Přeskočit na obsah

Ers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Erš)
Ers
Vrch Ers (v pozadí vpravo) nad obcí Svrkyně
Vrch Ers (v pozadí vpravo) nad obcí Svrkyně

Vrchol345 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříPražská plošina / Kladenská tabule / Turská plošina[1]
Souřadnice
Ers
Ers
PovodíVltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ers (také Erš, Erz) je oblý zalesněný vrch ležící v okrese Praha-západ v Pražské plošině asi 1 km západně od obce Tursko, nejvyšší bod Turské plošiny. Dosahuje výšky 345 metrů nad mořem.

Místo vrcholu je poprvé zmiňováno v roce 1622 v rámci záznamu o lesích velkostatku Tursko, kde však místo nenese žádné jméno.[2]

…Nedaleko též vsi (Tursko) jest háj vrchnosti náležející v straně vsi Holubice, v němž roste dubové a lískové dříví...“

[2]

Ani o více než 200 let později není v soupise lesních pozemků v Tursku les pojmenovaný, ačkoliv většina ostatních lesů jméno nese.[2] Název Ers je poprvé doložen až v mapě II. vojenského mapování (1810–1866), kde je toto místo označeno jako „Háj (Ers)“, podobný název trigonometrického bodu na stejném místě – Haj (Ers) – uvádí v němčině i geodetická mapa z roku 1880.[2] Rozlišovací dodatek je užíván z důvodu, že v okolí existovalo množství lokalit s pomístním jménem „háj“ (Telecí háj, Prostřední háj, Kozinecký háj…).[2]

Z toho je usuzováno, že název „Ers“ byl vytvořen uměle kartografy až v průběhu 19. století.[2] Etymologickou motivací pro toto pojmenování bylo pravděpodobně pojmenování za základě výskytu železité půdy, která se „rez“ nazývala.[2][pozn. 1] Tomu napovídá i složení půdy v okolí vrchu, kde se vyskytují spraše a sprašové hlíny okrové (narezlé) barvy.[3]

Od tohoto názvu užíváním ve vazbě „ve rzi“ či „pode rzí“ a následným odsunutím -e v předložce došlo k vytvoření umělého tvaru „Erz“.[2][pozn. 2] Ten byl dále komolen pod vlivem výslovnosti na „Ers“.[2] V lidovém jazyce bylo slovo „rez“ místy vyslovováno i „rež“, čímž pravděpodobně došlo k fonetické obměně názvu „Erš“.[2] Je tedy nutné odmítnout lidové teorie o starším původu názvu opírající se o legendární bitvu na turském poli mezi Čechy a Lučany, kterou zaznamenal mj. Kosmas či Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.[2]

Spojka mezi D7 a D8

[editovat | editovat zdroj]

Do budoucna by měla kolem Erzu vést silnice spojující dálnice D7 a D8, která Erz obkrouží z východu a přiblíží se Holubicím.[4] Samotná stavba by měla začít u Tuchoměřic a končit by měla po přemostění Vltavy před Kralupy u Chvatěrub.[5]

Během 70. a 80. let 20. století v Erzu vyrostly bunkry sloužící jako zázemí 12. protiletadlového rakterového pluku na obranu Prahy (tzv. PLRO) vyzbrojené raketami S-124 Něva. Na mapách je ale pod jménem „Velké Přílepy“. V současnosti jsou patrné známky vandalismu.[6] Z okolí je patrné, že místo jednou za čas navštíví squatteři a byly zde pořádány i techno party.[7]

  1. Nedalekém místu Kozinec se též říkalo „na Rusavkách“, tedy místo „rusé“ – do zlatova či rezavě zbarvené.[2]
  2. K podobnému jevu došlu i u místních jmen Rvenice → Ervěnice či LčoviceElčovice.[2]
  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. a b c d e f g h i j k l m OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, Libuše; KNAPPOVÁ, Miloslava; MALENÍNSKÁ, Jitka; MATÚŠOVÁ, Jana, Lutterer, Ivan (recenzent). Pomístní jména v Čechách: O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia (spolupráce ÚJČ AVČR), 1995. 520 s. ISBN 80-200-0554-4, ISBN 80-901-0728-1. S. 254–256. 
  3. http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50&y=749417&x=1030854&s=1
  4. Archivovaná kopie. www.velke-prilepy.cz [online]. [cit. 2019-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-21. 
  5. https://zdopravy.cz/nova-silnice-na-okraji-prahy-kraj-chce-spojku-mezi-d7-a-d8-praha-obchvat-mecholup-12224/
  6. http://www.holubicekozinec.cz/fotografie/2015/uklid-erzu/
  7. http://www.holubicekozinec.cz/e_download.php?file=data/editor/270cs_4.pdf&original=Nase+noviny_042015_web.pdf

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]