Rektifikace kružnice
Rektifikace kružnice je jeden ze známých matematických problémů starověku (společně s kvadraturou kruhu, trisekcí úhlu a zdvojením krychle). Je to úloha matematicky ekvivalentní ke kvadratuře kruhu. Úkolem je sestrojit ke kružnici úsečku o stejné délce (tedy obvod kruhu se bude rovnat délce úsečky) pomocí tzv. eukleidovské konstrukce, tedy pouze pravítkem a kružítkem.
K úplnému důkazu o nemožnosti řešení těchto matematických problémů se dospělo až v 18. a 19. století zásluhou francouzských a německých matematiků (Pierre Laurenta Wantzela, Johanna Heinricha Lamberta a Ferdinanda Lindemanna).[1]
Ekvivalence s kvadraturou kruhu
[editovat | editovat zdroj]Problém rektifikace kružnice je problém totožný ke kvadratuře kruhu (narýsování čtverce ke kruhu se stejným obsahem pomocí eukleidovské konstrukce), ačkoliv se tak k němu napříč historií nepřistupovalo.
Důvod, proč se jedná o ekvivalentní úlohu, je zřejmý:
Mějme kružnici o poloměru . Taková kružnice má potom obvod a obsah :
Dosadíme-li z prvního vztahu do druhého, získáme rovnici:
Z ní vyplývá, že obsah kruhu je stejný, jako obsah trojúhelníku o straně a výšce . K takovému trojúhelníku lze ale narýsovat obdélník, potažmo čtverec o stejném obsahu – pomocí rektifikace kružnice se podařilo získat čtverec o stejném obsahu jako daná kružnice.
Konkrétní postupy
[editovat | editovat zdroj]Přibližné postupy pro rektifikaci kružnice nebo její části se v matematice (a především v technickém kreslení) často používají. Vzdálenosti jsou ovšem samozřejmě zkreslené, v konkrétních případech ale mohou být tyto metody poměrně přesné. Pro oba dva následující příklady platí, že zobrazená délka je vždy kratší než skutečná délka kružnice, resp. oblouku.
Kochaňského rektifikace
[editovat | editovat zdroj]Tato rektifikace, pojmenovaná podle polského matematika Adama Adamandy Kochańského, je konstrukce používaná pro narýsování úsečky o délce půlkružnice, popřípadě celé kružnice.
Sobotkova rektifikace
[editovat | editovat zdroj]Sobotkova rektifikace se používá pro rektifikaci kruhových oblouků, pro jejichž středový úhel platí, že . Je nazvána podle českého matematika Jana Sobotky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ REICHL, Jaroslav; VŠETIČKA, Martin. Encyklopedie fyziky. fyzika.jreichl.com [online]. 2006 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.