Křemenáč březový

Křemenáč březový
	Křemenáč březový
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Pododdělení	Agaricomycotina;
Třída	Agaricomycetes;
Řád	hřibotvaré (Boletales);
Čeleď	hřibovité (Boletaceae);
Rod	kozák (Leccinum);
Binomické jméno
	Leccinum versipelle; (Fr. & Hök) Snell. 1944
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křemenáč březový (Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Andreas Gminder^[1] uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.

Synonyma

Boletus floccopus Rostk.
Boletus rufescens Pilát
Boletus rufescens Secr. ex Konrad, 1932
Boletus testaceoscaber Secr., 1833
Boletus versipellis Fr. & Hök, 1835
Ceriomyces viscidus Murrill
Krombholzia aurantiaca f. rufescens (Secr. ex Konrad) Vassilkov, 1956
Krombholzia rufescens sensu Konrad
Krombholzia rufescens (Secr. ex Konrad), 1938
Krombholziella rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1982
Krombholziella versipellis (Fr. & Hök) Bon 1985
Leccinum rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1989
Leccinum rufescens var. versipelle (Fr. & Hoek) Snell.
Leccinum testaceo-scabrum
Leccinum testaceoscabrum (Secr.) Sing.
Leccinum testaceoscabrum Secr. ex Singer, 1947
Leccinum versipellis (Fr. & Hök) Snell.
Trachypus rufescens (Secr. ex Konrad) Romagn., 1939.
hřib březák

Lidové názvy

křemeňák – Východní Čechy^[2]
janek – Morava^[3]
červený kozák – Slezsko, Lašsko
polák – Těšínsko
špičník – Plzeňsko
březák – Jižní Čechy
kameňák
havíř aj.

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má křemenáč březový masitý, široký 5–15 centimetrů, šedý až hnědooranžový, nejdříve polokulovitý s blanitým okrajem přitisknutým na třen, později polštářovitý, hladký, sametový, matný, suchý.

Rourky jsou u třeně vykrojené, z počátku krátké, poté až 2,5 cm dlouhé. Od mládí šedavé, později šedookrové s jemným nafialovělým nádechem. Jejich ústí jsou šedá, drobná, okrouhlá.

Třeň je 9–13 centimetrů dlouhý a 2–7 centimetrů široký, břichatý, později na bázi obyčejně ztlustělý, kyjovitý, již od mládí na šedavém podkladě význačně tmavě až černě třásnitě šupinatý. Šupiny bývají v dospělosti jakoby sestavené v řadách. Při rozkrojení naspodu živě zelenomodrá.

Dužnina je bělavá a na řezu se zbarvuje do růžovofialova, tuhá, jen v klobouku později houbovitě měkká. Chuť je příjemná, vůně nevýrazná. Dužnina při vaření černá, čemuž lze zabránit když ponoříme nakrájenou houbu do octa nebo citrónové šťávy.^[1]

Mikroskopický

Výtrusy jsou velké 13–170 × 4–6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. Výtrusný prach hnědý.

Výskyt

Křemenáč březový tvoří mykrohizu s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na rašeliništích se vyskytuje i pod břízou trpasličí.^[4] Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule. Roste od června do října.

Nejčastější záměny

Velmi podobný je též jedlý, křemenáč osikový, který se liší tmavěji červenohnědým kloboukem, v mládí bělavými, později červenohnědými šupinami na třeni, šedě růžovějící dužninou na řezu a hlavně tím, že roste výhradně pod osikami nebo v jejich blízkosti.

Galerie

mladá plodnice
mladá plodnice
typický vzhled
starší plodnice
velká plodnice
v lese
v mechu
větší množství

Reference

↑ ^a ^b Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
↑ Ústav pro jazyk český AV ČR. Český jazykový atlas [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-25.
↑ František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982
↑ L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985

Odkazy

Literatura

SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 20.
Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985
František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu křemenáč březový na Wikimedia Commons
Galerie křemenáč březový na Wikimedia Commons
Křemenáč březový na Biolibu
Křemenáč březový na Nahuby.sk

[Gminder-1] Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

[2] Ústav pro jazyk český AV ČR. Český jazykový atlas [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-25.

[3] František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

[4] L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985

[1]

[2]

[3]

[4]

Hřibovité

Hřib (Aureoboletus)	Hřib moravský • Hřib pružný • Hřib štíhlotřenný

Hřib (Boletus)	Hřib borový (hnědofialový) • Hřib bronzový • Hřib dubový (habrový) • Hřib Melzerův • Hřib nádherný • Hřib smrkový (březový, citronový) • Hřib šumavský

Hřib (Buchwaldoboletus) Hřib (Chalciporus)	Hřib dřevožijný • Hřib sírový Hřib maličký • Hřib malinový • Hřib peprný • Hřib rubínový

Hřib (Butyriboletus)	Hřib Fechtnerův • Hřib hnědorůžový • Hřib horský • Hřib královský • Hřib přívěskatý • Hřib růžovník • Hřib šedorůžový • Hřib Wichanského

Hřib (Caloboletus)	Hřib Kluzákův • Hřib kříšť • Hřib medotrpký • Hřib olivovožlutý

Hřib (Cyanoboletus)	Hřib modračka • Hřib žlutokrvavý

Hřib (Hemileccinum)	Hřib plavý • Hřib skvrnitý

Hřib (Hortiboletus)	Hřib červený • Hřib Engelův • Hřib lindový

Hřib (Imleria)	Hřib hnědý (hnědočervený, naduřelý)

Hřib (Imperator)	Hřib měďový • Hřib rudonachový (žlutonachový) • Hřib zavalitý

Hřib (Neoboletus)	Hřib kovář (neměnný) • Hřib žlutý

Hřib (Pseudoboletus)	Hřib hvězdákožijný • Hřib příživný

Hřib (Rheubarbariboletus)	Hřib broskvový • Hřib meruňkový

Hřib (Rubroboletus)	Hřib Dupainův • Hřib Le Galové (Špinarův) • Hřib Moserův • Hřib nachový • Hřib narůžovělý • Hřib satan (hlohový, satanovitý) • Hřib středomořský • Hřib vlčí

Hřib (Suillellus)	Hřib Adalgisin • Hřib atlantický • Hřib koloděj (kavkazský, rudomasý) • Hřib kolodějovitý • Hřib polosíťkovaný • Hřib Quéletův • Hřib tajemný

Hřib (Tylopilus)	Hřib nachovýtrusý • Hřib žlučník

Hřib (Xerocomus)	Hřib osmahlý • Hřib plstnatý • Hřib topolový • Hřib zlatokořenný

Hřib (Xerocomellus)	Hřib Markův • Hřib mokřadní • Hřib políčkatý • Hřib Redeuilhův • Hřib sametový • Hřib Sarnariho • Hřib suchomilný • Hřib uťatovýtrusý • Hřib žlutomasý

Kozák (Leccinellum) Kozák a křemenáč (Leccinum)	Kozák dubový • Kozák habrový • Kozák půvabný • Kozák korsický Kozák bílý • Kozák březový • Kozák černohnědý • Kozák maličký • Kozák pískomilný • Kozák šedohnědý • Kozák šedozelený • Kozák topolový • Kozák zelenající • Křemenáč bělostný • Křemenáč bělotřeňový • Křemenáč borový • Křemenáč březový • Křemenáč černotřeňový • Křemenáč dubový • Křemenáč osikový • Křemenáč smrkový

Další rody	Lupenopórka (Lupenopórka červenožlutá) • Šiškovec (Šiškovec černý) • Hřib (Lanmoa) (Hřib vonný)

Identifikátory taxonu
Leccinum versipelle	Wikidata: Q533017 Wikidruhy: Leccinum versipelle BioLib: 60170 NDOP: 19319 EoL: 1004459 EPPO: LCCNVE Fungorum: 287526 GBIF: 2524490 iNaturalist: 343661 IRMNG: 11431436 MycoBank: 287526 NBN: NHMSYS0001486554 NCBI: 121053
Boletus versipellis	Wikidata: Q42048725 Fungorum: 168210 GBIF: 5954859 IRMNG: 10501398 MycoBank: 168210