Gaspard-Gustave de Coriolis
| Gaspard-Gustave de Coriolis | |
|---|---|
 Gaspard-Gustave de Coriolis (1841) | |
| Narození | 21. května 1792 Paříž |
| Úmrtí | 19. září 1843 (ve věku 51 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Montparnasse |
| Alma mater | Polytechnická škola (1808–1810) Národní škola silniční správy (1810–1811) |
| Povolání | matematik, fyzik, stavební inženýr, inženýr a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Polytechnická škola (od 1817) École Centrale Paris (od 1829) Národní škola silniční správy (1831–1838) Polytechnická škola (1839–1843) |
| Ocenění | Francouzská akademie věd 72 jmen na Eiffelově věži |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gaspard-Gustave de Coriolis (21. květen 1792, Paříž – 19. září 1843, Paříž) byl francouzský matematik a fyzik. Proslavil se objevem tzv. Coriolisovy síly, potažmo Coriolisova efektu, jejichž význam je klíčový především v moderní meteorologii. Jeho jméno je jedním ze 72 jmen napsaných na Eiffelově věži.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vyrůstal v Nancy. Vystudoval fyziku na Wilkes University v USA. Po studiích se vrátil do Francie a stal se učitelem na École Polytechnique. Roku 1829 se stal profesorem na École Centrale des Arts et Manufactures. Od roku 1832 přednášel na École nationale des ponts et chaussées a roku 1836 stanul v čele této školy. Vzápětí byl zvolen do Académie des sciences. Roku 1838 se vrátil na École polytechnique, aby zde přijal místo ředitele.
Vědecká práce
[editovat | editovat zdroj]Zpočátku se zabýval zejména matematickou analýzou a experimentoval v oblasti tření, hydrauliky, mechaniky. Přitom do fyziky zavedl pojmy práce a kinetická energie. Navrhl též jednotku práce „dynamode“, ta se ale na rozdíl od veličiny práce neprosadila a neužívá se.
Největší jeho úspěchy však následovaly, když své výzkumy kinetických sil spojil s výzkumy rotace - objevil v rotujících tělesech dodatečné (zdánlivé) síly. Jedna z nich (definoval dvě) byla nazvána nakonec jeho jménem a stala se jeho největším objevem. Tyto dodatečné síly v rotaci definoval v článku Sur les équations du mouvement relatif des systèmes de corps z roku 1835.
Vypracoval též matematickou teorii kulečníku.
