Přeskočit na obsah

Armáda České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Armáda ČR)
Armáda České republiky
Znak AČR
Znak AČR
Založeno1. ledna 1993
StátČesko Česko
Složky armády pozemní síly
vzdušné síly
speciální síly
inf. a kyber. síly
teritoriální síly
VelitelstvíPraha
Velení
Vrchní velitelPetr Pavel
Ministryně obranyJana Černochová
Náčelník Gen. štábugenpor. Karel Řehka
Stav
Věk odvodu18 let
K dispozici pro službu2 414 728, věk 15–49 (2005)
Vhodných pro službu1 996 631, věk 15–49 (2005)
Roční počet branců500–800 pro rok 2021 (2005)
Aktivních vojáků28 000 vojáků z povolání, 7090 občanských zaměstnanců, 1109 státních zaměstnanců (2021)[1][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Rezervistů4 266 (AZ, 2024)[2]
Výdaje
Rozpočet116,6 miliard Kč[3]
Průmysl
Domácí dodavateléAero Vodochody
Česká zbrojovka Uherský Brod
Meopta
SVOS Přelouč
Tatra
ERA
Retia
TDV
Zahraniční dodavateléBAE Systems – Saab
EADS – Airbus, CASA
Fabrique Nationale
General Dynamics
Iveco
Bell Helicopter Textron
Národní rozlišovací znak
Národní rozlišovací znak

Armáda České republiky (AČR) představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky, které dále tvoří Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.[4]

V čele organizační struktury AČR stojí generální štáb, jehož náčelníkem je od 1. července 2022 Karel Řehka. Civilní řízení a demokratickou kontrolu armády zajišťuje Ministerstvo obrany České republiky. Od 1. ledna 2005 je česká armáda plně profesionalizovaná; dobrovolníci slouží v jednotkách aktivní zálohy.

Armáda České republiky je tvořena svazky a útvary několika druhů sil. Základem pozemních sil jsou dvě mechanizované brigády, a od roku 2020 nově vzniklý výsadkový pluk, které jsou spolu s dalšími jednotkami pozemního vojska určeny pro plnění úkolů na území státu i mimo něj.[5][6] Vzdušné síly zahrnují vojenské letectvo a protivzdušnou obranu zabezpečující suverenitu a obranyschopnost vzdušného prostoru ČR v rámci NATINAMDS.[7] Speciální síly jsou od roku 2015 samostatný druh sil pro speciální operace.[8][9] V roce 2019 vznikla samostatná velitelství informačních a kybernetických sil a teritoriálních sil.[10][11][pozn. 1]

Hlavní úkoly Armády České republiky stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jako obranu proti vnějšímu napadení a plnění úkolů na základě mezinárodních smluvních závazků týkajících se společné obrany nebo operací na udržení míru a bezpečnosti.[12] AČR se primárně připravuje na obranu území státu nebo spojenců v rámci kolektivní obrany NATO dané článkem 5 Severoatlantické smlouvy, případně Společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU. Zahraniční nasazení AČR vychází rovněž z členství v OSN, OBSE nebo V4 (Obranná spolupráce Visegrádské skupiny).[13][14]

Vojenské vzdělávání v Česku poskytuje Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové a Univerzita obrany v Brně, které jsou obě součástí Ministerstva obrany, Velitelství výcviku – Vojenská akademie ve Vyškově jakožto rezortní vzdělávací a výcvikové zařízení Ministerstva obrany a Vojenský obor při FTVS UK Praha, který je součástí struktury Armády ČR a zároveň i jednou z kateder Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.[15]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Předchůdcem Armády České republiky byla před rokem 1954 Československá armáda, v letech 1954–1990 Československá lidová armáda (ČSLA) a v letech 1990–1993 opět Československá armáda. Československá armáda se 1. ledna 1993 rozdělila na dvě samostatné armády: Armádu České republiky a Armádu Slovenské republiky, slovensky: Armáda Slovenskej republiky (1993–2003, od roku 2003 Ozbrojené síly Slovenské republiky, slovensky: Ozbrojené sily Slovenskej republiky).

Za vlády Miloše Zemana se armáda po vstupu do NATO (1999) začala adaptovat na standardy aliance a vláda v roce 2001 jmenovala zmocněnce pro reformu ozbrojených sil a na konci svého funkcního období schválila jím navržený koncept profesionální armády. Stalo se tak poněkud nečekaně a v rozporu s programovým prohlášením vlády v rámci předvolební kampaně. Zrušení branné povinnosti bylo politikum i později a vedlo k uspíšení reformy, takže se AČR od 1. ledna 2005 stala plně profesionální armádou.[16] Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.[17]

Oficiální názvy armády od roku 1918:[18]

  • 1918–1950 – Československá branná moc (tento oficiální název dostala československá armáda 19. března 1920 na základě branného zákona)[19]
  • 1950–1954 – Československá armáda
  • 1954–1989 – Československá lidová armáda
  • 1990–1992 – Československá armáda
  • od roku 1993 – Armáda České republiky (AČR)

Výdaje na armádu

[editovat | editovat zdroj]

Největší výzkumy, jak by měly vypadat výdaje na armádu, probíhaly v době Studené války (1946–1989), protože válečné výdaje za 2. světové války některé země přivedly do vážných ekonomických potíží (např. Velká Británie) a vlády se tomu chtěly vyhnout nebo být alespoň připraveny. Podle těchto výzkumů bývá za hranici, kdy vojenské výdaje začínají ohrožovat ekonomickou prosperitu i samotnou podstatu ekonomiky, považována hodnota 5% HNP (hrubý národní produkt). V poslední době se udávají výdaje na obranu vůči HDP, což je přesněji určitelné číslo než dříve uváděné HNP. Zatímco v období Studené války vycházela čísla Východního bloku u HNP vůči HDP spíše nižší, u západních států spíše vyšší.[20]

Vyjadřování výdajů na armádu jako procento k HDP (hrubý domácí produkt) se používá, protože nejlépe vyjadřuje zátěž ekonomiky státu (tj. jakou část nově vytvořené hodnoty stát vydává na zajištění vojenské ochrany státu) a umožňuje to jednoduché srovnání jak mezi státy tak v jednom státě v různé době.

V době ohrožení hitlerovským Německem, šlo v roce 1934 v ČSR na obranu 16 %HNP, v roce 1938 až 21 % HNP.[21][22]

V době komunistického režimu (1948–1989) vydával oficiálně ČSSR na armádu 5 % HNP, ale toto číslo nezahrnovalo investice do zbrojního průmyslu nebo řadu dalších výdajů vojenského charakteru, která byla ukryta do rozpočtových kapitol jiných ministerstev nebo i jednotlivých státních podniků. Celkové výdaje tak byly 6–7 % HNP. Pro srovnání byly ve stejné době výdaje Sovětského svazu na armádu 20–25 % HNP, spíše však více.[20]

Se vstupem do NATO (1999) přijalo Česko závazek vynakládat na obranu 2 %HDP. Tento spojenecký závazek byl dlouho zanedbáván a klesl až k výši 1 % HDP. Do roku 2021 byl Vládou ČR přislíben podíl alespoň 1,4 % HDP.[23] Teprve po ruské invazi na Ukrajinu (2022) dosáhne v roce 2024 zmíněných 2 % HDP.[24] USA vydávají na obranu 4 % HDP, což souvisí s tím, že jde o světovou velmoc s rozsáhlými globálními ambicemi.[20]

Technika a výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Seznam výzbroje Armády České republiky a Seznam vojenských letadel České republiky.

Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 tanků, 1367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů nad 100 mm, 230 bojových letounů a 50 bojových vrtulníků.[25]

K 29. únoru 2024[zdroj⁠?!] armáda vlastnila celkem 63 tanků T-72 (z toho 30 modernizovaných T-72M4 CZ) a 14 tanků Leopard 2 (darovaných Německem), 308 bojových obrněných vozidel BVP-1, BVP-2, BPzV Svatava a Pandur II a 166 dělostřeleckých systémů ShKH vz. 77 DANA, vz. 82 PRÁM-L a ShM vz. 85. Kromě smluvně omezované výzbroje měla AČR také 175 lehkých obrněných vozidel, 149 vozidel se speciální nástavbou na podvozcích bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů nebo 36 obrněných zdravotních vozidel.[25][nenalezeno v uvedeném zdroji]

Vzdušné síly AČR disponují 38 bojovými a cvičnými letouny typu Gripen a ALCA, 14 dopravními a pozorovacími letouny, 4 bitevními vrtulníky Bell AH-1Z Viper a 39 dopravními a víceúčelovými vrtulníky typových řad Mi-8/17/Mi-171Š, W-3 Sokol a Bell UH-1Y Venom.[25][26]

Modernizace výzbroje

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Historie letecké techniky AČR.
Předmět „kauzy Pandur“ – KBVP Pandur II 8×8 CZ
Obrněné vozidlo Titus
Anténa radaru EL/M-2084
UH-1Y (vlevo) a AH-1Z (vpravo)

Armáda České republiky „zdědila“ výzbroj československé armády, která byla při zániku ČSFR rozdělena většinou v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko. Výjimkou bylo letectvo a protivzdušná obrana, kde u některých zbraňových systémů došlo k dělení jiným způsobem jako např. MiG-29 v poměru 1:1 nebo systémy PVOS S-200 a S-300, kdy každý stát si ponechal jen jeden druh.[27] Redukce početních stavů armády v 90. letech znamenala vyřazení velkého počtu zbraní, materiálu a techniky. V souvislosti se vstupem do NATO v roce 1999 došlo na počátku 21. století k částečné modernizaci arzenálu AČR pořízením nové techniky domácího i zahraničního původu. Některé z těchto akvizic byly spojeny s korupčními či jinými aférami, ať už se jednalo o kauzu obrněných transportérů Pandur a modernizaci tanků T-72 (místo 353 kusů nákladně modernizováno jen 30)[28] nebo pořízení letounů ALCA (většina z 72 objednaných kusů byla dlouhodobě uskladněna a neúspěšně nabízena k prodeji), Gripen a CASA.

Ve spojitosti s ukrajinskou krizí a zhoršením vztahů NATO a Ruska v roce 2014 avizoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nahrazení radarů, vrtulníků a obrněných vozidel sovětského původu novou technikou, přičemž k zahájení výběrových řízení mělo dojít v roce 2015.[29] Ministerstvo obrany (MO) mělo v plánu nakoupit až 300 obrněných vozidel (v první fázi 62 kusů) Titus za 20 mld. Kč v několika vlnách mezi lety 2019 a 2023.[30] Žádná z uvedených akvizic nebyla za Stropnického působení na MO v letech 2014 až 2017 realizována. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) v květnu 2018 oznámila, že připravovaný nákup radarů a víceúčelových vrtulníků prověřuje policie.[31]

Náčelník Generálního štábu AČR Aleš Opata představil na setkání s novináři dne 18. června 2018 program modernizace Armády České republiky. Do roku 2027 podle něj měla armáda na nákup a modernizaci techniky vynaložit více než 100 miliard korun.[32] Lubomír Metnar, v pořadí třetí ministr obrany za ANO, avizoval podepsání některých strategických zakázek do konce roku 2019.[33]

20. prosince 2023 schválila vláda ČR, nový zásadní dokument pro modernizaci AČR a to Koncepci výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR). Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky a ministryně obrany Jany Černochové je koncepce rozdělena na dvě části. První část se zabývá masivní modernizací techniky, zázemí a infrastruktury armády i zvýšením zásob. Tohle vše do konce 20. let 21. stol. Následně druhá část se má zaměřit na integraci nové techniky i výzbroje, modernizovat systém a zajistit životní cyklus nové techniky. Vše do roku 2035. Zároveň v tomto konceptu armáda popisuje několik cílů a jako hlavní prioritu stanovuje nábor nových členů až do hranice 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh.[34]

Dokončené akvizice

[editovat | editovat zdroj]

Vzdušné síly

[editovat | editovat zdroj]
  • 2 transportní letouny CASA C-295MW s termínem dodání 2020–2021; zakázka v hodnotě 2,34 mld. Kč uzavřena 14. prosince 2019 – náhrada dopravních letounů Jak-40.[35]
  • 16 přenosných protiletadlových kompletů velmi krátkého dosahu (VSHORAD) RBS 70 NG s termínem dodání 2020 až 2021; zakázka v hodnotě 914 milionů Kč uzavřena 18. prosince 2018 – náhrada samohybných kompletů Strela-10M.[36] V roce 2022 předložila armáda návrh vládě na modernizaci těchto protiletadlových kompletů.[37]
  • 8 3D radiolokátorů EL/M-2084 kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar) s termínem dodání 2021–2023; zakázka v hodnotě 3,5 miliardy Kč uzavřena 5. prosince 2019 – náhrada radarů P-37, výškoměrů PRV-17 aj.[35] Poslední radiolokátor byl předaný v prosinci roku 2023.[38]

Pozemní síly

[editovat | editovat zdroj]
  • 80 speciálních lehkých obrněných vozidel Iveco LMV (S-LOV-CBRN I a S-LOV-CBRN II) s termínem dodání 2020 až 2022; zakázka v hodnotě 5,1 miliardy Kč uzavřena 30. srpna 2018 – náhrada BRDM-2rch (vozidlo radiačního a chemického průzkumu) aj.[39]
  • V květnu 2022 oznámil premiér ČR Petr Fiala, že Německo daruje AČR 15 starších tanků Leopard 2 v modifikaci A4 jako náhradu za české tanky T-72 které byly zaslány Ukrajině v rámci podpory v probíhající válce.[40] První kus darovaných tanků Leopard 2A4 si AČR převzala rukou ministryně obrany Jany Černochové 21.12.2022.[41] Poslední čtrnáctý bojový tank byl předán v listopadu 2023. Vyprošťovací vozidlo bude dodáno v průběhu roku 2024.[42]
    • 21. února 2024 Německo nabídlo česku jako dar dalších 14 tanků Leopard 2A4 a vyprošťovací vozidlo Buffel 3 k již dodaným. Dalších 14 tanků přímo od společnosti Rheinmetall se pak na základě nabidky rozhodla v listopadu 2024 vláda pořídit za 3,98 mld. Kč. AČR by tak měla na konci roku 2026 disponovat 42 tanky a 2 vyprošťovacími vozidly.[43][44]
  • 62 kolových obrněných vozidel Titus (6 velitelsko-štábních a 36 spojovacích vozidel a 20 vozidel MKPP, tj. místo koordinace palebné podpory) s termínem dodání 2022 až 2024; zakázka v hodnotě 6,072 miliardy Kč uzavřena 21. června 2019 – náhrada zastaralé techniky jednotek 4. brigáda rychlého nasazení.[45] První kus si AČR převzala na veletrhu IDET v Brně 24.5.2023[46] a dodávka byla dokončena 26. června 2024 převzetím posledního vozidla ve verzi KOVVŠ.[47]
  • V roce 2019 byla objednána také následující vojenská technika: lehká obrněná vozidla průzkumná (LOV-Pz), mobilní prostředky elektronického boje (EB) STARKOM na podvozcích Tatra 815-7 8×8, 31 těžkých kontejnerových nakladačů T-815 7 MSH-165-SCA, 34 vozidel T-810, 37 vozidel T-815 (valník), atd.[35]

Realizované akvizice

[editovat | editovat zdroj]

Vzdušné síly

[editovat | editovat zdroj]
  • Vláda ČR schválila 27. září 2023 nákup 24 letounů F-35 Lighting II od americké společnosti Lockheed Martin, které mají nahradit 14 letounů JAS-39 Gripen pronajatých od švédské společnosti Saab. Náklady se odhadují na 150 miliard korun z čehož 106 miliard půjde na pořízení, výcvik a výzbroj a zbývajících 44 miliard na modernizaci letišť, přípravu personálu a nákup paliva. Letouny by do ČR měly postupně přilétat od roku 2031 do roku 2035 a postupně nahrazovat starší švédské stroje. Letouny by měly v letectvu AČR sloužit do roku 2069 respektive až 2082.[48]
  • 20 vrtulníků Bell „systému H-1“ (10 víceúčelových UH-1Y a 10 bitevních AH-1Z) s termínem dodání do konce roku 2023; zakázka v hodnotě 17,5 miliardy Kč uzavřena 12. prosince 2019 – náhrada bitevních vrtulníků Mi-24V.[35] 8 vrtulníků – 2 víceúčelové a 6 bitevních získá ČR bezplatně od USA ze zrušené Marine Light Attack Helicopter Squadron 367 na Havaji
    • 26. července 2023 dorazily na základnu vrtulníkového letectva AČR v Náměšti nad Oslavou první dva stroje z této zakázky.[49] Poslední dva nové stroje z původní smlouvy dorazily do ČR 13. června 2024.[50] Osm darovaných by mělo být dodáno v letech 2026 a 2027 po provedení modernizace v hodnotě 3,6 miliardy Kč.[51][52]
  • AČR hodlá do roku 2026 16 kusy (4 baterie) systému SPYDER nahradit staré systémy 2K12 Kub z éry Sovětského svazu. Za výše zmíněných 16 systémů zaplatí MO ČR 13,7 mld. Kč. Smlouva na pořízení a 20letou podporu provozu byla podepsána 5. října 2021.[53]
    • První součásti systému dorazily 23.7.2024 do České republiky k integraci.[54]
  • Pořízení dvou transportních letounů střední kategorie Embraer C-390 Millennium, jehož významná část se vyrábí v ČR. Dodání prvního se předpokládá v roce 2025, druhého pak v roce 2027.[55][56] Smlouva v celkové hodnotě 11,3 miliardy Kč bez DPH byla podepsána 25. října 2024.[57]

Pozemní síly

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 2020 bylo oznámeno, že armáda ČR koupí 52 ks samohybných kolových houfnic CAESAR 8×8 na podvozcích Tatra. Francouzské houfnice v české armádě nahradí samohybné houfnice vz. 77 Dana. Smlouva byla podepsána 30. září 2021. První 4 kusy budou vyrobeny ve Francii, zbylých 48 pak zkompletuje Czechoslovak Group (CSG), která dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Dodávky proběhnou mezi roky 2024 až 2026. V prosinci 2022 byl podepsán dodatek navyšující počet houfnic o dalších 10 kusů na celkových 62.[58] S přezbrojením se nově počítá v letech 2026 a 2027.[59]
  • Automobily Toyota Hilux v celkovém počtu 1200 kusů – náhrada vozidel UAZ-469;[33] Dodávky se uskutečňují v letech 2021–2024.[60] Prvních 65 aut si AČR převzala 10.8.2021 na základně ve Štěpánově u Olomouce.[61]
  • 246 bojových vozidel pěchoty, finální výběr mezi typy ASCOD, CV90 a Lynx – náhrada BVP-2; V roce 2022 španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx neodsouhlasili nové podmínky tendru. Ministerstvo obrany tak tendr ukončilo, a po vzoru Slovenska oslovilo přímo švédskou vládu o možných dodávkách pásových obrněnců CV90.[62] V květnu 2023 pak byla podepsána mezivládní smlouva za 59,7 miliardy Kč.[63] Plánované verze:
    • pásové bojové vozidlo pěchoty PBVP,
    • velitelské vozidlo PBV-V,
    • průzkumné vozidlo PBV-Pz,
    • vozidlo dělostřeleckého pozorovatele POV-DP,
    • bojové ženijní vozidlo POV-Ž,
    • zdravotnické vozidlo POV-Zdr,
    • vyprošťovací vozidlo POV-V.[64]
  • Pořízení dílenských vozidel na podvozku Tatra 815-7 jako náhrada dosud používaných vozidel na podvozku PV3S a to na základě smlouvy s VTÚ v hodnotě až 10 milliard Kč s termínem dodání 2025 až 2031.[65]
  • Nákup až 872 nákladních vozidel Tatra 815-7 ve verzích 6x6 a 8x8 valník a nakladač kontejnerů 8x8. Rámcová smlouva v hodnotě až 13,35 miliardy Kč s minimálním odběrem 98 vozidel, dodávkami nejpozději do roku 2031 a s možností přistoupení dalších smluvních stran byla uzavřena 18. července 2024.[66]

Plánované akvizice

[editovat | editovat zdroj]

Vzdušné síly

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 2023 se objevily informace o budovaném systému pro informační převahu AČR, který má zajišťovat přesné, kvalitní a moderní informace pro různé úrovně české armády. Má se skládat z moderních dronů, vzducholodí, balonů i satelitů. Pro AČR se má stát hlavním partnerem Izrael, který je považován za jednoho z největších lídrů v informačních technologiích. AČR v rámci tohoto systému vyvíjí několik let atmosférický balon STRATOM a plánuje vývoj kosmické družice GOLEM[67] a systém pro vyhodnocování MODES.[68]
    • Nejblíže je však pořízení bezpilotního letounu HERON 1. V srpnu 2022 oznámilo Ministerstvo obrany ČR, že zahajuje jednání s izraelskou vládou o pořízení tří letounů HERON 1.[69] V červenci 2023 ovšem svůj záměr přehodnotilo a oznámilo, že místo tří dronů střední kategorie chce 200 menších.[70]
  • Po upřesnění svých požadavků oznámila AČR že prozatím upouští od nakoupení bezpilotních letadel II. a III. kategorie a zatím se zaměří na nákup dronů I. kategorie v počtu okolo 200.[71] Jedná se tak o pozastavení příprav na nákup letounů HERON 1 izraelské firmy IAI, který nebude nahrazen ani uvažovanými tureckými drony Bayraktar nebo americkými Grey Eagle.[72] Jako nový kandidát se ovšem objevuje izraelská firma Elbit Systems se širokou rodinou bezpilotních prostředků HERMES a Silver Arrow. Firma disponuje řadou bezpilotních prostředků různé váhy a specifikací. Taktéž jejích letoun Elbit Skylark I. je již ve výzbroji AČR.
  • Armáda také představila ve svém plánu koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR) plán zakoupit několik středně těžkých dopravních vrtulníků.[73] Jako jeden z předních adeptů se objevily americké vrtulníky CH-47 Chinook s tandemovým uspořádáním dvou nosných rotorů.[74]

Pozemní síly

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 2018 padl požadavek na pořízení 62 samohybných minometů jako náhrada za dosluhující ShM vz. 85 PRÁM-S.[33] V roce 2022 se objevili první zprávy o možných typech které by mohli mezi lety 2023 až 2025 modernizovat mechanizované prapory AČR.[75] V roce 2023 se poté ujasnilo že nový samohybný minomet bude mít kolový podvozek 8×8 a jednu hlaveň ráže 120 mm. Armádě tedy zbývá vybrat jakou konfiguraci věže a podvozkové platformy vybere. Jako pravděpodobný adept podvozkové platformy se jeví Pandur či Titus, které AČR již využívá.[76] V rámci KVAČR2035 se nově počítá s pořízením 74 kusů, ale realizace byla odložena do období po roce 2030.[59]
  • Nákup nových vozidel KBVP pro transformovaný 44. mechanizovaný prapor v letech 2027 až 2023.[59]
  • Náhrada pontonové mostní soustavy a mostů AM-50 pro zajištění mobility nově pořizované techniky. Předpokládaná realizace v letech 2025 až 2028.[59]
  • Pořízení vozidel s balistickou ochranou pro potřeby ženijního vojska na univerzální kolové platformě s předpokládanou postupnou realizací v letech 2025 až 2031.[59]
  • Plánovaný nákup až 77 tanků Leopard 2A8 jako náhrada dosluhujících tanků T-72 sovětské konstrukce.[77] Armáda si bude chtít nové tanky pořídit v 6 různých modifikacích.[78]
  • Pořízení kolových nosičů pro mosty Leguan v souvislosti s pořízením tanků Leopard 2. Mělo by jít o náhradu mostních automobilů AM-50.[79]
  • Armáda má také v plánu nákup až 159 lehkých bojových vozidel. Především pro výsadkáře z Chrudimské základny.[80] V druhé polovině roku 2023 se však vyskytly problémy a nákupy pozastavil antimonopolní úřad.[81] Načež byla později zakázka zrušena, ale potřeba nových vozidel zůstala.[82] Nově se s pořízením počítá až po roce 2030.[59]

Struktura

[editovat | editovat zdroj]
Sídlo Generálního štábu Armády ČR v Praze-Dejvicích

Od ledna 2020 došlo ke změně v systému velení AČR, jehož strategickou a taktickou část rozšířilo nové velitelství pro operace.[83] Další novinkou byl vznik teritoriálních a informačních a kybernetických sil, resp. jejich velitelství (vznik 2019, počáteční operační schopnosti 2020).

Struktura velení a řízení Armády České republiky[10]
Strategická úroveň velení Generální štáb Armády České republiky
Operační úroveň velení Velitelství pro operace
Taktická úroveň velení

Síly AČR

[editovat | editovat zdroj]

Svazky a útvary Armády České republiky se dělí na několik druhů sil – pozemní, vzdušné, speciální, informační a kybernetické a teritoriální.[84]

Pozemní síly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Pozemní síly Armády České republiky.

Pozemní síly (PozS) jsou tvořeny mechanizovaným, výsadkovým, ženijním a chemickým vojskem, dělostřelectvem, logistikou a silami a prostředky zpravodajského zabezpečení. Hlavním úkolem PozS je příprava sil a prostředků k zajištění obrany ČR a k plnění mezinárodních závazků.[10]

Struktura:[85]

Vzdušné síly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Vzdušné síly Armády České republiky.

Vzdušné síly (VzS) jsou tvořeny letectvem taktickým, vrtulníkovým a dopravním, dále vojskem pozemní protivzdušné obrany, silami a prostředky velení, řízení a průzkumu, službou řízení letového provozu, leteckou radionavigační službou a prostředky zpravodajského zabezpečení. Mezi hlavní úkoly VzS patří zajištění nedotknutelnosti vzdušného prostoru ČR, ochrana objektů důležitých pro obranu státu a podpora ostatních druhů sil AČR a spojeneckých sil.[10]

Struktura:[86]

Speciální síly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Speciální síly Armády České republiky.

Speciální síly (SpecS) jsou rozvíjeny za účelem prosazování ochrany a obrany zájmů ČR s důrazem na schopnosti ke zvládání krizí v celé škále od dlouhodobých operací nízké intenzity typů „podpora a vliv“ až po krátkodobé operace vyšší intenzity, a to v krycím či utajeném režimu činnosti.[10]

Struktura:[87]

Informační a kybernetické síly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Informační a kybernetické síly Armády České republiky.

Informační a kybernetické síly (InKyS),[84][88] monitorují, plánují a řídí operace v kybernetickém prostoru a informačním prostředí na taktické úrovni a podporují plánování a řízení strategické komunikace.

Struktura:[89][90]

Teritoriální síly

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Teritoriální síly Armády České republiky.

Teritoriální síly (TerS) jsou tvořeny velitelstvím teritoria a krajskými vojenskými velitelstvími (KVV) jako vojenskými územními prvky pro zabezpečení a řešení otázek obrany a ochrany teritoria. Jejich úkolem je plánování, řízení a příprava AZ v podřízenosti KVV, obrana a ochrana objektů důležitých pro obranu státu či podpora spojeneckých vojsk na území ČR.[10]

Struktura:[91][92][93]

Vývoj početního stavu

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj početních stavů Armády ČR[94][nenalezeno v uvedeném zdroji]
Rok Vojáci z povolání Vojáci základní (náhradní) služby Vojáci Aktivní zálohy Občanští zaměstnanci
1992 38 049 68 630 - 25 286
1993 33 282 54 326 - 23 634
1994 30 413 43 178 - 27 726
1995 27 654 36 797 - 26 456
1996 26 340 32 174 - 27 060
1997 23 759 32 942 - 21 797
1998 22 966 33 281 - 21 481
1999 23 721 31 185 - 21 301
2000 23 184 24 955 - 21 157
2001 20 627 21 235 - 20 888
2002 21 249 19 783 - 22 675
2003 21 055 6 359 - 20 808
2004 22 145 - - 17 288
2005 23 110 - 1312 14 971
2006 24 229 - 1 112 13 358
2007 24 334 - 1 101 11 946
2008 24 103 - 1 087 10 575
2009 23 136 - 1 041 9 017
2010 22 261 - 1 089 8 303
2011 21 751 - 1 093 8 248
2012 21 733 - 1 214 8 288
2013 21 011 - 1 128 7 530
2014 20 864 - 1 237 7 487
2015 21 970 - 1 259 6 411
2016 23 184 - 1 488 6 515
2017 24 251 - 2 270 6 691
2018 25 105 - 2 853 6 796
2019 25 899 - 3 236 6 890
2020 26 621 - 3 440 7 017
2021 26 928 - 3 615 7 090
2022 27 197 - 4 191 7 096

Zahraniční mise

[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční nasazení Armády České republiky definuje zejména zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Kromě paragrafu 9, který mimo jiné hovoří o úkolech vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, se jedná především o paragraf 10 s názvem Mezinárodní spolupráce, který uvádí například spolupráci s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích.[95]

Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem, a to především v rámci OSN, NATO, EU nebo OBSE, případně na bázi bilaterálních dohod. V závislosti na mandátu dané mise armáda vysílá do zahraničí nejen vojenské pozorovatele, poradní a výcvikové týmy či polní nemocnice, ale i bojové jednotky pozemních či speciálních sil a úkolová uskupení vzdušných sil. Schvalování zahraničních misí je v kompetenci obou komor Parlamentu České republiky.

Mapa zahraničních misí Armády České republiky s údaji o počtu nasazených vojáků platnými v polovině roku 2018

Afghánistán

[editovat | editovat zdroj]
Čeští vojáci v Afghánistánu

Úkolové uskupení AČR Resolute Support Mission; 245 vojáků (k 3. 5. 2018).[96]

  • velitelství ÚU AČR RSM
  • jednotka AAT (Air Advisory Team) – letecký poradní tým na letišti Kábul; výcvik, poradenství a výuka příslušníků afghánského letectva
  • strážní rota BAF (Bagram Air Field) – bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny letiště Bagrám
  • skupina Nasaditelného spojovacího modulu (DCM-B) – tým specialistů v oblasti komunikačních technologií
  • zastoupení na velitelstvích Resolute Support Mission

Jednotka Vojenské policie KAMBA; 14 vojáků (v roce 2017). Ochrana a obrana objektu zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu (ZÚ ČR) a osobní ochrana příslušníků diplomatické mise při jejich výjezdech mimo ZÚ ČR.[97]

Kosovo

[editovat | editovat zdroj]
Čeští vojáci v Kosovu

Úkolové uskupení HQ KFOR; 10 vojáků (k 3. 5. 2018). Skupina se podílí na plnění operačního úkolu na velitelství KFOR.[98]

2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Kosovu UMNIK.[99]

Pobaltí

[editovat | editovat zdroj]

NATO Enhanced Forward Presence (eFP), tj. rozšířená předsunutá přítomnost Severoatlantické aliance.

Mise v rámci EU

[editovat | editovat zdroj]

EUFOR – operace Althea; 2 vojáci (k 3. 5. 2018). Výcvik a rozvoj schopností ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.[101]

EU NAVFOR SOMALIA – operace Atalanta; 3 vojáci (k 3. 5. 2018) na velitelství a zpravodajském oddělení ve Spojeném království.[102]

EU NAVFOR MED – operace Sophia; 4 vojáci (k 3. 5. 2018): 2 na operačním velitelství v Římě a 2 na lodi San Giusto. Cílem operace je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří.[103][104]

Mali

[editovat | editovat zdroj]

3 pozorovatelé v rámci mise OSN v Mali – MINUSMA.[99]

Úkolové uskupení AČR v rámci EUTM Mali; 42 vojáků (v roce 2017). Pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády proti islamistickým radikálům.[105]

Irák

[editovat | editovat zdroj]

Letecký poradní tým; 30 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku personálu letounů L-159 ALCA iráckých vzdušných sil.[106]

Chemická jednotka; 12 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti ZHN.[107]

Vojenská policie; 4 vojáci (v roce 2017). Poradenská a výcviková činnost pro irácké bezpečnostní síly.[108]

Egypt

[editovat | editovat zdroj]
CASA C-295M českého letectva

Úkolové uskupení AČR MFO Sinaj

  • velitelství MFO; 3 vojáci (v roce 2017). MFO je mezinárodní organizace dohlížející na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem.
  • letecká jednotka; 15 vojáků a 1 letoun CASA C-295M (v roce 2017). Monitorování situace nad egyptsko-izraelskou hranicí a zajištění letecké přepravy pro MFO.[109]

Izrael

[editovat | editovat zdroj]

2 pozorovatelé v rámci mise OSN UNDOF na místě dočasného velitelství mise v CAMP ZIOUHANI.

Středoafrická republika

[editovat | editovat zdroj]

3 pozorovatelé v rámci mise OSN ve Středoafrické republice – MINUSCA.[99]

Demokratická republika Kongo

[editovat | editovat zdroj]

2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Demokratické republice Kongo – MONUSCO.[99]

Historie misí

[editovat | editovat zdroj]
Tento seznam je neúplný; můžete ho pomoci rozšířit.

Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.[110][111]

Mise NATO

[editovat | editovat zdroj]
název popis kde počet kdy
UNPROFOR mírová operace Srbská Krajina 2250 1993 – 01/1996
IFOR, SFOR, SFOR II mírová operace Bosna a Hercegovina, Chorvatsko 6300 1996 – 12/2001
AFOR 6. polní nemocnice Albánie + Turecko 100 1999
KFOR mírová operace Kosovo 980 1999 – 2/2002
Operace Essential Harvest mírová operace Makedonie 120 8–10/2001
KFOR Česko-slovenský prapor Kosovo 550 2/2002 – 2011
KFOR brigáda a úkolové uskupení Střed Kosovo 1438 2005
SFOR velitelství + civilní spolupráce Bosna a Hercegovina 42 2002 – 12/2004
operace Trvalá svoboda protiteroristická operace Kuvajt 612 3/2002 – 6/2003
ISAF mírová operace – (6. a 11. polní nemocnice) Afghánistán 269 4/2002 – 1/2003
ISAF polní chirurgický tým Afghánistán 11 1/2003 – 4/2003
IZ SFOR kontingent 7. polní nemocnice Irák, Basra 526 4/2003 – 12/2003
IZ SFOR (MNF – I) kontingent Vojenské policie Irák, Shaibah 1273 12/2003 – 12/2006
ISAF EOD + meteo Letiště Kábul Afghánistán 350 od 3/2004 – 3/2007
Operace Trvalá svoboda 601. skss Afghánistán 120 3–8/2004
WINTER RACE Humanitární operace NATO v Pákistánu Pákistán 29 8. 10. 2005 – 10. 1. 2006
Operace Trvalá svoboda 601. skss Afghánistán 120
MNF I Operace koalice mnohonárodních sil – Irák Irák 423 3/2003 – 12/2008
KAIA – ISAF Polní nemocnice na kábulském mezinárodním letišti KAIA Afghánistán 110 4/2007 – 19. 12. 2008
NTM-I Výcviková mise NATO v Iráku Irák 4 3/2003 – 28. 2. 2009
Mise ISAF Uruzgán Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny Camp Hadrian Afghánistán 200 do 20. 3. 2009
Baltic Air Policing 2009 Vzdušné síly AČR Litva 2 · 75 1. 6. 2009 – 1. 9. 2009
Baltic Air Policing 2012 Vzdušné síly AČR Litva 1. 9. 2012 – 3. 1. 2013
Icelandic Air Policing 2014 Vzdušné síly AČR Island 10. 10. 2014 – 3. 12. 2014
Rozhodná podpora Afghánistán 1. ledna 2015–2021
Icelandic Air Policing 2016 Vzdušné síly AČR Island říjen 2016

Mise EU

[editovat | editovat zdroj]
název popis kde počet kdy
CONCORDIA operace EU Makedonie 2 4/2003 – 12/2003
Althea 601. skss Bosna a Hercegovina 400 2. 12. 2004 – 26. 6. 2008
EUFOR – Čad Čad 2 25. 9. 2007 – 15. 3. 2009
Althea Bosna a Hercegovina 2
NAVFOR ATALANTA Spojené království 3
NAVFOR MEDITERRANEAN Itálie 5
EUTM–M Mali 42

Mise OSN

[editovat | editovat zdroj]
název popis kde počet kdy
UNGCI humanitární operace Irák 320 1991–2003
UNSCOM Irák 1991–1993
UNPROFOR mírová mise země bývalé Jugoslávie 2250 1992–1996
UNOMOZ Mosambik 1993–1995
UNOMIL Libérie 1993–1997
UNOMIG Gruzie 1994–2009
UNCRO mírová mise Chorvatsko – Krajina 750 3/1995–1/1996
UNPREDEP Makedonie 1995–1999
UNTAES mise – polní nemocnice Chorvatsko – Východní Slavonie 100 1/1996–1/1998
UNMOP Chorvatsko 1994–2002
UNMOT Tádžikistán 1994–2000
UNMIK Kosovo 1999–dosud
UNAMSIL Sierra Leone 1999–2005
MONUSCO Demokratická republika Kongo 2000–dosud
UNMEE Etiopie a Eritrea 2001–2008
UNMIL Libérie 2003–2008
UNAMA Afghánistán 2008–2017
UNSMIS Sýrie 3 16. 5. 2012 – 16. 6. 2012

Mise OBSE

[editovat | editovat zdroj]
název popis kde počet kdy
OBSE Gruzie 1994–2005
OBSE Moldavsko 1997
OBSE Náhorní Karabach 1995–2001
OBSE Bosna a Hercegovina 1996–2001
OBSE Chorvatsko 1997–2001
OBSE Čečensko 1998–2001
OBSE Albánie 1999–2001
KVM Kosovo Verification Mission Kosovo 1999
OBSE Kosovo 1999–2000

Ostatní mise

[editovat | editovat zdroj]
název popis kde počet kdy
DK NS Neutral Nations Supervisory Commision Korejský poloostrov 1954–1993
MAPEXT-ZEU Albánie 1998–2001
Nouzový stav ve Slovenské republice (krize zdravotnictví) vojenští lékaři Slovensko 29 3. 12. 2011 – 7. 12. 2011
Úkolové uskupení AČR MFO SINAJ Egypt 2009–dosud
Letecký poradní tým Irák Irák
Polní chirurgický tým Irák Irák 8. 12. 2016 – 7. 6. 2017
Výcviková jednotka VP Irák Irák 9/2017–dosud

Uniformy

[editovat | editovat zdroj]

Armáda České republiky používá následujících stejnokrojů:[112]

  • Stejnokroj 95
  • Večerní stejnokroj 97
  • Večerní stejnokroj 2008
  • Vycházkový stejnokroj 97
  • Služební stejnokroj 97
  • Letní stejnokroj 2005
  • Letní stejnokroj 95
  • Stejnokroj Vojenské policie
  • Pracovní a speciální obleky
  • Posádková hudba Olomouc ve vycházkovém stejnokroji 97 s bundokošilí 97 pro hudebníky
    Posádková hudba Olomouc ve vycházkovém stejnokroji 97 s bundokošilí 97 pro hudebníky
  • Příslušníci Aktivní zálohy AČR ve stejnokroji 95
    Příslušníci Aktivní zálohy AČR ve stejnokroji 95
  • Český voják v Afghánistánu v letním stejnokroji 95
    Český voják v Afghánistánu v letním stejnokroji 95

Hodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Vojenské hodnosti.

Postavení vojáků upravuje zákon o ozbrojených silách České republiky[113] a na něj navazující zákony.[114][115] Od 1. ledna 2011[116] se vojáci člení do hodnostních sborů podle hodnosti[117] následujícím způsobem:

Hodnostní sbor mužstvo:

Hodnostní sbor poddůstojníci:

Hodnostní sbor praporčíci:

Hodnostní sbor nižší důstojníci:

Hodnostní sbor vyšší důstojníci:

Hodnostní sbor generálové:

Téhož roku bylo rovněž upraveno hodnostní označení na výložkách.[118]

Mužstvo, poddůstojníci a praporčíci

[editovat | editovat zdroj]
Mužstvo Poddůstojníci Praporčíci

Pozemní síly

Vzdušné síly
Název vojín svobodník desátník četař rotný rotmistr nadrotmistr praporčík nadpraporčík štábní praporčík
Kód NATO OR-1 OR-2 OR-3 OR-4 OR-5 OR-6 OR-7 OR-8 OR-9

Důstojníci a generálové

[editovat | editovat zdroj]
Nižší důstojníci Vyšší důstojníci Generálové

Pozemní síly

Vzdušné síly
Název poručík nadporučík kapitán major podplukovník plukovník brigádní generál generálmajor generálporučík armádní generál
Kód NATO OF-1 OF-2 OF-3 OF-4 OF-5 OF-6 OF-7 OF-8 OF-9

Veřejné zakázky

[editovat | editovat zdroj]

Pandur

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Kauza Pandury.

V únoru 2010 česká média začala spekulovat o nejasnostech a možné korupci ohledně výběrového řízení na nákup obrněných transportérů pro Armádu ČR. Vyšlo najevo, že výrobce Pandurů, rakouská firma Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug (součást General Dynamics), uzavřela tajnou smlouvu s lobbistou Janem Vlčkem, který měl zajistit kontakt mezi firmou a českými politiky. Rakouská firma byla ochotna vyplatit lobbistům za jejich služby provizi ve výši 7 % ceny zakázky (cca 1,4 miliardy Kč). Českou republiku vyšlo jedno obrněné vozidlo Pandur údajně na 134 milionů Kč, přičemž Portugalsko ve stejné době mělo platit pouze cca 40 milionů korun za jedno vozidlo.[119]

Ministerstvo obrany následně vydalo dne 15. února 2010 tiskové prohlášení, ve kterém reaguje na informace uváděné v médiích. Uvádí například, že srovnání ceny českých a portugalských vozidel je ovlivněno výbavou různých verzí. Pozemní síly AČR obdrží celkem 107 Pandurů, z nichž bude 99 vozidel (tj. 93 %) ve verzi s dálkově ovládanou věží. Na druhou stranu portugalská armáda objednala 260 Pandurů, z nichž je pouze 32 vozidel (tj. 12 %) vyzbrojeno podobným systémem. Cena věžového kompletu přitom podle AČR činí až 40 % ceny celého vozidla. Nepoměr uváděných cen měl dále vzniknout nezapočítáním DPH v případě portugalské objednávky, což představuje 20 % rozdíl. Portugalský kontrakt rovněž nezahrnoval náklady na logistickou podporu, učebně výcvikovou základnu, školení a munici.[120]

Gripen

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2007 švédská veřejnoprávní televize odvysílala sérii pořadů o korupci při nákupech nadzvukových letadel Saab JAS-39 Gripen pro AČR, která provázela jednání o prodeji i o následném pronájmu letounů,[121] s tím, že peníze od konsorcia měly postupně dorazit ke třem prostředníkům (rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský politik Otto Jelinek a ředitel Omnipolu Richard Háva), kteří měli zajistit přízeň českých politiků.[122] Do celé věci měl být zapleten i politik Jan Kavan.[123] Celý případ následně začalo vyšetřovat švédské státní zastupitelství a vyšetřování obnovila i Policie ČR, později i obdobné instituce ve Švýcarsku, Velké Británii a Rakousku.[121]

V březnu 2009 uvalil rakouský soud koluzní vazbu na Alfonse Mensdorff-Pouilly, o pět týdnů později byl propuštěn.[124] V dubnu zveřejnil rakouský časopis Format část tajné zprávy britské protikorupční služby, podle které Mensdorff-Pouilly korupčně manipuloval politický proces v případech nákupů letounů v Rakousku, Maďarsku a Česku. K tomuto účelu měl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy korun).[125]

Padáky VTP-100

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993, kdy byl ekonomickým náměstkem na Ministerstvu obrany Miroslav Kalousek, si Armáda ČR objednala od ministerstva padáky pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků. Ze dvou firem ve výběrovém řízení vyhrála firma Anex-Cirus Jiřího Andrlíka, která měla dodat padáky s názvem VTP-100. Průběh zkoušek dodaných prototypů nebyl zveřejněn. Na některé členy zkušební komise měl být vyvíjen nátlak, aby svá stanoviska ke zkouškám odvolali a padák doporučili. Armáda s touto firmou podepsala smlouvu na 2310 kusů i přesto, že společnost ještě právně neexistovala a nikdy žádné padáky nevyráběla.[126] Smlouva také byla napsaná tak nevýhodně, že ji nešlo vypovědět.[126] Podle odborníků Paraclubu měl VTP-100 příliš funkcí, jež si vzájemně odporovaly. Přesto byla padáková souprava VTP-100 v roce 1996 zavedena do výzbroje Armády České republiky. V roce 1997 došlo ke smrtelné nehodě na VTP-100, při které zahynul vojín Roman Prinich.[127] Soud nakonec nařídil ministerstvu odebrat dalších 300 padáků. Celkových 730 padáků za 110 milionů Kč již poté nikdy nebylo použito a v roce 2011 jim skončila životnost.[126]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Úplnou organizační strukturu AČR obsahuje článek Generální štáb Armády České republiky.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vývoj skutečných počtů osob v resortu MO ČR v letech 1992 - 2021 | Ministerstvo obrany. mocr.army.cz [online]. [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ ČTK; ČT24. Nábory nejdou podle představ, řekla Černochová. S armádními špičkami řešila, jak to zlepšit. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ Obrana České republiky v číslech: 2024 [online]. Ministerstvo obrany [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ Armáda České republiky se představuje [online]. army.cz, 2017 [cit. 2018-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16. 
  5. ↑ Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola POZEMNÍ SÍLY, s. 13.  Archivováno 25. 12. 2016 na Wayback Machine.
  6. ↑ Velitelství pozemních sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-04 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  7. ↑ Velitelství vzdušných sil [online]. acr.army.cz, rev. 2015-11-03 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-21. 
  8. ↑ Speciální síly AČR [online]. Ředitelství speciálních sil [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-05. 
  9. ↑ Ředitelství speciálních sil [online]. acr.army.cz, 2017-12-20 [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16. 
  10. ↑ a b c d e f Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 [online]. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019 [cit. 2020-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13. 
  11. ↑ Velitelství teritoria [online]. army.cz, rev. 2019-08-05 [cit. 2020-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30. 
  12. ↑ Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. § 9. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  13. ↑ Dlouhodobý výhled pro obranu 2030. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-666-4. Kapitola IV. ÚČAST V BUDOUCÍCH OPERACÍCH, s. 8.  Archivováno 25. 12. 2016 na Wayback Machine.
  14. ↑ Armáda České republiky se představuje [online]. acr.army.cz, rev. říjen 2015 [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. 
  15. ↑ Vojenské školství [online]. Mocr.army.cz [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  16. ↑ PERNICA, Bohuslav. Profesionalizace ozbrojených sil: trendy, teorie a zkušenosti. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2007. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-381-6. S. 9. 
  17. ↑ ROUŠAR, Jaroslav. Česká republika a její profesionální armáda. Praha: Agentura vojenských informací a služeb, 2006. 159 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-312-2. 
  18. ↑ NOVÁK, Vladimír. Armáda v Liberci a Libereckém kraji: vojenské posádky, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské školy. Liberec: Knihy 555, 2008. 136 s. ISBN 978-80-86660-27-1. Kapitola Vojenské útvary, s. 17. 
  19. ↑ DEJMEK, Jindřich. Zrod nové Evropy. Praha: Historický ústav, 2011. Kapitola Maďarská republika rád a československo-maďarský konflikt v roku 1919, s. 164. 
  20. ↑ a b c KHOL, David. Jak vysoké výdaje na obranu by měla mít Česká republika?. Armyweb.cz [online]. 2019-01-11 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  21. ↑ DENČEVOVÁ, Ivana. V roce 1938 šlo na obranu až 21 procent HDP. Ne všichni politici s tím ale souhlasili, říká historik. iROZHLAS [online]. 2023-03-21 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  22. ↑ ŠRÁMEK, Pavel. Vojenské výdaje Československa v letech 1919 až 1938 (v miliardách Kč) [online]. Československá armáda, 2001-08-22 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  23. ↑ Armádní výzbroj a výdaje na obranu. NKÚ [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  24. ↑ Výdaje na obranu přesáhnou hranici dvou procent HDP. Ministerstvo obrany ČR [online]. 2023-09-27 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  25. ↑ a b c Přehled hlavních druhů techniky a výzbroje AČR (stav k 1. lednu 2018) [online]. acr.army.cz, 2018-01-01 [cit. 2018-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-25. 
  26. ↑ HELIDAT.CZ, Roman Svoboda-. Aktuální databáze armádních vrtulníků :: Helidat.cz. helidat.cz [online]. [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ MIROSLAV, Krátký. Vojenské rozhledy - Protivzdušná obrana – 20 let od rozdělení Československa. www.vojenskerozhledy.cz [online]. [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  28. ↑ SVITÁK, Ctirad. Modernizace tanku T-72: Kalouskovy miliardy. Armádní noviny [online]. 2012-08-07 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Czech Military To Buy Helos, Vehicles, Radar. Defense News [online]. 2015-01-27 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  30. ↑ OTTO, Pavel. Obrana koupí od Tatry stovky transportérů Titus, má na to dvacet miliard. e15.cz [online]. 2016-08-17 [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. 
  31. ↑ STRATILÍK, Ondřej. Těžká hodina paní Karly. Vyšetřování miliardových zbrojních kontraktů odhalilo pnutí uvnitř hnutí ANO. Euro.cz [online]. Mladá fronta, 2018-06-09 [cit. 2018-06-26]. Dostupné online. 
  32. ↑ GROHMANN, Jan. Klíčové modernizační projekty Armády ČR. Armádní noviny [online]. 2018-06-19 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b c Smlouvy na radary, vrtulníky i BVP podepíšeme letos, slíbil Metnar. Chce investovat 61 miliard. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-02-07 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  34. ↑ Vláda schválila koncepci výstavby armády do roku 2035 – ODS. Občanská demokratická strana [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b c d GROHMANN, Jan. Rok 2019: Ministerstvo obrany ČR koupilo vojenský materiál za 40 miliard korun. Armádní noviny [online]. 2019-12-26 [cit. 2020-01-03]. Dostupné online. 
  36. ↑ GROHMANN, Jan. Protiletadlové komplety RBS 70 NG pro Armádu České republiky. Armádní noviny [online]. 2018-12-18 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  37. ↑ ŠIŠKA, Martin. Ministerstvo obrany chystá modernizaci u 16 kusů přenosných protiletadlových raketových kompletů RBS-70. www.czdefence.cz [online]. 2022-04-18 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  38. ↑ ČAPEK, Karel. Armáda má k dispozici všechny 3D radiolokátory MADR. mocr.army.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2023-12-20 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  39. ↑ Obrana uzavřela smlouvu na 80 aut pro chemiky za pět miliard. České noviny [online]. ČTK, 2018-08-30 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online. 
  40. ↑ Německo daruje Česku 15 starších tanků. Ve hře je nákup nejmodernějších. natoaktual.cz [online]. 2022-05-18 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  41. ↑ KABÁT, Ladislav. Ministryně obrany převzala pro vojáky první Leopard 2A4. mocr.army.cz [online]. 2022-12-21 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  42. ↑ HELOŇA, Stanislav. V kasárnách u Olomouce už je všech 14 Leopardů. Armáda tanky dostala za podporu Ukrajiny. Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje [online]. 2023-11-22 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  43. ↑ Německo nabídlo ČR další bojové tanky Leopard 2A4. acr.army.cz [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  44. ↑ KOPECKÝ, Josef. Vláda je pro nákup 14 tanků Leopard 2A4. Cena zakázky bude 3,98 miliardy [online]. MAFRA, 2024-11-20 [cit. 2024-11-20]. Dostupné online. 
  45. ↑ PEJŠEK, Jan. Smlouva na 62 kolových obrněných vozidel TITUS byla podepsána [online]. mocr.army.cz, 2019-06-24 [cit. 2019-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-26. 
  46. ↑ KRUPIČKA, Martin. Armáda převzala první obrněnec TITUS, špičku v moderních spojovacích technologiích. acr.army.cz [online]. 2023-05-24 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ CZDEFENCE. Dodávky speciálních vozidel TITUS pro Armádu České republiky byly úspěšně dokončeny. www.czdefence.cz [online]. [cit. 2024-07-02]. Dostupné online. 
  48. ↑ LUCOVIČ, Matěj; VOCHOZKOVÁ, Tereza Rozálie. Vláda schválila nákup amerických letounů F-35, celkem vynaloží 150 miliard. ČT24 [online]. 2023-09-27 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  49. ↑ BUDIKOVÁ, Jindřiška. První dva vrtulníky Viper jsou v ČR. acr.army.cz [online]. 2023-07-26 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  50. ↑ HOTTMAR, Aleš. Poslední Venomy přilétly do Pardubic, dodávky vrtulníků H-1 splněny – CZECH AIR FORCE [online]. 2024-06-15 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  51. ↑ CYPRISOVÁ, Vlastimila. Generál Řehka jednal se svým slovenským protějškem generálem Zmekem na vrtulníkové základně v Náměšti nad Oslavou. acr.army.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2023-11-15 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. 
  52. ↑ ZILVAR, Jan. Za technické zhodnocení 8 kusů vrtulníků Viper a Venom darovaných vládou USA resort obrany zaplatí 3,6 mld. Kč. www.czdefence.cz [online]. [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  53. ↑ DUCHOSLAV, Jiří. Smlouva - Nový protiletadlový systém SPYDER pro AČR | vyzbrojovani.army.cz. vyzbrojovani.army.cz [online]. Ministerstvo obravy ČR, 2021-10-13 [cit. 2022-06-26]. Dostupné online. 
  54. ↑ Do České republiky dorazila první zásilka izraelských raketových systémů protivzdušné obrany Spyder - Techsvět [online]. 2024-07-23 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  55. ↑ Nákupy nekončí. Armáda chce kromě stíhaček i nová transportní letadla - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  56. ↑ Ministerstvo obrany zahájilo jednání se společností Embraer o pořízení letounů C-390 Millennium. mocr.army.cz [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  57. ↑ tiskové oddělení MO. Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na pořízení dvou středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium. mocr.mo.gov.cz [online]. ministerstvo obrany ČR, 2024-10-25 [cit. 2024-10-25]. Dostupné online. 
  58. ↑ Ministerstvo obrany ČR. Armáda získá dalších 10 kusů samohybných houfnic CAESAR. www.czdefence.cz [online]. 2022-12-16 [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  59. ↑ a b c d e f KREJSOVÁ, Milena; NOVÁK, Kamil, 2024. Koncepce výstavby Armády České republiky 2035. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha. 50 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-873-6. 
  60. ↑ VOSKA, Michal. Nová technika pro 21. století: Armáda slavnostně převzala první automobily Toyota Hilux. mocr.army.cz [online]. 2021-08-10 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online. 
  61. ↑ VOSKA, Michal. Nová technika pro 21. století: Armáda slavnostně převzala první automobily Toyota Hilux. mocr.army.cz [online]. 2021-08-10 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  62. ↑ Bévépéčka ze Švédska? Bojem prověřené stroje, které kupuje i nejbližší soused. natoaktual.cz [online]. 2022-07-20 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  63. ↑ tiskové oddělení MO. Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty. mocr.army.cz [online]. 2023-05-24 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  64. ↑ GYŰRÖSI, Miroslav. Bojové vozidlo pechoty Lynx KF41. ATM. 2019, roč. 51, čís. 7, s. 28–29. ISSN 1802-4823. 
  65. ↑ Ministerstvo obrany nakoupí opravárenská vozidla až za 10 miliard korun - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-07-16 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  66. ↑ ČAPEK, Karel. Ministerstvo obrany uzavřelo rámcovou dohodu na nákup nákladních vozů Tatra. mocr.army.cz [online]. 2024-07-18 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  67. ↑ KOLAŘÍK, Tomáš. Armáda České republiky buduje systém pro informační převahu. www.czdefence.cz [online]. 2023-04-28 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  68. ↑ GROHMANN, Jan. Česká vojenská družice GOLEM. Armádní noviny [online]. 2020-01-16 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  69. ↑ ŠIŠKA, Martin. Systémy univerzálních dronů Heron 1 jsou průběžně modernizované. AČR ví, co chce, a ví, co dostane. www.czdefence.cz [online]. 2022-09-22 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  70. ↑ VOSKA, Michal. Armáda s nákupy dronů zcela obrátila. Může za tím být zpackaný výběr. iDNES.cz [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  71. ↑ OdKV GŠ. Armáda upřednostní potřeby taktických jednotek: Nejdříve nakoupí 200 menších dronů, až pak střední. acr.army.cz [online]. 2023-05-22 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  72. ↑ VOSKA, Michal. Ani Heron, ani Bayraktar. Obrana nakoupí 200 malých dronů, ty větší musí počkat. iDNES.cz [online]. 2023-05-22 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  73. ↑ Vláda schválila vizi rozvoje armády do roku 2035 | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  74. ↑ O vrtulníky CH-47 Chinook má zájem česká armáda. e15.cz [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  75. ↑ SAMEK, Jakub. Samohybné minomety pro baterie mechanizovaných praporů AČR – pásové podvozky jsou možné, kolové nezbytné. www.czdefence.cz [online]. 2022-09-02 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  76. ↑ KOLAŘÍK, Tomáš. Samohybné minomety pro AČR budou mít jednu hlaveň a kolový podvozek 8×8. iDNES.cz [online]. 2023-01-03 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  77. ↑ Česko chce 77 nejmodernějších tanků Leopard, starší kusy už armáda zkouší - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  78. ↑ KOLAŘÍK, Tomáš. AČR bude jednat o pořízení až 77 kusů tanku Leopard 2A8 v 6 modifikacích. www.czdefence.cz [online]. 2023-05-28 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 
  79. ↑ Armáda získá nové mostní automobily. Mostovky LEGUAN mají zajistit přepravu hlavních bojových tanků Leopard 2 | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz [online]. [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  80. ↑ Zakázka na nové vybavení. Chrudimští výsadkáři chtějí 159 nových útočných vozidel. iROZHLAS [online]. 2023-05-01 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  81. ↑ Antimonopolní úřad pozastavil nákup aut pro výsadkáře, přezkoumá zadání zakázky. iROZHLAS [online]. 2023-07-27 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  82. ↑ DVOŘÁKOVÁ, Magdalena. Zrušení veřejné zakázky „Lehké útočné vozidlo“. acr.army.cz [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2023-09-12 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. 
  83. ↑ MAGDOŇOVÁ, Jana. Česká armáda od ledna mění systém velení. Nové operační velitelství řeší hlavně mise v Iráku a Mali. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-12 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  84. ↑ a b Koncepce výstavby Armády České republiky 2035. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2024. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-873-6. 
  85. ↑ Velitelství Pozemních sil AČR [online]. Acr.army.cz, rev. 2023-05-08 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  86. ↑ Velitelství Vzdušných sil AČR [online]. Acr.army.cz, rev. 2024-03-21 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  87. ↑ Ředitelství speciálních sil [online]. Acr.army.cz, rev. 2023-10-28 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  88. ↑ VELITELSTVÍ KYBERNETICKÝCH SIL A INFORMAČNÍCH OPERACÍ [online]. army.cz, rev. 2019-10-29 [cit. 2020-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30. 
  89. ↑ Velitelství informačních a kybernetických sil [online]. Acr.army.cz, rev. 2024-07-04 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  90. ↑ BUDIKOVÁ, Jindřiška. Informační a kybernetické síly slaví 5 let: Chrání před hackery, klamou a mění myšlení nepřítele [online]. Acr.army.cz, 2024-07-01 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  91. ↑ Velitelství teritoriálních sil [online]. Acr.army.cz, rev. 2023-01-05 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  92. ↑ Krajská vojenská velitelství [online]. Acr.army.cz, rev. 2023-03-30 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  93. ↑ Kontakty - Krajská vojenská velitelství [online]. Acr.army.cz, rev. 2023-05-02 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  94. ↑ VÝVOJ SKUTEČNÝCH POČTŮ OSOB V RESORTU MO ČR V LETECH 1992 - 2022 [online]. Ministerstvo obrany České republiky, 2023-01-11 [cit. 2024-05-18]. Dostupné online. 
  95. ↑ Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. § 9, 10. Ve znění pozdějších předpisů. 10 Dostupné online.
  96. ↑ Úkolové uskupení AČR v misi Resolute Support Mission [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07. 
  97. ↑ 3. jednotka Vojenské policie, Zastupitelský úřad ČR Kábul, Afghánistán [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-04 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07. 
  98. ↑ Kosovo (KFOR) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-23. 
  99. ↑ a b c d Další mise (Pozorovatelé) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-31. 
  100. ↑ POBALTÍ, Lotyšsko a Litva [online]. mise.army.cz [cit. 2018-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-20. 
  101. ↑ Bosna a Hercegovina (ALTHEA - EUFOR) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-31. 
  102. ↑ EU NAVFOR SOMALIA - operace ATALANTA [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-31. 
  103. ↑ European Union Naval Forces - Mediterranean - EUNAVFOR MED Sophia [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-31. 
  104. ↑ Velvyslanec České republiky v Libyi navštívil vojáky na misi EUNAVFOR MED Sophia [online]. mise.army.cz, 2018-03-29 [cit. 2018-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-20. 
  105. ↑ 11. jednotka AČR, Mali - EUTM [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07. 
  106. ↑ Letecký poradní tým, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07. 
  107. ↑ Výcviková jednotka chemického vojska, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07. 
  108. ↑ 2. výcviková jednotka Vojenské policie, Irák [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-07. 
  109. ↑ Sinaj (MFO - Multinational Force and Observers) [online]. mise.army.cz, rev. 2018-05-03 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-13. 
  110. ↑ MAREK, Vladimír. V roli krizových hasičů. ATM+. 2013, čís. 1, s. 80–81. Informační příloha MO ČR a AČR. 
  111. ↑ Historie zahraničních misí [online]. mise.army.cz, rev. 2018-04-05 [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-06. 
  112. ↑ NORMATIVNÍ VÝNOS MINISTERSTVA OBRANY ze dne 12. března 2012 o pravidlech pro nošení vojenského stejnokroje, vybraných součástek vojenské výstroje a drobných stejnokrojových doplňků (stejnokrojový výnos) [online]. 2012, rev. 2013 [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-11. 
  113. ↑ Zákon o ozbrojených silách České republiky 219/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. 
  114. ↑ Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze 220/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. 
  115. ↑ Zákon o vojácích z povolání 221/1999 Sb. [online]. Zlín: AION CS, s.r.o., 2010, rev. 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné online. 
  116. ↑ Nové vojenské hodnosti platné od 1.1.2011 [online]. Armáda České republiky, 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-25. 
  117. ↑ Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky [online]. Ministerstvo obrany [cit. 2013-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-22. 
  118. ↑ Hodnosti, Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky [online]. Armáda České republiky, 2011 [cit. 2013-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-22. 
  119. ↑ KROUPA, Janek. Výrobce pandurů si platil schůzky s politiky. Miliardovou zakázku získal. iDNES.cz [online]. 2010-02-17 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  120. ↑ KUBOVIČOVÁ, Lucie. Tiskové prohlášení Ministerstva obrany k ceně obrněných transportérů Pandur ze dne 19. 2. 2010 [online]. www.mocr.army.cz/, 2010-02-19 [cit. 2013-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30. 
  121. ↑ a b ČTK. Hlavní události v kauze stíhacích letounů pro českou armádu. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2009-03-01 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-27. 
  122. ↑ Kauza Gripeny: Švédové slibují senzaci. Aktuálně.cz [online]. 2007-02-21 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. 
  123. ↑ Gripeny: Kavan prozradil víc, než chtěl. Aktuálně.cz [online]. 2007-02-27 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. 
  124. ↑ Mensdorffa-Pouillyho propustili z vazby. ČT24 [online]. [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. 
  125. ↑ Britové rozkryli systém vyplácení provizí za gripeny. TÝDEN.cz [online]. 2009-04-16 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. 
  126. ↑ a b c Miroslav Kalousek a 20 let jeho úřednických a politických her. Nadační fond proti korupci [online]. Nadační fond proti korupci. Dostupné online. 
  127. ↑ BLAHOUT, Petr. Vznik a vývoj VTP-100. www.paraclub.cz [online]. 2004-12-13 [cit. 2022-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-13. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Letecká záchranná služba v Česku
Současné základny LZS
Zaniklé základy LZS
Provozovatelé LZS
Ozbrojené síly evropských států
Nezávislé státy
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Armáda_České_republiky&oldid=24408030“