Šternberk (hrad)
| Šternberk | |
|---|---|
 Hrad Šternberk | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Stavebník | Zdeslav z Divišova |
| Poloha | |
| Adresa | Šternberk,  Česko |
| Ulice | Horní náměstí |
| Souřadnice | 49°43′59″ s. š., 17°18′6″ v. d. |
  Šternberk | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38729/8-1967 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šternberk je hrad ve stejnojmenném městě v Olomouckém kraji. Stojí na výběžku Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce okolo 300 metrů. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka ČR[1] a v roce 2001 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.[2] Je přístupný veřejnosti a spravuje ho Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Olomouci.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1269, hrad však byl založen již po polovině 13. století Zdeslavem ze Šternberka, který se zasloužil o odvrácení vpádu Kumánů v roce 1253 a který byl odměněn titulem královského číšníka a bylo mu poskytnuto zdejší okolí. Roku 1339 byl majitelem hradu Štěpán ze Šternberka a od roku 1357 jeho syn Albrecht Aleš ze Šternberka, který byl litomyšlským biskupem. Za něj docházelo ke stavebním úpravám a hrad byl změněn na biskupskou rezidenci. Hradní kaple byla vyzdobena podle stylu, panujícího na dvoře Karla IV. Po jeho smrti držel hrad jeho synovec Petr ze Šternberka.
Roku 1397 získal hrad Petr z Kravař, roku 1430 ho obsadili husité. Od Kravařů hrad vyženil Jan Berka z Dubé a Lipé. Díky rodu Berků z Dubé a Lipé proběhla renesanční rekonstrukce hradu. Po rozsáhlém požáru byl hrad přestavbou rozšířen o renesanční křídlo s „Vizitkovým sálem“ a s unikátními hráňovými klenbami. Berkové také zasáhli do života v podhradí, v němž nechali vybudovat systém hospodářských a správních budov. Přestavěný hrad roku 1570 vyženili potomci Jiřího z Poděbrad, slezská knížata z Minstrberka, kteří ho vlastnili až do vymření rodu v polovině 17. století. Mezitím hrad za třicetileté války značně utrpěl.
Na přelomu 17. a 18. století koupil hrad kníže Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna. V držení jeho rodu zůstal hrad až do roku 1945. Hrad nebyl dlouhou dobu užíván a chátral, avšak po roce 1886 byl regotizován podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera a opraven v duchu romantického historismu. U hradu byl pak v letech 1907–1909 také vídeňským architektem Albertem Esche vytvořen lesopark. Celé sídlo se stalo luxusním sídlem, vybaveným historickým mobiliářem, obrazy, nábytkem, plastikami a gobelíny. Rodu pánů z Lichtenštejna patřil hrad až do roku 1945, kdy byl zestátněn.
Stav hradu ve 21. století
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 55 078 |
| 2016 | 60 689 |
| 2017 | 32 480 |
Stav jednotlivých objektů v hradním areálu je poznamenán zejména nedostatečnou údržbou. Velmi špatný stav byl zjištěn u opěrné zdi východního parkánu, ledovny, západní hradby, terasy u válcové věže, kamenného mostu a ohradní zdi s kůlnou ve dvorku strážnice.[4] V letech 2019 až 2022 byla ukončena velká rekonstrukce několika hradních částí včetně lesoparku.[5]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hrad okolo roku 1850 -
Letecký pohled na hrad a město -
Pohled z východu na zbytky opevnění -
Pohled z hradních zahrad -
Interiér ledovny
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-07]. Identifikátor záznamu 150729 : Hrad Šternberk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hrad Šternberk [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Seznam ohrožených nemovitých památek:hrad Šterneberk [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2014-07-18 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online.
- ↑ MAŇAS, Dalibor. Hrad Šternberk prošel největší opravou za sto let, poznat je to už u vstupu. iDNES.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KONEČNÝ, Michal. Hrad Šternberk. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2019. 216 s. ISBN 978-80-907400-4-4.
- VOJKOVSKÝ, Rostislav. Šternberk: hrad-zámek ve stejnojmenném městě. Hukvaldy-Dobrá: Miroslav Bitter – PUTUJME, 2012. 51 s. ISBN 978-80-87712-43-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberk na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
