Přeskočit na obsah

Dosažitelná kategorie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dosažitelná kategorie je pojem z matematické teorie kategorií. Pokouší se popisovat kategorie z hlediska jejich „velikosti“, kardinálního počtu operací potřebných pro generování jejich objektů.

Teorie vychází z práce Alexandra Grothendiecka dokončené roku 1969,[1] a knihy Gabriela a Ulmera z roku 1971.[2] V roce 1989 teorii dále rozvinul Michael Makkai a Robert Paré, s motivací pocházející z teorie modelů, oboru matematické logiky.[3] Standardní učebnice Jiřího Adámka a Jiřího Rosického vyšla v roce 1994.[4] Dosažitelné kategorie mají aplikace také v teorii homotopií.[5][6] Grothendieck pokračoval v rozvoji teorie pro použití v teorii homotopií ve svém (stále částečně nepublikovaném) rukopise Les dérivateurs z roku 1991.[7] Některé vlastnosti dosažitelných kategorií závisejí na použité teorii množin, obzvláště na vlastnostech kardinálů a Vopěnkově principu.[8]

κ-usměrněné kolimity a κ-prezentovatelné objekty

[editovat | editovat zdroj]

Nechť je nekonečný regulární ordinál, tj. kardinální číslo, které není sumou menšího počtu menších kardinálů; příklady jsou (aleph-0), první nekonečné kardinální číslo, a , první nespočetný kardinál). Částečně uspořádaná množina se nazývá -usměrněná, pokud její každá podmnožina kardinality menší než má v horní mez. Konkrétně, běžné usměrněné množiny jsou právě -usměrněné množiny.

Nyní nechť je kategorie. Přímá limita (také známá jako usměrněná kolimita) nad -usměrněnou množinou se nazývá -usměrněná kolimita. Objekt z se nazývá -prezentovatelný, pokud Hom funktor zachovává všechny -usměrněné kolimity v . Je zřejmé, že každý -prezentovatelný objekt je také -prezentovatelný pro , protože každá -usměrněná kolimita je také -usměrněnou kolimitou. -prezentovatelný objekt se nazývá konečně prezentovatelný.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]
  • V kategorii Set všech množin odpovídají konečně prezentovatelné objekty konečným množinám. -prezentovatelné objekty jsou množiny kardinality menší než .
  • V kategorii grup je objekt konečně prezentovatelný právě tehdy, když je konečně prezentovanou grupou, tj. pokud má prezentaci s konečným počtem generátorů a konečným počtem relací. Pro nespočetné regulární jsou -prezentovatelné objekty právě grupy s kardinalitou menší než .
  • V kategorii levých -modulů nad některými (unitárními, asociativními) okruhy , konečně prezentovatelné objekty jsou právě konečně prezentované moduly.

κ-dosažitelné a lokálně prezentovatelné kategorie

[editovat | editovat zdroj]

Kategorie se nazývá -dosažitelná právě tehdy, když:

  • všechny její kolimity jsou -usměrněné
  • obsahuje množinu -prezentovatelných objektů takovou, že každý objekt z je -usměrněnou kolimitou objektů z .

-dosažitelná kategorie se nazývá konečně dosažitelná. Kategorie se nazývá dosažitelná, pokud je -dosažitelná pro nějaký nekonečný regulární kardinál . Když je dosažitelná kategorie také kokompletní, nazývá se lokálně prezentovatelná.

Funktor mezi -dosažitelnými kategoriemi se nazývá -dosažitelný, pokud zachovává -usměrněné kolimity.

Příklady

[editovat | editovat zdroj]
  • Kategorie Set všech množin a funkcí je lokálně konečně prezentovatelná, protože každá množina je přímou limitou svých konečných podmnožin, a konečné množiny jsou konečně prezentovatelné.
  • Pro každý okruh je kategorie -Mod (levých) -modulů lokálně konečně prezentovatelná.
  • Kategorie simpliciálních množin je konečně dosažitelná.
  • Kategorie Mod(T) modelů některých teorií prvního řádu T se spočetným podpisem je -dosažitelná. -prezentovatelné objekty jsou modely se spočetným počtem prvků.
  • Dalšími příklady lokálně prezentovatelných kategorií jsou finitární algebraické kategorie (tj. kategorie odpovídajícím varietám algeber v univerzální algebře) a Grothendieckovy kategorie.

Je možné ukázat, že každá lokálně prezentovatelné kategorie je také úplná.[9] Navíc kategorie je lokálně prezentovatelná právě tehdy, když je ekvivalentní s kategorií modelů limitní skici.[10]

Adjungované funktory mezi lokálně prezentovatelnými kategoriemi mají obzvláště jednoduchou charakterizaci. Funktor mezi lokálně prezentovatelnými kategoriemi:

  • je zleva adjungovaný právě tehdy, když zachovává malé kolimity,
  • je zprava adjungovaný právě tehdy, když zachovává malé limity a je dosažitelný.
  1. GROTHENDIECK, Alexander, 1972. Théorie des Topos et Cohomologie Étale des Schémas. [s.l.]: Springer. (Lecture Notes in Mathematics 269). 
  2. GABRIEL, P; ULMER, F, 1971. Lokal Präsentierbare Kategorien. [s.l.]: Springer. (Lecture Notes in Mathematics 221). 
  3. MAKKAI, Michael; PARÉ, Robert, 1989. Accessible categories: The foundation of Categorical Model Theory. [s.l.]: AMS. (Contemporary Mathematics). ISBN 0-8218-5111-X. 
  4. ADÁMEK, Jiří; ROSICKÝ, Jiří, 1994. Locally Presentable and Accessible Categories. [s.l.]: Cambridge University Press, 1994-03-10. ISBN 978-0-521-42261-1. DOI 10.1017/cbo9780511600579. 
  5. J. Rosický "On combinatorial model categories", ArXiv, 16 August 2007. Retrieved on 19 January 2008.
  6. Rosický, J. "Injectivity and accessible categories." Cubo Matem. Educ 4 (2002): 201-211.
  7. GROTHENDIECK, Alexander, 1991. Les dérivateurs. [s.l.]: manuscript. (Contemporary Mathematics).  (Les Dérivateurs: Texte d'Alexandre Grothendieck. Édité par M. Künzer, J. Malgoire, G. Maltsiniotis)
  8. Adámek a Rosický 1994, chapter 6.
  9. Adámek a Rosický 1994, remark 1.56.
  10. Adámek a Rosický 1994, corollary 1.52.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Accessible category na anglické Wikipedii.