Martin Medek z Mohelnice
| Martin Medek z Mohelnice | |
|---|---|
.png) Martin Medek z Mohelnice (J. L. Pomíjel, cca 1940) a Martin Medek z Mohelnice (kresba J. L. Pomíjela, cca 1940) | |
| Narození | 1538 Mohelnice |
| Úmrtí | 2. února 1590 (ve věku 51–52 let) Praha |
| Místo pohřbení | Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze |
| Povolání | Seznam velmistrů křižovníků s červenou hvězdou, katolický kněz a katolický biskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | velmistr křižovníků s červenou hvězdou (1580–1590) pražský arcibiskup (od 1581) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Martin Medek z Mohelnice O.Cr. (1538 – 2. února 1590) byl katolický duchovní, 24. velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou (1580–1590) a 9. arcibiskup pražský (1581–1590).
Život
[editovat | editovat zdroj]
Martin Medek, rodem z Mohelnice na Moravě, se stal krátce po svém vysvěcení kaplanem na Hradišti sv. Hypolita u Znojma, kde se vyznamenal horlivostí v duchovní správě v době sílícího luteránského učení. Potom mu byla přidělena farnost v Hodonicích, odkud byl za krátko, roku 1577 povolán svým krajanem, křižovnickým velmistrem Antonínem Brusem, na Hradiště jako probošt.
Po smrti Antonína Bruse byl Martin Medek roku 1580 jmenován velmistrem křižovníků[1], a následně roku 1581 také arcibiskupem pražským. Stejně jako za jeho předchůdce byl křížovnický řád hlavním sponzorem husitskými válkami ožebračeného arcibiskupství a tento model se osvědčil natolik, že Medkovi nástupci spojili oba úřady formální personální unií, která definitivně zanikla až v roce 1694.
Martin Medek pokračoval v práci svého předchůdce Antonína Bruse. Za pomoci císaře Rudolfa II. prosadil v Čechách přijetí gregoriánského kalendáře (změna byla provedena v roce 1584). Ve svých úřadech nezapomínal na svou rodnou Mohelnici a dal v ní na vlastní náklady zbudovat špitál pro městskou chudinu.
Hrob
[editovat | editovat zdroj]Je pohřben v polygonálním závěru kaple sv. Jana Křtitele Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. V severovýchodní stěně kaple je vsazena náhrobní deska s jeho reliéfní postavou v infuli a s křížovou berlou, tesaná z červenéhnědého sliveneckého mramoru. Má plnovous. [2]
Po Medkově smrti zůstalo pražské arcibiskupství tři roky neobsazeno.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Státní oblastní archiv Cheb, fond křížovníci s červenou hvězdou, Inventář
- ↑ Antonín Podlaha-Kamil Hilbert, Soupis památek historických a uměleckých v Praze I/1. Katedrála sv. Víta. Praha 1901, s. 176, 178, obr. 248
- ↑ EVANS, Robert John Weston. Rudolf II. a jeho svět : myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612. Praha: Mladá fronta, 1997. 564 s. ISBN 80-204-0590-9. S. 140.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Clemens Borový: Martin Medek, arcibiskup pražský. Praha : Nákladem dědictví sv. Prokopa 1877
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Medek z Mohelnice na Wikimedia Commons 
Medek ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Medek z Mohelnice
| Předchůdce: Antonín Brus z Mohelnice |
|
24. velmistr křižovníků s červenou hvězdou 1580–1590 |
|
Nástupce: Zbyněk Berka z Dubé a Lipé |
| Předchůdce: Antonín Brus z Mohelnice |
|
9. arcibiskup pražský 1581–1590 |
|
Nástupce: Zbyněk Berka z Dubé a Lipé |
