Přeskočit na obsah

Leopold II. Toskánský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leopold II. Toskánský
velkovévoda toskánský
Portrét
Portrét Leopolda II. z roku 1828 od Pietra Benvenutiho
Doba vlády18241849 a 18491859
Narození3. října 1797 nebo 15. listopadu 1799
Florencie
Úmrtí29. ledna 1870
Řím
PohřbenCísařská hrobka ve Vídni
PředchůdceFerdinand III.
Republika
NástupceRepublika
Ferdinand IV.
ManželkyI. Marie Anna Saská
II. Marie Neapolsko-Sicilská
PotomciKarolina Augusta
Augusta Ferdinanda
Marie Maxmiliána
Marie Izabela
Ferdinand IV.
Marie Terezie
Marie Kristina
Karel Salvátor
Marie Anna
Ranieri
Marie Luisa
Ludvík Salvátor
Jan Salvátor
RodHabsbursko-Lotrinský
DynastieToskánští Habsburko-Lotrinkové
OtecFerdinand III. Toskánský
MatkaLuisa Neapolsko-Sicilská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník Leopolda II., Pietrasanta (Toskánsko)

Leopold II. Toskánský (3. října 1797, Florencie29. ledna 1870, Řím) byl rakouský arcivévoda a toskánský velkovévoda v letech 18241859, pocházející z vedlejší toskánské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Jeho rodiči byli Ferdinand III. Toskánský a jeho první manželka a zároveň oboustranná sestřenice Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská. Mládí strávil ve Vídni, Salcburku a Würzburgu. Měl dvě mladší sestry, ze kterých se jedna stala sardinsko-piemontskou královnou.

Velkovévoda

[editovat | editovat zdroj]

Velkovévodou se stal ve svých 27 letech, po předčasné smrti Ferdinanda III. Zajímal se o půdu a o její zlepšování, podporoval stavby silnic a přispěl ke zlepšení hospodářsko-sociální úrovně v zemi. Byl velkým odpůrcem liberalismu, přesto však musel postoupit několika ústupkům v podobě svobodného tisku, povolení občanské gardy nebo zavedení ústavy v parlamentu.

V roce 1848 po vypuknutí první italské války za nezávislost, uprchl Leopold do San Stefana a poté do Gaety. Díky vojenskému zásahu císaře Františka Josefa, který se prodloužil na dlouhých sedm let, se mohl Leopold vrátit zpět do země. Mezi občany však začala vůči panovníkovi narůstat nesympatie, kterou chtěl Leopold potlačit zrušením ústavy a pokusem o autoritativní politiku. Tento stav si vynutil v roce 1859 v další válku za nezávislost, jež Leopolda donutila utéct z Florencie.

Po Leopoldově abdikaci roku 1859, se jeho nástupcem stal prvorozený syn z druhého manželství Ferdinand IV. Toskánský. Leopold poté žil na zámcích v Brandýse nad Labem a Ostrově nad Ohří, kde působil mj. jako starosta.

Majetek v Čechách

[editovat | editovat zdroj]

Leopold II, velkokníže Toskánský je uváděn roku 1848 jako majitel Panství Zákupy a panství Police na Českolipsku. Krátce poté byla panství v Rakousko-Uhersku zrušena. [1]. V testamentu z roku 1870 rozdělil svůj nemovitý i movitý majetek mezi své děti[2]

16. listopadu 1817 se oženil s Marii Annou Saskou (1799–1832). Měli spolu čtyři dcery:

  • 1. Karolína Augusta (19. 11. 1822 Florencie – 5. 10. 1841 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
  • 2. Augusta Ferdinanda (1. 4. 1825 Florencie – 26. 4. 1864 Mnichov), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
  • 3. Marie Maximiliana (9. 1. 1827 Florencie – 18. 5. 1834 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
  • 4. Marie Jozefa (1. 5. 1828 Florencie – 1. 5. 1836 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna

7. června 1833 se oženil s Marii Antonii Neapolsko-Sicilskou (1814–1898). Narodilo se jim deset dětí:

Rodokmen Toskánské větve Habsbursko-Lotrinské dynastie

[editovat | editovat zdroj]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Ferdinand III. Toskánský
 
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Isabela Farnese
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
'Leopold II. Toskánský'
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Isabela Farnese
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
  1. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Charakter správy před rokem 1848, s. 19. 
  2. Sborník Ludvík Salvátor Toskánský, vědec a cestrovatel, uspořádali Eva Gregorovičová a Jan Kahuda. Národní archiv Praha 2018, zejména Pavel Koblasa, s. 243-244
  3. KOSCH, Wilhelm. Deutsches Literatur-Lexicon. S. „2458“. books.google.sk [online]. K. G. Saur, 1998 [cit. 2022-11-15]. S. „2458“. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 247–248. 
  • Sborník Ludvík Salvátor Toskánský, vědec a cestovatel, v roce 170. výročí narození, uspořádali Eva Gregorovičová a Jan Kahuda. Národní archiv Praha 2018, stran 400; ISBN 978-80-7469-085-3
  • Toskánští Habsburkové a Ostrovské panství. Sborník z mezinárodního historického sympozia. Redakce Miluše Kobesová a Zuzana Železná. Ostrov 2018, bez ISBN

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce: Toskánský velkovévoda Nástupce:
Ferdinand III. 18241849
republika 18491859 Ferdinand IV.