Přeskočit na obsah

Ondřej Bačinský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ondřej Bačinský
Jiná jménaAndrej Bačinskij, Андрій Бачіньскый, Bacsinszky András
Narození14. listopadu 1732
Beňatina
Úmrtí19. prosince 1809
Užhorod
Národnostrusínská
Povolánířeckokatolický biskup
Nábož. vyznáníRusínská řeckokatolická církev
Funkcediecézní biskup (od 1772)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ12130725
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Bačinský, také Andrej Bačinskij, rusínsky Андрій Бачіньскый, maďarsky Bacsinszky András (14. listopadu 1732 Beňatina – 19. prosince 1809 Užhorod) byl řeckokatolický biskup. Během jeho působení se řeckokatolická církev v Uhersku právně zrovnoprávnila s církví římskokatolickou. Podporoval vzdělávání uherských řeckokatolíků v jejich mateřském jazyce a rozvoj rusínského spisovného jazyka.[1]

Jeho otec byl rusínský kněz Todor (Tivadar) Bacsinszky, potomek šlechtického rodu z Haliče. Ondřej Bačinský studoval u jezuitů v Užhorodě; filozofii a teologii absolvoval v Trnavě. Na kněze byl vysvěcen dne 2. září 1756 biskupem Manuilem Olšavským. Po dvanácti letech působení se stal kanovníkem. Dne 5. srpna 1772 byl jmenován biskupem v Mukačevu. Jako biskup byl potvrzen Svatým stolcem dne 8. března 1773. Na biskupa byl vysvěcen dne 6. června 1773. Hlavním světitelem byl biskup Vasilije Božičković a spolusvětiteli byli biskup Meletie Covaci a biskup Franz Josef von Gondola. Mukačevské biskupství se v roce 1777 přestěhovalo do Užhorodu a v roce 1780 se přestěhoval i biskup Ondřej Bačinský. Svým nástupcům zanechal knihovnu o 9000 svazcích. O jeho bibliografickou činnost se zajímal Josef Dobrovský. Dopisoval si s českým knězem a lingvistou Václavem Fortunátem Durychem.[2]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Андрій Бачіньскый na rusínské Wikipedii, Bacsinszky András na maďarské Wikipedii a Andriy Bachynskyi na anglické Wikipedii.

  1. POPOVIČ, Dimitrij. Krátké dějiny biskupství mukačevského. Apoštolát sv. Cyrilla a Methoděje. 1930, roč. XXI., čís. 3, s. 86–88. Dostupné online.  Archivováno 21. 2. 2023 na Wayback Machine.
  2. MERZOVÁ, Radana. Česko-ukrajinské jazykové a literární vztahy od konce 18. do poloviny 19. století. [s.l.]: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. Dostupné online. S. 8, 76. Disertační práce. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]