Bohumil Kruliš
Bohumil Kruliš | |
---|---|
Narození | 1. června 1908 Žleby Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. dubna 1951 (ve věku 42 let) Věznice Pankrác Československo |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Národnost | česká |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Bohumil Kruliš (1. června 1908 Žleby – 10. dubna 1951 Věznice Pankrác) byl český dělník odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1908 ve Žlebech.[1] Živil se jako dělník. Během svého života byl osmnáctkrát odsouzen za drobné trestné činy.[2]
Po komunistickém převratu se měl podle vyšetřovatelů zapojit do protikomunistického odboje a spolupracoval přitom s bratry Tomášem a Vladimírem Kořínkovými. Pravdivost těchto obvinění je však otazná.
V březnu 1950 došlo ve Žlebech k vraždě člena KSČ, čehož využila Státní bezpečnost, která v oblasti zahájila rozsáhlou protiodbojovou akci, neboť již předtím byli v oblasti aktivní odbojáři – v obci například došlo k několika požárům a někteří funkcionáři rovněž obdrželi výhružné dopisy. Rozsáhlé zatýkací akce se účastnila i armáda a zatčeny (a posléze i odsouzeny) byly desítky osob.[3] V rámci této akce, zvané „Akce Teroristé“ byl poté zatčen i Kruliš.[4] Nedlouho poté byl zatčen i jeho bratr Josef.[2] Ve vazbě byl poté podroben mučení a brutálním výslechům.[5]
V březnu 1951 byl ve veřejném politickém procesu označeném jako „Tomáš Kořínek a spol.“ konaném v Čáslavi za trestné činy velezrady a pomoc při pokusu o vraždu odsouzen spolu s bratry Kořínkovými k trestu smrti a konfiskaci veškerého majetku.[6][7] Řada obvinění vůči němu přitom byla zcela vyfabulována či zveličena.[5] Kruliš se následně neúspěšně odvolal a bez výsledku byla rovněž žádost o prezidentskou milost od prezidenta Klementa Gottwalda.[8] Popraven byl v dubnu 1951.[9][10] V procesu (a v navazujícím procesu „Jiří Klečka a spol.“) byly odsouzeny desítky dalších osob k dlouholetým trestům odnětí svobody.
Politický charakter celého procesu přibližuje část vyneseného rozsudku: „Na jedné straně lidově demokratická republika, jejíž právní řád nás učí a vychovává k poctivé práci a k vyšší morálce dle vzoru sovětského občana – na druhé straně dnes souzená skupinka representuje výsledek a cíl výchovy kapitalistické společnosti. Na jedné straně pracující lid se snaží za vedení Sovětského svazu napravit to, co napáchala fašistická okupace, a učíme se vyšší formě demokracie – na druhé straně západní imperialisté pokračují tam, kde nacistický fašismus v r. 1945 po úderu Rudé armády byl umlčen. Zatím, co se ještě nezahojily rány způsobené nacistickými koncentračními tábory, západní váleční štváči propouštějí tvůrce koncentračních táborů a nacistické generály z vazby, aby na povel z Wall Streetu pochodovali opět na východ a šířili tam svoji fašistickou kulturu ve formě plynových komor za americké dolary. Tyto skutečnosti nemohou západní imperialisté vyvrátiti, a proto importují do naší republiky svoje špiony a vrahy a proto se obracejí na Kořínky, Kruliše a Stoupy.“
Rehabilitován byl během hromadné rehabilitace v případu v roce 1968.[5] Kdo za odbojovou činností v oblasti stál není v řadě případů dodnes jasné, a jakou přesně roli, či zda vůbec nějakou, v ní sehrál Kruliš, není zřejmé.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Akce „Teroristé“. ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ Místa Paměti národa. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Akce "Teroristé" - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Akce „Teroristé“ - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Kat věšel na dvou šibenicích. Místa Paměti národa [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Seznam popravených v ČSR z politických důvodů : Zločiny proti lidskosti. Valka.cz [online]. 2005-04-27 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ vrchní světnicová on X [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Kořínek (1943). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.