Přeskočit na obsah

Oldřich Praus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RNDr. Oldřich Praus, DrSc.
Narození8. května 1929
Doudleby nad Orlicí
Úmrtí17. května 2006 (ve věku 77 let)
Povolánígeofyzik
Národnostčeská
Vzdělánívysokoškolské
Alma materUniverzita Karlova
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Praus (8. května 1929 Doudleby nad Orlicí[1]17. května 2006) byl český geofyzik a polárník.[2]

Po studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity pracoval v pražském Geofyzikálním ústavu ČSAV, kde také dokončil vědeckou hodnost doktora fyzikálně-matematických věd.

Byl českým členem (vedle Oldřicha Kostky) páté sovětské výpravy do Antarktidy. Tato expedice byla vedena J. S. Korotkijevičem a zaměřila se na čtyři hlavní úkoly: 1. Vystřídat účastníky čtvrté expedice a pokračovat ve výzkumech na stanicích Mirnyj, Vostok a Lazarev. 2. Zřídit pomocí traktorových saní a letadel několik malých předsunutých stanic pro dočasné výzkumy. 3. Prozkoumat část pobřeží Enderbyho země a najít vhodné místo pro pozdější stavbu nové stálé stanice. 4. Oceánografické výzkumy během plavby Obu.

Oldřich Praus studoval v Antarktidě v geofyzikálním oddílu přirozené elektromagnetické pole Země a měřil atmosférické hvizdy a další zvukové efekty na velmi dlouhých vlnách. Stal se čtvrtým Čechem, který vstoupil na území Antarktidy, po Václavu Vojtěchovi, Antonínu Mrkosovi a Stanislavu Bártlovi.

Byl zakladatelem výzkumu elektromagnetické indukce a jedním z průkopníků magnetoteluriky v Evropě. Známý je především díky vynikající spolupráci s polskými kolegy, která vyústila v odhalení konzistentních elektricky anomálních zón na styku Českého masivu a polské paleozoické platformy se Západními Karpaty.

Na počátku 70. let byl jedním z prvních v Evropě, kdo podpořil aplikaci metod numerického modelování mřížky v praxi magnetotelurických interpretací. Během své vědecké kariéry zastával řadu významných funkcí v řízení výzkumu, organizaci a vědecké výchově.

  • Naši v Antarktidě: vyprávění a snímky československých účastníků třetí, čtvrté a páté sovětské výpravy do Antarktidy – Antonín Mrkos, Stanislav Bártl, Oldřich Kostka, Oldřich Praus [Čekající země] mapy Pavel Semrád; uspořádal Josef Vávra; předmluva Josef Novák, Praha: Práce, 1963
  • Teorie elektromagnetických polí v nehomogenních prostředích a studium rozložení elektrické vodivosti na území ČSSR: autoreferát disertace k získání vědecké hodnosti doktora fysikálně-matematických věd – oponenti Tibor Kolbenheyer, Jan Gruntorád, K. Rosa. Praha: ČSAV, 1975
  • Zkušenosti sovětských geofysiků: Jan Pícha, Oldřich Praus, Vincenc Vyskočil. Věstník ČSAV, roč. 65, 1956
  • Československo chce mír. Příspěvek Mladé fronty pro Knihu světa 1960 [k anketě sovětského listu „Izvestija“ o dni 27.9.1960]. Přispěli O. Věrčák, Oldřich Praus, Miroslav Zikmund aj. – Mladá Fronta 2. 10. 1960
  • Po osmnáctiměsíční antarktické cestě – Práce, 12. 5. 1961 a 23. 5. 1961
  • Více než jeden rok v AntarktiděRudé právo 28. 5. 1961
  • A Study of the Electromagnetic Field of a Magnetic Vertical Dipole on the Model of Homogenous Half-Space with a Spherical Cavity – Karel Faldus, Václav Petr, Oldřich Praus, Marta Tobyášová. Studia geophysica et geodaetica, 1963, s. 372–395
  • A Study of the Electric Conductivity of the Earth’s Mantle by Magnetotelluric Measurements at Šrobárová – Petr Václav, Jana Pěčová, Oldřich Praus. Geofysikální sborník 1964, s. 407–447
  • A Study of the Electric Conductivity of the Earth’s Mantle from Magnetotelluric Measurements of the Budkov Station – Jana Pěčová, Oldřich Praus, Marta Tobyášová. Studia geophysica et geodaetica 1966, s. 184–203
  • The Depth Sistribution of Electric Conductivity and the Its ANisotropy according to Magnetotelluric Measurements at the Station GabčíkovoOldřich Praus, Jana Pěčová, Václav Petr a Marta Tobyášová. Geofysikální sborník 1966. s. 549–573
  • The Results of Obserwing Whistlers in the 2nd Czechoslovak Expedition to the Antarctic – František Jiříček, Oldřich Praus. Geofysikální sborník 1966. s. 575–586
  • Anisotropy and Horizontal Ingomogeneity of Electrical Conductivity Derived from the Analysis of the Magnetotelluric Field a Šrobárová – Václav Petr, Jana Pěčová, Oldřich Praus, Maria Tobyášová, Milan Hvodara. Geofyzikální sborník 1967, s. 433–449
  • Magnetotelluric Resistivities in Models with Dipping InterfacesOldřich Praus, Václav Červa, Alexej Verner. Studia geophysica et geodaetica 1973, s. 346–361
  • Anomalous induction in the Carpathians – Jerzy Jankowski, Karel Pěč, Václav Červ, Václav Petr, Jana Pěčová, Oldřich Praus. Studia geophysica et geodaetica 1977, s. 35–57
  • Long period variations of the geomagnetic field and their spatial distribution i Europe – Jana Pěčová, Oldřich Praus, Karel Pěč. Studia geophysica et geodaetica 1977, s. 148–158
  • Regional trends in European induction data – Karel Pěč, Jana Pěčová, Oldřich Praus. Studia geophysica et geodaetica 1977, s. 383–393
  • Induction vector estimates in the Polish-Czechoslovak Part of the Carpathians – Jerzy Jankowski, Václav Petr, Jana Pečová, Oldřich Praus. Studia geophysica et geodaetica 1979, s. 89–93
  • Geofyzikální model litosféry – Václav Bucha, Milan Blížkovský, Miloslav Burda, Vladimír Čermák, Vladimír Kropáček, Oldřich Praus, Vladimír Schenk, Vincenc Vyskočil. Geologický průzkum 1985, s. 346–348
  1. AUT - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2021-12-08]. Dostupné online. 
  2. Welcome to www.mtnet.info, a web resource for the magnetotelluric community. mtnet.info [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Českoslovenští badatelé [Oldřich Kostka a Oldřich Praus] píší z paluby „Kooperace“ [5. sovětská expedice v Antarktidě.] – Josef Vávra. Práce 6. 12. 1959
  • MRKOS, Antonín; BÁRTL, Stanislav; KOSTKA, Oldřich. Naši v Antarktidě: vyprávění a snímky československých účastníků třetí, čtvrté a páté sovětské výpravy do Antarktidy. Praha: Práce, 1963. 160 s. Předmluva Josef Novák
  • První Češi v Antarktidě: Na některé čekal úspěch, na další zase smrt. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. (česky)
  • Eco-Nelson

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]