Dojč
| Dojč | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°40′40″ s. š., 17°15′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 182 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Senica |
| Tradiční region | Záhoří |
  Dojč | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,4 km² |
| Počet obyvatel | 1 269 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 62,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | PaedDr. Slavomíra Melišová |
| Vznik | 1392 |
| Oficiální web | www |
| obec | |
| Telefonní předvolba | 034 |
| PSČ | 906 02 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SE |
| NUTS | 504335 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dojč je obec na Slovensku, leží v okrese Senica v Trnavském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v severní části Záhorské nížiny. Její severní část katastrálního území zasahuje okraj Myjavské pahorkatiny, jižní část se nachází v Myjavské nivě. Rovinný až kopcovitý povrch je tvořen třetihorními jíly a písky, na povrchu čtvrtohorní spraše, naváté písky a nivní uloženiny. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 178 až 260 m, střed obce je ve výšce 180 m n. m. Na území se vyskytují skupiny akátových lesů a v nivní části zbytky lužních lesů.[2][3]
Obcí Dojč protéká soutok Dolinského potoka a Holubinského potoka jihovýchodním okrajem obce protéká Koválovský potok. Jižní hranicí protéká řeka Myjava a její rameno Stará Myjava.[4]
Obcí prochází silnice II/500 z obce Kúty do Senice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Osídlení obce proběhlo již v neolitu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1392, kde je jmenována jako Nogdaych nebo Kisdaych. V roce 1397 je uváděna fara. Ve 14. až 16. století je obec nazývána Doych, v roce 1773 Dojts, Dojcžy a v 19. století Dojč, Dojca, v roce 1913 maďarsky Dócs, v roce 1920 Dojčie a od roku 1927 se používá název Dojč.
Obec náležela panství Šašín, od roku 1452 panství Holíč. V roce 1749 postoupil Jozef Czobor obec Františkovi I. Šttěpánovi Lotrinskému. Hlavní obživou bylo zemědělství a pěstování vinné révy.
V období první světové války padlo 42 obyvatel Dojče. Před nástupem druhé světové války byl v obci ze záložníků vytvořen oddíl SOS a odeslán 21. května 1938 k posílení hranice v Gajarech.
Po válce vzniklo v obci JRD (Jednotné roľnícke družstvo), které po spojení v roce 1973 s Šajdíkove Humence (JRD Rovnosť) přetrvalo i po transformaci roce 1998 jako JRD Dojč. Družstvo se zasloužilo o provádění meliorací v okolí Bištavského (1961) a Holubinského potoka (1970), regulace toku řeky Myjavy (1966) nebo výstavby přehrady na Koválovském potoce.[5][6][7]
Farnost
[editovat | editovat zdroj]Farnost je uváděna v roce 1397, kdy podléhala šaštínskému diakonovi. Římskokatolická farnost Dojč spravuje také filiální farnost v Šajdíkove Humence.
Partnerská obec
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pavel Blaho (1867–1927) publicista, realistický spisovatel, lékař, politik, člen SNR v roce 1918
- Július Koreszka (1895–1858) malíř a krajinář
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolický kostel Všech svatých ze 14. století, přestavěn v roce 1734 v barokním slohu. Na hlavním oltáři je obraz všech svatých z roku 1788.[6]
- Kaple Svaté Trojice se nachází v části Závsí. Nadace na stavbu kapličky byla založena v roce 1721. V první polovině 19. století byla přestavěna v klasicistním slohu.[8]
- Socha svatého Floriána v části Hoštáky, lidové baroko z roku 1804.[9]
- Pomník padlým. U kostela je pomník padlým v první světové válce. Na vysokém podstavci je vztyčen kříž s Pietou.[10][11]
V roce 2009 byl na území obce Dojč část Záhorí nalezen rovnoramenný křížek tzv. byzantského typu. Křížek má rozměry 33,4×36,6 mm, je tlustý 1,3 až 1,5 mm, proveden z olova. Podle datace archeologů pochází z 9. století z období Velkomoravské říše.[12]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Všech svatých -
Kaple Svaté Trojice -
Socha sv. Floriána -
Pomník padlým -
Obec Dojč
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dojč na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Geografická poloha - Oficiální stránka obce Dojč. www.dojc.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Dojč - Príroda - Okres Senica - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-05.
- ↑ HIKING.SK 2007-2019. GPS súradnica v mape. TURISTICKAMAPA.SK [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ História - Oficiální stránka obce Dojč. www.dojc.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b HOLLÝ, Milan. Dojč | ZMO Záhorie - mesta a obce regiónu Záhorie a oblastí Myjavské kopanice, Záhorská Bratislava [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Dojč - História - Okres Senica - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-05.
- ↑ ZAJÍČKOVÁ, Mária. Dojč. Vyd. 1. vyd. Skalica: Záhorské Múzeum, 1998. 165 Seiten s. Dostupné online. ISBN 8085446324, ISBN 9788085446326. OCLC 165588225 S. 165.
- ↑ kriz.epocha.sk. kriz.epocha.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ CHROMEK, Stanislav. Dojč - kríž s Pietou (pomník padlých). kriz.epocha.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky)
- ↑ Pamiatky - Oficiální stránka obce Dojč. www.dojc.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Archeologické nálezy - Oficiální stránka obce Dojč. www.dojc.sk [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : Veda, 1977. 526 s.
- ZAJÍČKOVÁ, Mária. 1998. Dojč. Skalica: Záhorské múzeum Skalica, 1998. 165 s. ISBN 80-85446-32-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dojč na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
