Menzingen
| Menzingen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°10′50″ s. š., 8°35′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 805 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Zug |
  Menzingen Menzingen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 27,51 km² |
| Počet obyvatel | 4 540 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 165 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 6313 |
| Označení vozidel | ZG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Menzingen je obec ve švýcarském kantonu Zug. Nachází se asi 6 kilometrů východně od hlavního města Zugu. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Menzingen leží v kopcovité krajině v severovýchodní části kantonu Zug a sousedí s kantonem Curych. Obec se skládá ze tří vesnic, které jsou zároveň místními částmi: Edlibach, Finstersee a Menzingen.
Od roku 2002 je Menzingen sídlem Kantonální školy Menzingen (KSM). V Menzingenu sídlí generalát Kněžského bratrstva svatého Pia X. a Institut sester svatého Kříže (tzv. Menzinger Schwestern).
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Menzingen je poprvé zmiňován v Liber Heremi kolem roku 1060 jako Mentzenheim, kdy hrabě Ulrich z Kyburgu za opata Hermanna (1051–1065) daroval statek klášteru Einsiedeln. Podle profesora Paula Kläuiho je tento místopisný název pravděpodobně pravopisnou chybou, protože ve známém opisu Aegidia Tschudiho je poznámka forte Mentzingen - Zugerbiet (snad Menzingen v oblasti Zugerbiet).[2]
Poprvé se v listinách objevuje jako Mêincingin v letech 1217/22. Do stejného období spadají i další první zmínky o názvech míst na území obce, sedm mezi lety 1200 a 1250 a dalších šest mezi lety 1250 a 1300.[3]
Alamanskou formu osídlení s četnými jednotlivými usedlostmi lze pozorovat dosud. Obec patří ke starým svobodným obcím tzv. venkovského panství Zugu.
V roce 1480 se Menzingen stal samostatnou farností; předtím byla místem bohoslužeb horské obce kaple v Schönbrunnu. Z této doby pochází gotická žebrová klenba v presbytáři kostela a kaple svaté Anny. Při stavbě současného kostela (1620–1637) vznikl nádherný hlavní oltář a bohatě vyřezávaný portál. Pozdní baroko a klasicismus charakterizují nástropní malby a barevné štukatury.[3]
Libellský spor v roce 1604 přinesl politickou nezávislost třem krajním venkovským obcím. To vedlo v roce 1611 k výstavbě radnice v Menzingenu. Dům byl v roce 1900 prodán a dnes stojí na adrese Hauptstrasse 5 jako Wirtschaft zum Rössli.
V roce 1821 založilo 37 řemeslníků bratrský spolek vážených mistrů z Menzingenu. Cech menzingenských mistrů se ujal výuky tovaryšů a později založil školu a zdravotní pojišťovnu. Od té doby je jediným řemeslnickým bratrstvem v kantonu Zug kromě cechů ve městě Zug. Dnes pěstuje především společenský život, zejména v den mistrovství během masopustního období.
V roce 1823 v souvislosti se sporem o rozdělení peněz z Vídeňského kongresu obec vyhlásila vystoupení z kantonálního spolku.
V roce 1835 bylo nad osadou Finstersee v pohoří Steigholz na řece Höhronen objeveno ložisko uhlí. I přes mělkost sloje se na několika místech v oblasti těžilo kvalitní hnědé uhlí. Vzhledem k obtížným podmínkám se zde dosahovalo jen malého zisku, takže poslední společnost ukončila těžbu v roce 1860. Těžba byla dočasně obnovena během obou světových válek.
V roce 1844 byla založena Kongregace sester svatého Kříže, které se staly známými jako Menzingské sestry a dosud působí po celém světě. V Menzingenu provozovaly také učitelský seminář Bernardy, který byl uzavřen v roce 2006.
Nespokojenost obyvatel Neuheimu, který od vrcholného středověku patřil k farnosti Menzingen, jež vyšla najevo během války o Sonderbund, vedla k oddělení farnosti Neuheim, které bylo provedeno v roce 1848. Od tohoto data jsou obě obce samostatné.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1880 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 2112 | 2316 | 2495 | 2690 | 2912 | 2976 | 2922 | 3398 | 3340 | 3483 | 3564 | 4197 | 4495 | 4361 |
K 31. prosinci 2021 v obci žilo 4597 obyvatel.[4] Počet obyvatel se výrazně zvýšil zejména v posledních desetiletích.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec leží mimo hlavní silnice a nemá ani železniční spojení; nejbližší dálnice i železniční stanice se nachází v kantonálním hlavním městě Zugu.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Tony Rominger (* 1961), švýcarský cyklista, v obci vyrostl
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Menzingen ZG na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ HENGGELER, Rudolf. 900 Jahre Menzigen. [s.l.]: [s.n.] S. 11. (německy)
- ↑ a b c d MOROSOLI, Renato. Menzingen (Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-10-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Menzingen na Wikimedia Commons - (německy) [1][nedostupný zdroj] – oficiální stránky
