Přeskočit na obsah

Jerevanská státní univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jerevanská státní univerzita
Logo univerzity
Logo
Datum založení16. května 1919
Vedení
RektorHovhannes Hovhannisyan (od 2021)
Počty akademiků
Studentů celkem19 577
Další informace
AdresaJerevan, 0025, Arménie
Zeměpisné souřadnice
ČlenstvíAsociace evropských univerzit a Univerzitní agentura frankofonie
ysu.am
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jerevanská státní univerzita, arménsky Երևանի Պետական Համալսարան, je největší a nejstarší univerzitou v Arménii, která sídlí v hlavním městě Jerevanu. V současnosti studuje na univerzitě pravidelně okolo 20 000 studentů na 19 fakultách. Na univerzitě působí 1600 učitelů, mezi nimi 207 profesorů a 581 docentů. Na škole učí také patnáct akademiků z Arménské akademie věd. Od roku 2006 je rektorem univerzity historik Aram Simonjan.

16. května 1919 Rada ministrů Arménské republiky rozhodla o založení univerzity v Jerevanu. Výuka na univerzitě byla zahájena v únoru 1920. První přednášku přednesl vynikající vědec Stepan Malchasjanc. Univerzita začínala s jednou fakultou, historie a lingvistiky, 262 studenty a 32 vyučujícími. První rektor, Juri Ghambarjan, se snažil přilákat především arménské osobnosti ze zahraničí, krom Malchasjance to byli Hakob Manandjan či Manuk Abeghjan.

V roce 1920 se Arménie stala součástí Sovětského svazu. V důsledku toho byla univerzita přejmenována na Jerevanskou národní univerzitu, novým rektorem se stal armenolog Hakob Manandjan. V roce 1921 byla rozdělena již na pět fakult - biologie, orientálních studií, technických studií, pedagogiky a průmyslu. Později byla Biologická fakulta transformována do samostatné Vysoké školy zemědělství. V březnu roku 1922 byla založena lékařská fakulta. 20. října 1923 byla Národní univerzita přejmenována zpět na Státní univerzitu.

V roce 1934 se osamostatnila Pedagogická fakulta, vznikl pedagogický institut, který byl později pojmenován po K. H. Abovjanovi. Ve stejném roce byla Biologická fakulta rozdělena na fakultu biologických a fakultu chemických věd. V roce 1936 existovalo 8 fakult - historie, lingvistiky, práva, geologie a geografie, fyziky a matematiky a biologie. V roce 1945 byla vytvořena Fakulta mezinárodních vztahů a fungovala až do roku 1953.

V roce 1957 byl k univerzitě připojen Institut ruských a cizích jazyků, jakožto samostatná fakulta, byl však opět oddělen v roce 1961. V roce 1959 byla Fakulta fyziky a matematiky rozdělena do dvou samostatných. V roce 1975 byla od fyzikální fakulty oddělena fakulta radiofyziky.

V roce rozpadu SSSR, tedy roku 1991, měla univerzita 17 fakult, které poskytovaly 32 specializací. K velkým změnám došlo v letech 1995-1996, kdy se změnil vzdělávací systém, aby odpovídal mezinárodním normám, univerzita tak přešla na dvoustupňový systém vzdělávání (bakalářský a magisterský stupeň).[1]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]