rostlin. K nejcennějším rostlinným formacím patří stepi, travnaté porosty stepního charakteru a lesostepi. V těchto formacích se nachází mnoho zvláště chráněných rostlin – tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), několik druhů kavylů (Stipa sp.). Vzácný je kavyl olysalý (Stipa smirnovii). V listnatých lesích a křovinách roste kruštík širolistý pravý (Epipactis helleborine), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta), a medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum).

Fauna

Úhošť je velmi významná zoologická lokalita. Hnízdí zde výr velký (Bubo bubo), vyskytuje se ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Můžeme zde nalézt i významné bezobratlé živočichy: oblovka dorbná (Cochlicopa lubricella) a drobnička (Pupilla triplicata).

Galerie

Odkazy

Reference

  1. NPR Úhošť [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-31]. Dostupné online. 
  2. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)

Externí odkazy