Přeskočit na obsah

George Hervey, 2. hrabě z Bristolu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
George Hervey, 2. hrabě z Bristolu
Narození31. srpna 1721
Úmrtí18. března 1775 (ve věku 53 let)
Bath
Místo pohřbeníSt Mary's Church, Ickworth
Povolánídiplomat a politik
RodičeJohn Hervey[1][2] a Mary Hervey[1][2]
PříbuzníLepell Hervey[2], Lady Mary Hervey[2], Frederick Hervey, 4. hrabě z Bristolu[2] a Augustus Hervey, 3. hrabě z Bristolu[2] (sourozenci)
Funkceirský místokrál (1766–1767)
lord strážce pečeti (1768–1770)
ambassador of the Kingdom of Great Britain in the Kingdom of Spain
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George William Hervey, 2. hrabě z Bristolu (George William Hervey, 2nd Earl of Bristol, 3rd Baron Hervey of Ickworth) (31. srpna 1721 – 18. března 1775, Bath, Anglie) byl britský státník, diplomat a dvořan. Od roku 1743 byl členem Sněmovny lordů, za sedmileté války se uplatnil jako úspěšný diplomat v Itálii a Španělsku, později byl irským místokrálem (1766–1767) a zastával vysoké funkce u dvora. Zemřel bez potomstva, dědicem titulu byl jeho mladší bratr, admirál Augustus Hervey (1724–1779).

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starobylé šlechtické rodiny Herveyů, která od 15. století sídlila v hrabství Suffolk. Narodil se jako nejstarší syn lorda Johna Herveye (1694–1743), dědice 1. hraběte z Bristolu. Lord John Hervey patřil k vlivným osobnostem dvora Jiřího II., babička Elizabeth, hraběnka z Bristolu (rozená Felton, 1676–1741) byla hofmistryní královny Karolíny. George od roku 1739 sloužil v armádě, z níž odešel již v roce 1742. Po otci zdědil v roce 1743 titul barona a vstoupil do Sněmovny lordů, titul hraběte z Bristolu zdědil v roce 1751. V letech 1755–1758 byl vyslancem v Turínu, během sedmileté války pak sehrál důležitou úlohu jako velvyslanec v Madridu (1758–1761)[3]. Po návratu do Anglie patřil v Horní sněmovně ke stoupencům whigů, po nástupu Jiřího III. se názorově rozešel se svým mladším bratrem Augustem. V letech 1766–1767 byl místokrálem v Irsku, zároveň se stal členem Tajné rady. Do funkce byl jmenován v říjnu 1766, jmenování ale nepřijal a do Irska nikdy neodjel, titulárně však zůstal v úřadu deset měsíců. Správu Irska zajišťoval jeho mladší bratr Augustus, který tehdy zastával post státního sekretáře pro Irsko.[pozn. 1] Po rezignaci na úřad irského místokrále (novým irským místokrálem se stal markýz Townshend se stal členem vlády jako lord strážce tajné pečeti (1768–1770), tuto funkci převzal po W. Pittovi. V Northově vládě zastával dvorský úřad prvního královského komorníka (Groom of the Stole, 1770–1775)[4]. Ve společnosti nebyl příliš oblíben kvůli svému povýšenému vystupování.

Zemřel svobodný v lázních Bath a rodové tituly po něm postupně zdědili dva mladší bratři, admirál Augustus Hervey (1724–1779) a biskup Frederick Hervey (1730-1803), který nechal koncem 18. století přestavět rodové sídlo Ickworth House. Nejmladší z bratrů William Hervey (1732–1815) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generála. Rod později získal titul markýzů z Bristolu (1826).

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ve správě Irska v 18. a 19. století nebylo nijak výjimečné, kdy funkce místokrále a irského státního sekretáře zastávali blízcí příbuzní. Před bratry Herveyovými zastávali oba úřady členové významného rodu Seymourů; v letech 1765–1766 byl irským místokrálem Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu a ministrem pro Irsko jeho syn Francis Seymour-Conway, lord Beauchamp.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ a b c d e f Kindred Britain.
  3. ↑ STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000 s. 277 ISBN 80-7277-010-1
  4. ↑ Úřad prvního královského komorníka 1660–1837 na webu British History Online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=George_Hervey,_2._hrabě_z_Bristolu&oldid=24468367“