Disiřičitan draselný
Disiřičitan draselný | |
---|---|
strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | Disiřičitan draselný |
Triviální název | pyrosiřičitan draselný |
Anglický název | Potassium metabisulfite |
Německý název | Kaliumdisulfit |
Sumární vzorec | K2S2O5 |
Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 16731-55-8 |
PubChem | 28019 |
Číslo RTECS | TT4920000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 222,325 g/mol |
Teplota rozkladu | 190 °C |
Hustota | 2,34 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | 27,5 g/100 g (0 °C) 36,1 g/100 g (10 °C) 44,5 g/100 g (20 °C) 48,8 g/100 g (25 °C) 63,9 g/100 g (40 °C) 85,2 g/100 g (60 °C) 107,9 g/100 g (80 °C) 133 g/100 g (100 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | −4,89×10−6 cm3g−1 |
Struktura | |
Krystalová struktura | jednoklonná |
Hrana krystalové mřížky | a= 695 pm b= 659 pm c= 755 pm β= 102°41´ |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 517 kJ/mol |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
R-věty | R31, R37, R41 |
S-věty | S26, S39 |
NFPA 704 | 0
1
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Disiřičitan draselný (též pyrosiřičitan draselný) je anorganická sloučenina s vzorcem K2S2O5. Jedná se o bílý krystalický prášek se štiplavým sirným pachem. Používá se hlavně jako antioxidant a k chemické sterilaci. Je chemicky velmi podobný disiřičitanu sodnému, se kterým jej lze v některých případech vzájemně zaměňovat. Obecně se preferuje spíše disiřičitan draselný, protože nezvyšuje obsah sodíku ve výživě.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Disiřičitan draselný má monoklinickou (jednoklonnou) krystalovou strukturu. Rozkládá se při 190 °C na oxid draselný a oxid siřičitý:
- K2S2O5(s) → K2O(s) + 2SO2(g)
Použití
[editovat | editovat zdroj]Víno
[editovat | editovat zdroj]Disiřičitan draselný je běžným aditivem (jako přídatná látka pro použití v potravinách má označení E224) do vín a moštů, kde uvolňuje oxid siřičitý SO2 („síření“).[2] Chrání proti růstu divokých mikroorganismů a působí jako účinný antioxidant, čímž chrání barvu, chuť a vůni vína.
Typické dávkování je 1/4 čajové lžičky disiřičitanu draselného na šestigalonový sud moštu (zhruba 75 ppm SO2) před kvašením a 1/2 čajové lžičky (150 ppm SO2) při stáčení.
Při sanitaci vinařského náčiní se používá sprej s roztokem 1% SO2 (2 čajové lžičky disiřičitanu draselného na litr)
Pivo
[editovat | editovat zdroj]Disiřičitan draselný se někdy používá v pivovarnictví k inhibici růstu divokých kvasinek, bakterií a hub. Říká se tomu „stabilizace“. Disiřičitan se používá také k neutralizaci chloraminu, který se přidává v úpravnách pitné vody k její dezinfekci. V Česku se v drtivé většině případů[zdroj?] používá k dezinfekci vody chlornan sodný. Použití chloraminu zvyšuje koncentraci nežádoucích amonných iontů ve vodě. Týká se to jak domácího vaření piva, tak i komerční produkce. Nepoužívá se až tolik pro vaření piva, protože mladina se téměř vždy vaří a tedy se stejně zničí většina mikroorganismů. Lze ho ale přidávat do vody použité při drcení ječmene, aby se odstranily chloraminy, které mohou způsobovat fenolickou pachuť piva. (A. J. DeLange)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Potassium metabisulfite. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TRADIČNÍ VÝROBA RÉVOVÉHO VÍNA - Katedra mikrobiologie, PřF MU Brno. www.sci.muni.cz [online]. [cit. 2009-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-08.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu disiřičitan draselný na Wikimedia Commons