Jeřáb mandžuský
 Jeřáb mandžuský | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | Ptáci (Aves) |
| Podtřída | Letci (Neognathae) |
| Řád | Krátkokřídlí (Ralliformes) |
| Čeleď | Jeřábovití (Gruidae) |
| Rod | Jeřáb (Grus) |
| Binomické jméno | |
| Grus japonensis Statius Muller, 1776 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeřáb mandžuský (Grus japonensis)[2] je druhý největší druh jeřába, žijící ve východní Asii, kde je symbolem štěstí a věrnosti. Jeho přirozeným biotopem jsou mokřady a močály.
Popis druhu
[editovat | editovat zdroj]Dospělí jedinci dosahují výšky až 140 cm[3]; nejtěžší zaznamenaný samec vážil 15 kg. Převládající barva peří je bílá, krk a letky křídel jsou zbarveny černě a na hlavě mají červeně zbarvené temeno. V případě rozčilení se tato kůže zabarví do světle červena.
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Jeřáb mandžuský hnízdí na jaře a v létě na Sibiři, také na Kurilských ostrovech a ostrově Sachalinu. Samice klade do hnízda dvě vejce, obvykle však přežívá jen jedno mládě. Na podzim odlétají hejna ptáků do Koreje, Japonska, Číny, na Tchaj-wan a jiných zemí východní Asie kde přezimují. Výjimkou je hejno asi tisícovky jeřábů mandžuských které celoročně žije na ostrově Hokkaidó.
Jejich potravou jsou malí obojživelníci, vodní hmyz, bezobratlí a rostliny mokřadů a močálů. Jeřábi mandžuští také někdy obývají říční břehy, rýžová pole a jiné vodní biotopy.
Status ohrožení druhu
[editovat | editovat zdroj]Celková populace jeřábů mandžuských v přírodě má podle odhadů jen několik tisíc jedinců, jedná se tak o jeden z nejohroženějších ptačích druhů. Pod vedením stanice ochránců „National Aviary“ v Pittsburghu v Pensylvánii probíhá program ve kterém zoologické zahrady v USA darují vejce jeřábů mandžuských; ta jsou dopravována letecky do Ruska, mláďata jsou odchovávána v Chingaské rezervaci a vypouštěna do volné přírody. V letech 1995 až 2005 takto bylo ze Spojených států amerických zasláno 150 vajec.
Na tomto záchranném programu se podílejí i čeští pracovníci ze Zoo Brno, Zoo Olomouc a Zooparku Chomutov.[4][5]
Jeřáb mandžuský v kultuře
[editovat | editovat zdroj]V Japonsku je jeřáb mandžuský nazýván tančó, je národním symbolem i symbolem dlouhověkosti a je chráněn zvláštním zákonem jako národní kulturní bohatství. Ptáci jsou zobrazováni na mnoha předmětech, například na bankovkách o nominální hodnotě 1000 jenů nebo na logu japonských aerolinií.
V čínské kultuře je často jeřáb mandžuský součástí pověstí a legend. V taoismu je symbolem dlouhověkosti a nesmrtelnosti. V umění a literatuře jsou často nesmrtelní zobrazeni jak letí na jeřábech, stejně tak smrtelníci kteří dosáhnou nesmrtelnosti odlétají na jeřábech. V této souvislosti jsou jeřábi mandžuští nazýváni „xian he“ tj. pohádkoví jeřábi. Jeřáb mandžuský je také považován za symbol vznešenosti. Jeho zobrazení byla nalezena v hrobkách dynastie Šang a na bronzových ceremoniálních nádobách dynastie Žou. Nedávno byl jeřáb mandžuský zvolen Národním lesnickým úřadem Čínské lidové republiky jako jediný kandidát na čínské národní zvíře. Proti tomu však byly vzneseny výhrady vzhledem k jeho latinskému i anglickému jménu které obsahuje název Japonska.
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]Tento druh jeřába byl v srpnu 2019 chován přibližně ve 150 evropských zoo. A to včetně 12 českých zoo,[6] z toho v deseti sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad[7]:
- Zoo Brno
- Zoo Děčín
- Zoo Hodonín
- Zoopark Chomutov
- Zoo Jihlava
- Zoo Olomouc
- Zoo Plzeň
- Zoo Praha
- Zoo Ústí nad Labem
- Zoo Zlín
- Zoo Sedlec
- Zoo Tábor
Na Slovensku byl tento druh v srpnu 2019 chován v Zoo Bojnice a Zoo Košice, také členských zoo Unie českých a slovenských zoologických zahrad.[6]
Chov v Zoo Praha
[editovat | editovat zdroj]Jeřáb mandžuský byl v Zoo Praha historicky chován vždy jen krátkodobě, jako součást tranzitu. Prvně se tak stalo v roce 1957, podruhé v roce 1993. Současný chov má základy v roce 1998. Tehdy byla dovezena samice Amálka. Jejím partnerem se v roce 2010 stal samec Saitamu. Společně již několikrát úspěšně zahnízdili.[8] První odchov se podařil v roce 2011.[6] V roce 2018 bylo odchováno jedno mládě, a tak na konci daného roku byli chováni tři jedinci.[9]
Tento druh je k vidění v expozičním celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Grus japonensis -
Grus japonensis -
Grus japonensis -
Grus japonensis -
Grus japonensis
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red-crowned crane na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Jeřáb mandžuský. www.biolib.cz [online]. [cit. 2017-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Vzácný jeřáb mandžuský je zpět v zoo, s jeho odchytem pomáhali strážníci. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2017-05-27]. Dostupné online.
- ↑ SMUTNÝ, Jiří. Jeřábi z našich zoo si úspěšně hledají partnery na Dálném východě. Novinky.cz. Borgis. Dostupné online [cit. 2017-05-27].
- ↑ SMUTNÝ, Jiří. Zoo Brno vrací do přírody jeřáby a orly. Novinky.cz. Borgis. Dostupné online [cit. 2017-05-27].
- ↑ a b c Zootierliste. Zootierliste [online]. [cit. 2019-08-05]. [zootierliste.de Dostupné online].
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ a b Jeřáb mandžuský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva 2018. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu jeřáb mandžuský na Wikimedia Commons - Galerie jeřáb mandžuský na Wikimedia Commons
Taxon Grus japonensis ve Wikidruzích- Jeřáb v ZOO Brno
