Přeskočit na obsah

Jean Senebier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jean Senebier
Narození25. května 1742
Ženeva
Úmrtí22. července 1809 (ve věku 67 let)
Ženeva
Povolánírostlinný fyziolog, knihovník a botanik
Tématabotanika
VlivyLazzaro Spallanzani
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Senebier (6. května 1742 Ženeva22. července 1809 Ženeva) byl švýcarský pastor, který napsal řadu prací v oboru fyziologie rostlin. Je připomínán zejména v souvislosti se svými příspěvky k pochopení vlivu světla na růst rostlin.

Ačkoliv již Marcello Malpighi a Stephen Hales v minulosti prokázali, že mnoho látek rostliny získávají ze vzduchu, k dalšímu pokroku došlo, až když Charles Bonnet pozoroval, že listy ponořené do provzdušněné vody vytvářejí bublinky plynu, který Joseph Priestley identifikoval jako kyslík. Jan Ingenhousz pak potvrdil spontánní úbytek oxidu uhličitého. Ale teprve Senebier jasně prokázal, že tato aktivita může být připisována zeleným částem rostlin, které jsou vystaveny slunečnímu záření, a jako první poskytl ucelený pohled na výživu rostlin. Asistentem při jeho práci byl François Huber.

Jean Senebier má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Seneb..[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Senebier na anglické Wikipedii.

  1. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]