Cylindrophis
 Vinejš | |
|---|---|
.jpg) Vinejš skvrnitý (Cylindrophis maculatus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | vinejšovití (Cylindrophiidae) Fitzinger, 1843 |
| Rod | vinejš (Cylindrophis) Wagler, 1828 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cylindrophis je rod asijských hadů. Jeho zástupci nesou české pojmenování vinejš.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Rod Cylindrophis zahrnuje k roku 2023 následujících patnáct druhů:[1]
- Cylindrophis aruensis Boulenger, 1920 – vinejš aruský
- Cylindrophis boulengeri Roux, 1911
- Cylindrophis burmanus Smith, 1943
- Cylindrophis engkariensis Stuebing, 1994
- Cylindrophis isolepis Boulenger, 1896
- Cylindrophis jodiae Amarasinghe, Ineich, Campbell & Hallermann, 2015
- Cylindrophis lineatus Dennys, 1880 – vinejš pruhovaný
- Cylindrophis maculatus (Linnaeus, 1758) – vinejš skvrnitý
- Cylindrophis melanotus Wagler, 1828
- Cylindrophis opisthorhodus Boulenger, 1897
- Cylindrophis osheai Kieckbusch, Mader, Kaiser & Mecke, 2018
- Cylindrophis ruffus (Laurenti, 1768) – vinejš pestrý
- Cylindrophis slowinskii Bernstein, Bauer, Mcguire, Arida, Kaiser, Kieckbusch & Mecke, 2020
- Cylindrophis subocularis Kieckbusch, Mecke, Hartmann, Ehrmantraut, O’shea & Kaiser, 2016
- Cylindrophis yamdena Smith & Sidik, 1998
Zástupci tohoto rodu se v češtině označují jako vinejš, toto jméno je však užíváno i pro americkou čeleď Aniliidae, resp. její jediný rod Anilius. Za popisnou autoritu rodu Cylindrophis je pokládán německý herpetolog Johann Georg Wagler (1828). V rámci vnější systematiky se rod Cylindrophis řadí do monotypické čeledi vinejšovití (Cylindrophiidae). Podle některých studií je však tento taxon parafyletický vůči jinému hadímu rodu, a sice Anomochilus, tvořícímu jinak monotypickou čeleď Anomochilidae.[2][3] Rod Cylindrophis, resp. Anomochilus je pak zřejmě blízce příbuzný vůči početnější čeledi krátkorepovití (Uropeltidae).[3][4] Zástupci všech těchto skupin představují fosoriální hady žijící v jihovýchodní Asii, zřejmě netvořící monofylum s vinejši čeledi Aniliidae.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Vinejši rodu Cylindrophis představují středně velké až větší hady, již mohou dorůstat délky až 100 cm. Jejich tělo je poměrně zavalité, dorzoventrálně zploštělé, s krátkým ocasem a oblou hlavou. Šupiny jsou hladké a lesklé, na břiše jen o něco větší než na hřbetě. Zbarvení se liší v závislosti na druhu, typické je však různé vzorování, zvláště černo-bílý kostkovaný vzor na spodní straně těla. Na kostře jsou stále patrné pozůstatky zadních končetin, včetně přítomnosti pánevních ostruh. Ozubené maxilly jsou orientovány podélně, zatímco u rodu Anomochilus spíše diagonálně; zuby v případě obou rodů zároveň nikdy nevyrůstají z mezičelisti. Vinejši rodu Cylindrophis nejsou schopni recepce infračerveného záření a stále zachovávají levou plíci, redukovanou u rodu Anomochilus.[4][5][6]
Chování a ekologie
[editovat | editovat zdroj]
Areál výskytu zahrnuje ostrov Cejlon a jihovýchodní Asii.[6] Přirozeným prostředím těchto hadů jsou nížinné lesy, objevují se i na rýžových polích či u lidských sídel, často preferují přítomnost nějakého vodního zdroje. O chování mnohých zástupců však není známo dostatečné množství informací. Vinejši obyčejně žijí v podestýlce či v půdě, kde si hloubí chodbičky o asi dvojnásobném průměru jejich těla. V půdě se svedou pohybovat oběma směry, a dokonce jim nedělá potíže se v tunelu otočit. Svůj pohyblivý ocas vinejši využívají rovněž k obraně; v případě napadení skryjí hlavu, ocas ohnou tak, aby odhalili výstražný vzor na jeho spodní straně, a začnou s ním potřepávat. Výsledný efekt mimetuje výhrůžný postoj kober.[5] Vyjma tohoto propracovaného systému obrany se někdy objevuje i tanatóza, tedy předstírání smrti. Vinejši představují noční predátory různých bezobratlých a obratlovců, včetně žížal, holobřichých ryb, červorů či jiných hadů,[4] v zajetí ochotně požírají i myši. Vinejši rodu Cylindrophis nedisponují jedem, svou kořist udusí ve smyčkách svého těla. Jde o živorodé hady, přičemž vrh čítá běžně pouze 2 až 3 mláďata, ta jsou však překvapivě mohutná; velikostně mohou dosahovat třetiny až téměř poloviny délky samice.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Cylindrophiidae. reptile-database.reptarium.cz [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.
- ↑ a b GOWER, D. J.; VIDAL, N.; SPINKS, J. N. The phylogenetic position of Anomochilidae (Reptilia: Serpentes): first evidence from DNA sequences. Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research. 2005-11, roč. 43, čís. 4, s. 315–320. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. ISSN 0947-5745. DOI 10.1111/j.1439-0469.2005.00315.x. (anglicky)
- ↑ a b LI, Peng; WIENS, John J. What drives diversification? Range expansion tops climate, life history, habitat and size in lizards and snakes. Journal of Biogeography. 2022-02, roč. 49, čís. 2, s. 237–247. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. ISSN 0305-0270. DOI 10.1111/jbi.14304. (anglicky)
- ↑ a b c VITT, L. J.; CALDWELL, J. Herpetology – An Introductory Biology of Amphibians and Reptiles. 3. vyd. Burlington; San Diego; London: Academic Press ISBN 978-0-12-374346-6. S. 559–560. (anglicky)
- ↑ a b c Michael Hutchins, James B. Murphy, and Neil Schlager. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia – Volume 7, Reptiles. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale, 2003. S. 395–397. (anglicky)
- ↑ a b DAS, Indraneil. A Field Guide To The Reptiles Of South-East Asia. London ; New Delhi ; New York; Sydney: Bloomsbury Natural History ISBN 978-1-4729-2059-1, ISBN 1-4729-2059-7. OCLC 905220987 S. 312.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cylindrophis na Wikimedia Commons 
Taxon Cylindrophis ve Wikidruzích
