Pěnice slavíková
 Pěnice slavíková | |
|---|---|
.jpg) Pěnice slavíková
| |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | pěnicovití (Sylviidae) |
| Rod | pěnice (Sylvia) |
| Binomické jméno | |
| Sylvia borin (Boddaert, 1783) | |
 Rozšíření pěnice slavíkové
hnízdiště
migrace
zimoviště
sestaveno na základě: BirdLife International a Handbook of the Birds of the World (2016) 2009. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pěnice slavíková (Sylvia borin) je malý druh pěvce z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Polytypický druh se 2 poddruhy:[2]
- S. b. borin (Boddaert, 1783) – nominální poddruh hnízdící ve většině Evropy a zimující v západní a střední Africe.
- S. b. woodwardi (Sharpe, 1877) – hnízdí v rozmezí od středního Polska a bývalé Jugoslávie východně po střední Sibiř; zimuje ve východní a jižní Africe.
Popis
[editovat | editovat zdroj]- Délka: 13,5–14,5 cm
- Rozpětí křídel: 20–24 cm
- Hmotnost: 16–22 g.
Menší než vrabec. Její zbarvení je nenápadné bez výraznějších znaků. Svrchní stranu těla má hnědavě šedou a spodinu hnědobílou. Zobák je poměrně silný, šedobéžový, končetiny taktéž. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
Hlas
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Žije skrytě, její přítomnost lze proto nejlépe zjistit díky hlasu. Vábí nejčastěji pronikavým „tšéék tšéék“ nebo „tek tek“, varuje tvrdým „tčrrr“. Zpěv je dlouhý 3–8 sekund a tvořený řadou rychlých, pronikavých a drnčivých tónů. Podobá se zpěvu pěnice černohlavé (S. atricapilla), má však delší strofy a není zakončen flétnovitými zvuky.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Hnízdí ve většině Evropy a západní Asii. Její areál rozšíření sahá od severního Portugalska, Francie a západního Irska východně až po řeku Jenisej. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září. Je tažná na dlouhou vzdálenost se zimovišti v subsaharské Africe (konkrétní zimoviště se však liší v závislosti na poddruzích, viz výše).
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Hnízdí hlavně ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s bohatým podrostem, keřovým patrem a mýtinami, na jejich okrajích, v remízcích, křovinách podél potoků, parcích a zahradách.[3][4][5]
Výskyt v Česku
[editovat | editovat zdroj]V České republice hnízdí po celém území, početněji v nižších a středních polohách (nepravidelně až po horní hranici lesa).[6]
Početnost
[editovat | editovat zdroj]Evropská populace je odhadována na 8,5–16 milionů párů,[7] z nichž ve střední Evropě hnízdí přibližně 1,8–3,2 milionů. Celková populace v České republice pak čítá zhruba 200–400 tisíc párů.[6]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Živí se hlavně hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými, na podzim požírá také různé plody.
Hnízdění
[editovat | editovat zdroj]
Mladí ptáci dospívají v prvním roce života. Ve střední Evropě hnízdí 1× až 2× ročně od května do července. Miskovité hnízdo spletené ze stébel trav staví oba rodiče většinou níže než 30 cm nad zemí dobře ukryté v hustých keřích. V jedné snůšce je 4–5 světlých, hnědě skvrnitých, 19,9 × 14,7 mm velkých[4] vajec, na kterých sedí 11–12 dnů střídavě oba rodiče. Mláďata pak hnízdo opouštějí po 10–12 dnech. Nejvyšší zaznamenaný věk je 14 let a 2 měsíce.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ Garden Warbler (Sylvia borin) [online]. Internet Bird Collection [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 281.
- ↑ a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 194.
- ↑ Gartengrasmücke [online]. Info A-Z - Die Vogelarten auf Runde in der Herry kom [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 320–321.
- ↑ Garden Warbler Sylvia borin [Boddaert, 1783] [online]. British Trust for Ornithology [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ European Longevity Records [online]. European Union for Bird Ringing [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BAUER, Hans-Günther; BEZZEL, Einhard; FIEDLER, Wolfgang. Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes – Sperlingsvögel. Wiesbaden: Aula-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0. (německy)
- SVENSSON, Lars; GRANT, Peter J.; MULLARNEY, Killian; ZETTERSTRÖM, Dan. Der neue Kosmos-Vogelführer - Alle Arten Europas, Nordafrikas und Vorderasiens. Stuttgart: Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., 1999. ISBN 3-440-07720-9. (německy)
- BEZZEL, Einhard. Ptáci. Dobřejovice: Rebo Productions CZ, 2003. ISBN 978-80-7234-292-1.
- DIERSCHKE, Volker. Ptáci. Praha: Euromedia Group, 2009. ISBN 978-80-242-2193-9.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnice slavíková na Wikimedia Commons - Galerie pěnice slavíková na Wikimedia Commons
Taxon Sylvia borin ve Wikidruzích- COLLIN, Didier. Fauvette des jardins [online]. Oiseaux.net [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (francouzsky)
